Přeskočit na obsah

Arnošt František z Waldstein-Wartenbergu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Arnošt František z Waldstein-Wartenbergu
24. majitel seniorátního fideikomisu Třebíč
Ve funkci:
21. července 1903 – 1. srpna 1904
PředchůdceJosef Arnošt z Waldstein-Wartenbergu
NástupceJosef Vincenc z Waldstein-Wartenbergu
Nejvyšší dědičný kráječ Českého království,
hlava mnichovohradišťské linie Waldsteinů a majitel valdštejnského majorátu
Mnichovo Hradiště
Ve funkci:
24. prosince 1858 – 1. srpna 1904
PředchůdceKristián Vincenc z Waldstein-Wartenbergu
NástupceArnošt Karel z Waldstein-Wartenbergu
5. předseda (prezident) Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách
Ve funkci:
1871 – 1884
PředchůdceAlbert Nostitz-Rieneck
NástupceFerdinand z Lobkowicz
C. k. tajný rada
Ve funkci:
1867 – 1. srpna 1904
PanovníkFrantišek Josef I.
Dědičný člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci:
1861 – 1. srpna 1904
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdcePanská sněmovna zřízena v roce 1861 Únorovou ústavou
NástupceArnošt Karel z Waldstein-Wartenbergu
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1867 – 1869
PanovníkFrantišek Josef I.
Ve funkci:
1861 – 1866
PanovníkFrantišek Josef I.
C. k. komoří
Ve funkci:
1845 – 1. srpna 1904
PanovníkFerdinand I., František Josef I.
Vojenská služba
SlužbaRakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Doba služby?–1852
Hodnostrytmistr; čestný major (1862)
Narození10. října 1821
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí1. srpna 1904 (ve věku 82 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbenírodinná hrobka v Mnichově Hradišti
TitulHodnostní korunka náležící titulu hrabě hrabě
Choť
  • I. (1848) Anna Marie ze Schwarzenbergu (1830–1849)
  • II. (1851) Marie Leopoldina ze Schwarzenbergu (1833–1909)
RodičeKristián Vincenc z Waldstein-Wartenbergu (1794–1858) a Marie Františka z Thun-Hohensteinu (1793–1861)
DětiArnošt Karel (1849–1913)
Kristiana Alžběta, provd. Thun-Hohenstein-Salm-Reifferscheidtová (1859–1935)
Adolf Arnošt (1868–1930)
Příbuznísestra: Gabriela z Waldstein-Wartenbergu, provd. Rohanová (1827–1890)
bratr: Josef Arnošt z Waldstein-Wartenbergu (1824–1903)
děd: Arnošt Filip z Waldstein-Wartenbergu (1764–1832)
švagr: Artur Rohan (1826–1885)
švagr: Josef II. z Nostic-Rokytnice (1821–1890)
tchán: Karel II. ze Schwarzenbergu (1802–1858)
tchán: Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu (1799–1888)
zeť: Josef Osvald II. z Thun–Hohenstein-Salm-Reiffersheidtu (1849–1913)
zeť: Reinhard z Neippergu (1856–1919)
vnuk: Karl Ernst Waldstein-Wartenberg (1897–1985)
Profesepolitik
Náboženstvířímskokatolické
Ocenění1867: rakouský Řád zlatého rouna (č. 1009),
hannoverský Řád Guelfů,
ruský Řád sv. Vladimíra
CommonsErnst Franz de Paula Waldstein
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnošt Antonín František hrabě z Waldstein-Wartenbergu, případně z Valdštejna-Vartenberka,[1] také uváděn jako Arnošt František[2] (10. října 1821 Praha – 1. srpna 1904 Praha[3][4])[5] byl český šlechtic z mnichovohradišťské linie rodu Valdštejnů.

Původ

[editovat | editovat zdroj]
Erb Valdštejnů-Vartenberků
První manželka Anna Maria, rozená princezna ze Schwarzenbergu

Narodil se v roce 1821 v Praze Kristiánu Vincenci Arnoštovi z Valdštejna-Vartenberka (1794–1858), který působil mimo jiné jako prezident Společnosti Českého muzea, a jeho choti Marii Františce Thun-Hohensteinové (1793–1861). Jeho mladší bratr Josef Arnošt (1824–1903) působil v armádě, po odchodu na odpočinek byl jmenován čestným polním podmaršálkem. V roce 1876 mu bylo postoupeno právo na seniorátní panství Třebíč.[2]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Studoval práva a filozofii na Univerzitě Karlově.[2] Svou kariéru začal jako voják v regimentu husarů Františka Jáchyma z Lichtenštejna, kde dosáhl hodnosti rytmistra, později byl jmenován čestným majorem (1862).[6] Pochopil hospodářské proměny moderní doby, v roce 1852 opustil armádu a zařadil se mezi přední podnikatele v zemědělství a lesnictví v Čechách.

