Reinhard z Neippergu
| Reinhard z Neippergu | |
|---|---|
 Hrabě Reinhard z Neippergu, v roce 1902 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Deutsche Zentrumspartei |
| Rodné jméno | Maria Reinhart Georg Ignaz Graf von Neipperg |
| Narození | 30. července 1856 Hořín |
| Úmrtí | 15. ledna 1919 (ve věku 62 let) Schwaigern |
| Rodiče | Ervín František z Neippergu a Marie Rosa z Lobkovic |
| Děti | Antonín Arnošt z Neippergu Michaela Marie z Neippergu Adalbert z Neippergu Ervín z Neippergu |
| Příbuzní | sestra: Anna Berta z Neippergu (1857–1932) sestra: Hedvika z Neippergu (1859–1916) švagr: Ferdinand Zdeněk z Lobkowicz (1858–1938) švagr: František Xaver Königsegg-Aulendorf (1858–1927) vnuk: Josef Hubert z Neippergu (1918–2020) pravnuk: Karel Evžen z Neippergu (* 1951) |
| Profese | důstojník a politik |
| Náboženství | katolická církev |
| Commons | Reinhard von Neipperg |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Maria Reinhard Jiří Hynek hrabě z Neippergu (německy Maria Reinhard Georg Ignaz Graf von Neipperg; 30. července 1856 Hořín[1] – 15. ledna 1919 Schwaigern) byl šlechtic z rodu Neippergů a poslanec německého říšského sněmu.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se na Hořínském zámku u Mělníka v pět hodin odpoledne dne 30. července 1856. Pokřtěn byl hned následujícího dne.
Byl jediným synem Ervína z Neippergu a jeho druhé manželky Marie Rosy z Lobkovic (1832–1905), dcery knížete Augusta Logina z Lobkovic z mělnické rodové sekundogenitury, c. k. palácové dámy a dámy Řádu hvězdového kříže.
Mladší sestry Anna Berta (1857–1932) a Hedvika (1859–1916) se provdaly za významné politiky Ferdinanda Zdeňka z Lobkowicz a Františka Xavera Königsegg-Aulendorfa.
Reinhard se získal soukromé středoškolské vzdělání a absolvoval maturitní zkoušku na c.k. Skotském gymnáziu ve Vídni. V letech 1875 až 1876 studoval na univerzitě v Bonnu a v letech 1876 až 1879 na pražské univerzitě, kde složil tři státní zkoušky z práv.
Od roku 1880 do roku 1897 byl Reinhard z Neippergu členem první parlamentní komory Württemberského království, kde zastupoval svého otce a po jeho smrti v letech 1897 až 1918 převzal jeho místo.
Jako hlava rodiny Neippergů spravoval své zemědělské statky ve Schwaigernu a zastával řadu čestných funkcí. V roce 1897 mu byl udělen velkokříž Fridrichova řádu.[2]
V letech 1881 až 1890 působil jako poslanec německého říšského sněmu za Württemberský volební obvod a Stranu německého středu.[3] V roce 1902 byl hrabě z Neippergu viceprezidentem 49. Německého katolického dne v Mannheimu. [4]
Za první světové války převzal vedení nemocničního vlaku. Hrabě Reinhard zemřel krátce po skončení války.
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Hrabě Reinhard se v Praze 30. června 1880 oženil s hraběnkou Gabrielou Idou z Waldstein-Wartenbergu (1857–1948), dcerou Arnošta Františeka z Waldstein-Wartenbergu a Marie Leopoldiny ze Schwarzenbergu. Pár měl sedm dětí[5]:
- 1. Eberhard (3. 2. 1882 Praha – 1. 3. 1956 Brackenheim), svobodný a bezdětný
- 2. Antonín Arnošt (18. 12. 1883 Doksy – 28. 12. 1947 Schwaigern)
- ⚭ (19. 10. 1911 Průhonice) Anna hraběnka Silva-Tarouca (28. 9. 1888 Trmice – 17. 7. 1971 Schwaigern)
- 3. Marie Anna (Michaela) (9. 9. 1885 Schwaigern – 7. 4. 1957 Kostnice), benediktinská řeholnice a představená řádu v Kostnici
- 4. Alfred (21. 6. 1888 Schwaigern – 11. 9. 1941 Grünwald)
- ⚭ (8. 1. 1920 Děčín) Marie hraběnka z Thunu a Hohensteinu (15. 3.1897 Praha – 18. 2. 1971 Řezno)
- 5. Karl (Adalbert) (31. 3. 1890 Merano – 23. 12. 1948 Vršac), benediktin a opat kláštera Neuburg. Pronásledován národními socialisty uprchl do Jugoslávie a jako vězeňský kaplan byl v roce 1948 zavražděn komunisty.
- 6. Anna-Bertha (1. 9. 1893 Schwaigern – 28. 11. 1961 Kostnice)
- ⚭ (14. 10. 1918 Vídeň) Ervín Hartvík hrabě z Nostitz-Rienecku (13. 9. 1887 Sokolov – 6. 4. 1942 Mykolajiv)
- 7. Ervín (15. 1. 1897 Schwaigern – 5. 12. 1957 Stuttgart)
- ⚭ (28. 4. 1927 Mnichov) Hissa hraběnka Hatzfeldtová z Trachenbergu (26. 2. 1906 Pomorzowice – 4. 6. 1985 Salcburk)
Jeho nejstarší syn Eberhard se rozhodl ze zdravotních důvodů předat roku 1906 nástupnictví druhorozenému synovi Antonínu Arnoštovi z Neippergu.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Reinhard von Neipperg na německé Wikipedii.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtufarnost Hořín
- ↑ Hof- und Staatshandbuch des Königreichs Württemberg 1901 S. 76.
- ↑ Fritz Specht, Paul Schwabe: Die Reichstagswahlen von 1867 bis 1903. Eine Statistik der Reichstagswahlen nebst den Programmen der Parteien und einem Verzeichnis der gewählten Abgeordneten. 2. Auflage. Verlag Carl Heymann, Berlin 1904, S. 247.
- ↑ Verhandlungen der 49. Generalversammlung der Katholiken Deutschlands, zu Mannheim 1902, Mannheim, 1902, Verlag Neues Mannheimer Volksblatt
- ↑ Neipperg 2. w.genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2024-03-30]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Frank Raberg: Biographisches Handbuch der württembergischen Landtagsabgeordneten 1815–1933. Im Auftrag der Kommission für geschichtliche Landeskunde in Baden-Württemberg. Kohlhammer, Stuttgart 2001, ISBN 3-17-016604-2, S. 606–607.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Reinhard z Neippergu na Wikimedia Commons - Erbgraf zu Neipperg, Maria Reinhard Georg Ignaz in der Datenbank der Reichstagsabgeordneten
- Biografie von Reinhard Graf-Comte Neipperg. In: Heinrich Best: Datenbank der Abgeordneten der Reichstage des Kaiserreichs 1867/71 bis 1918 (Biorab – Kaiserreich)
