Christiane Thun-Salm
| Christiane Thun-Salm | |
|---|---|
.jpg) | |
| Rodné jméno | Christiane von Waldstein-Wartenberg |
| Narození | 12. června 1859 Doksy,  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 6. srpna 1935 Doksy  Československo |
| Místo pohřbení | Doksy |
| Povolání | spisovatelka, básnířka a dramatička |
| Národnost | česko-německá |
| Stát | Rakousko-Uhersko, Československo |
| Manžel(ka) | (1878) Josef Osvald II. z Thun-Hohensteinu (1849–1913) |
| Děti | Pavel z Thun-Hohensteinu[1] Josef Osvald III. z Thun-Hohensteinu Adolf Maria z Thun-Hohensteinu |
| Rodiče | Arnošt František z Valdštejna-Wartenbergu (1821–1904) a Marie Leopoldina ze Schwarzenbergu (1833–1909) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hraběnka Christiane Thun-Salm (12. června 1859 Doksy, Rakouské císařství – 6. srpna 1935 Doksy, Československo), rozená Christiane von Waldstein-Wartenberg[2] (česky Kristýna Alžběta z Valdštejna-Wartenbergu) byla německy píšící česká šlechtična z rodu Valdštejn-Wartenbergů a rakouská spisovatelka, básnířka a dramatička. Většinu života strávila v Praze a ve Vídni, poslední léta dožila na rodovém zámku Valdštejnů v Doksech na Českolipsku, kde je pohřbená na místním hřbitově.[3]
Život[editovat | editovat zdroj]
Hraběnka Christiane (Kristýna) z Valdštejna-Wartenbergu se narodila 12. června 1859 na dokském zámku jako dcera Marie Leopoldiny ze Schwarzenbergu a Arnošta Františka hraběte z Valdštejna-Wartenbergu,[4] příslušníka dokské větve rodu Valdštejnů-Wartenbergů, odvozujících svůj původ od starého českého rodu Markvarticů.[5] Na zámku v Doksech strávila své dětství a mládí.
Sňatek a rodina[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
V roce 1878 se provdala za hraběte Josefa Osvalda II. z Thun-Hohensteinu[4] (14. prosince 1849, Praha – 21. října 1913, Vídeň)[2], který od roku 1897 připojoval ke svému jménu ještě matčino rodové jméno Salm-Reifferscheidt. Svatba se konala 3. března 1878 v Praze v kostele svatého Tomáše na Malé Straně. Po svatbě se odstěhovala do Klášterce nad Ohří, kde její manžel spravoval své panství a zároveň od roku 1876 vykonával funkci starosty města. V dalších letech se politicky angažoval i jako poslanec Českého zemského sněmu. Z jejich manželství se narodily tři synové
- 1. Josef Osvald III. (1879–1942)
- 2. Adolf Maria (1880–1957)
- 3. Pavel (Paul; 1884–1963).
Literární tvorba[editovat | editovat zdroj]
Hraběnka Kristýna byla od mládí literárně nadaná. Psala německy, svá díla publikovala pod jménem Christiane Thun-Salm. Proslavila se zejména díky svým divadelním hrám, které byly uváděny v řadě evropských měst – ve Vídni, Budapešti, Berlíně, Mnichově, Drážďanech nebo v Praze. Její první hrou byl „Pán a sluha“, kterou zveřejnila v roce 1891. Proslulost jí přinesla zejména hra „Císařův sen“ („Des Kaisers Traum“), kterou napsala v roce 1898 u příležitosti jubilea padesáti let panování císaře Františka Josefa I. Císař se osobně zúčastnil premiéry hry ve vídeňském Burgtheatru a navštívil i představení, které bylo uspořádáno ve Vídni o deset let později.[4]
Christiane Thun-Salm psala také pohádky a povídky. Sbírka jejích povídek „Co babička vyprávěla“ vyšla v němčině a v italštině, do češtiny byla přeložena pod názvem „Drobné povídky“ v roce 1896. Motivy pro své povídky a pohádky nezřídka čerpala ze vzpomínek na život na dokském zámku, po němž se jí později hodně stýskalo, jak mj. vyplývá i z korespondence mezi ní a jejím otcem.[4] Tyto motivy se objevují například v novele „Nový domácí učitel“ nebo v povídce „Dřevěná paní“. Udržovala též korespondenci s některými rakouskými umělci, jako například se spisovatelem, básníkem a dramatikem Hugem von Hofmannsthalem nebo s hudebním skladatelem a dirigentem Felixem von Mottlem.[2] Její tvorba byla v roce 1901 oceněna rakouským vyznamenáním Za umění a vědu.[4]
Hrabě Josef Osvald II. z Thun-Hohensteinu zemřel v roce 1913, tedy ještě před vypuknutím první světové války. Pohřben byl v rodové hrobce v Klášterci nad Ohří. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 se Christiane Thun-Salm stáhla z veřejného života do ústraní. Střídavě se zdržovala ve Vídni, v Praze a na zámku v Doksech, kde také 6. srpna 1935 zemřela. Pohřbena byla vedle valdštejnské hřbitovní kaple na místním hřbitově v Doksech.[4][3]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Hřbitovní kaple a přilehlé hroby příslušníků rodu Valdštejnů v Doksech -
Zámek Valdštejnů v Doksech -
Místnost v dokském zámku, věnovaná památce spisovatelky -
Zašlý nápis "Christiane Thun-Salm" na hraběnčině hrobě -
Osamělý hrob hraběnky Kristýny mezi kaplí a hřbitovní zdí v Doksech -
Zámek v Klášterci nad Ohří
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ a b c THUN-SALM, CHRISTIANE, 1859-1935 [online]. Liberec: Krajská vědecká knihovna v Liberci [cit. 2022-03-29]. Dostupné online.
- ↑ a b Seznam. Hřbitovní kaple [online]. mapy.cz [cit. 2022-03-30]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Zapomenutá spisovatelka z dokského zámku [online]. Doksy: Zámek Doksy [cit. 2022-03-30]. Dostupné online.
- ↑ Waldstein – základní údaje [online]. [cit. 2022-03-30]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Christiane Thun-Salm na Wikimedia Commons