V roce 1845 byl jmenován c. k. komořím,[7][pozn. 1] v roce 1867 se stal c. k. tajným radou.[5] V letech 1861–1866 a 1867–1869 byl poslancem českého zemského sněmu, mezitím byl jmenován také dědičným členem rakouské panské sněmovny (1861). Podporoval centralizační úsilí liberálních rakouských a rakousko-uherských vlád.[2]

Hojně podporoval výstavbu nových komunikací (silnic, železnic). Stál například u založení České severní dráhy, jež se později stala důležitou železniční společností v Rakousku-Uhersku. V roce 1867 mu císař František Josef I. udělil rakouský Řád zlatého rouna (č. 1009).[5] V letech 1871–1884 byl 5. prezidentem (předsedou) Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách, která finančně podporovala Pražskou konzervatoř.[2][8] Dobře střílel a byl čestným hejtmanem pražských ostrostřelců.[2]

Majetek

[editovat | editovat zdroj]
Zámek Mnichovo Hradiště

Po svatbě mu otec postoupil Šťáhlavy a Chocenice, novomanželé tehdy sídlili na zámku Kozel.[2]

Vlastnil majorát Mnichovo Hradiště, Bělou, Doksy, Šťáhlavy a byl také uherským magnátem, protože i v Uhrách držel statky.[5]

K 31. 12. 1869 byl pátým největším pozemkovým vlastníkem v Čechách.[9] Po otci zdědil železárnu v Sedlci na Plzeňsku, sém také zakládal železářské podniky, zvláště na Šťáhlavsku.[10]

Rodina

[editovat | editovat zdroj]

Jeho první manželkou se 14. května 1848 v Praze stala osmnáctiletá princezna Anna Marie ze Schwarzenbergu (20. 2. 1830 Praha – 11. 2. 1849 Praha), dcera Karla II. knížete ze Schwarzenbergu (1802–1858) z orlické větve rodu a jeho manželky Josefiny Marie Wratislavové z Mitrowicz (1802–1881),[11] která sloužila dva roky jako dvorní dáma císařovny. Po devítiměsíčním manželství se narodil syn Arnošt Karel (4. 2. 1849 Praha – 27. 6. 1913 Brioni). Po jeho porodu Anna v šestinedělí zemřela.

Dva roky poté 23. června 1851 se ve Vídni Arnošt oženil podruhé: Marie Leopoldina ze Schwarzenbergu (2. 11. 1833 Vídeň – 8. 2. 1909 Praha) byla dcerou knížete Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu (1799–1888) a jeho manželky Eleonory z Liechtensteinu (1812–1873).[11] Pocházela také z rodu Schwarzenbergů, avšak z primogeniturní krumlovské rodové linie. Marie mu porodila šest dětí.

Arnošt Antonín z Valdštejna zemřel 1. srpna 1904 ve Valdštejnském paláci v Praze a o tři dny později byl pochován do rodinné hrobky v Mnichově Hradišti.[12] Tam byla také už 15. února 1849 pohřbena jeho první manželka[13] a 12. února 1909 i jeho druhá choť.[14]

Potomci

[editovat | editovat zdroj]

I. manželství:

  • 1. Arnošt Karel (4. 2. 1849 Praha – 27. 6. 1913 Brioni)
    • 1. ⚭ (18. 5. 1873 Praha) Františka Johanna z Thun-Hohensteinu (3. 8. 1852 – 24. 7. 1894)
    • 2. ⚭ (7. 11. 1898 Vídeň) Josefína z Rumerskirchu (4. 9. 1848 Církvice – 28. 11. 1901 Praha)
    • 3. ⚭ (1. 2. 1904 Praha) Marie z Rumerskirchu (31. 1. 1852 Olomouc – 30. 12. 1955 Praha)

II. manželství:

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 429 uvádí rok 1844, ten je s největší pravděpodobností chybný.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Pobytová přihláška
  2. ↑ a b c d e f g NAČERADSKÁ, Petra. Po stopách Valdštejnů. Praha: Národní památkový ústav, Územní památková správa v Praze, 2020. 168 s. ISBN 978-80-7480-152-5. S. 118–119. 
  3. ↑ Matrika zemřelých u sv. Tomáše 1896–1937, sign. TO Z6, s. 64 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2022-11-27]. Dostupné online. 
  4. ↑ https://www.geni.com/people/Arno%C5%A1t-Graf-von-Waldstein-Wartenberg/6000000016317196580
  5. ↑ a b c d POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 429. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017. 
  6. ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2021-12-13]. Dostupné online. 
  7. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1882; s. 210 dostupné online
  8. ↑ Předsedové Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách 1810-1918 [online]. Jednota pro zvelebení hudby v Čechách [cit. 2021-03-13]. Dostupné online. 
  9. ↑ Národní listy č. 358, 28.12. 1869, strana 3: po Adolfu Schwarzenbergovi, obou Fürstenbercích a Lichtenštejnovi.
  10. ↑ Petr MAŠEK, Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. Mladá fronta Praha 1999, s. 296
  11. ↑ a b Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 430
  12. ↑ Matrika zemřelých 1901–1921, rok 1904, Mnichovo Hradiště 34, pag. 49 [online]. [cit. 2022-11-27]. Dostupné online. 
  13. ↑ Matrika zemřelých 1804–1866, rok 1849, Mnichovo Hradiště 13, pag. 205 [online]. [cit. 2022-11-27]. Dostupné online. 
  14. ↑ Matrika zemřelých 1901–1921, rok 1909, Mnichovo Hradiště 34, pag. 110 [online]. [cit. 2022-11-27]. Dostupné online. 
  15. ↑ Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 431

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Arnošt_František_z_Waldstein-Wartenbergu&oldid=24061888“