Láhevník síťovaný
 Láhevník síťovaný | |
|---|---|
 Plody láhevníku síťovaného (Annona reticulata) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | nižší dvouděložné (Magnoliopsida) |
| Řád | šácholanotvaré (Magnoliales) |
| Čeleď | láhevníkovité (Annonaceae) |
| Rod | láhevník (Annona) |
| Binomické jméno | |
| Annona reticulata L., 1753 | |
 | |
| Synonyma | |
anona síťovaná | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Láhevník síťovaný (Annona reticulata) je v tropech rostoucí strom, méně častěji keř, plodící ovoce o velikosti většího pomeranče, které špatně snáší transport a proto se do České republiky běžně nedováží. Tento druh z rozsáhlého rodu láhevník pochází ze Střední Ameriky a lidmi byl rozšířen téměř do všech tropických oblastí Ameriky, Afriky, Asie, Austrálie i na ostrovy v Pacifiku. Bývá tam pěstován v zahradách i na plantážích, často však zplaňuje a stává se součásti tamní přírody.[2][3]
Ekologie[editovat | editovat zdroj]
Ke zdárnému růstu potřebuje sice tropické podnebí, roste však i v místech se studenějším zimním počasí. S nástupem chladného počasí shodí listy a přečká ve stavu vegetačního klidu, dospělé rostliny přežijí i období s krátkodobými teplotami pod 0 °C. Preferuje vlhčí klima, špatně snáší suchý vzduch, obvykle prospívá až do nadmořské výšky 1200 m. Potřebuje hlubokou a výživnou půdu s dostatkem vlhkosti a dobrou drenáží, nesnáší delší sucho. Na nevyhovujícím stanovišti a v málo výživné půdě plodí slabě nebo méně chutné plody.[4][5][6]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Strom bývá vysoký jen 4 až 10 m a mívá rozkladitou nebo okrouhlou korunu a kmen tlustý do 35 cm. Výhony má hnědé a zprvu hedvábně chlupaté, pozdě lysé a ve dvou řadách střídavě porostlé aromatickými, blanitými, kopinatými listy s 1,5 cm řapíky. Listové čepele jsou 10 až 30 cm dlouhé a 2 až 7 cm široké, u báze zúžené, na vrcholu špičaté, celokrajné, lysé a na spodní straně světlejší, Mají výraznou hlavní žílu a po stranách 9 až 18 žilek svírající s ní úhel 30 až 45°. Podle místních podmínek jsou stromy stálezelené nebo polopadavé a někdy rostou jako keře.
Vonné, oboupohlavné, nikdy plně otevřené květy na stopkách vyrůstají svěšené ve shlucích ze starších větví. Květy jsou asi 3 cm velké a mají šest okvětních lístků, z nich tři vnitřní jsou velmi drobné a tři vnější jsou velké, masité, podlouhle kopinaté a žlutozeleně zbarvené. Tyčinek velkých okolo 1 mm je v květu mnoho, blizny jsou maličké. Gyneceum je tvořeno větším počtem huňatých plodolistů, které ve zralosti spolu srůstají a vytvářejí nepravý plod. Kvetou v listopadu až únoru, plody dozrávají v březnu až červnu. Ploidie druhu je 2n = 14.
Plod je kulovitý až mírně vejčitý, srdčitý či jinak nepravidelný, dlouhý 8 až 16 cm a těžký 100 až 300 gramů. Ve zralosti má hnědou barvu a na hladkém, kožovitém povrchu měkkém na dotek má naznačené síťovaní. Jeho šťavnatá dužina je smetanově bílá nebo krémová, zrnitá, sladkokyselé chuti a je rozdělená do segmentů obvykle s jedním tvrdým semenem. Černohnědá, lesklá, hladká semena jsou asi 1 cm velká a v plodu jich bývá 55 až 76. Z pevné stopky vede asi do poloviny vláknitý střed, který se nekonzumuje.[2][4][5][6]
Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]
V přírodě se láhevníky přirozeně rozmnožují semeny roznášenými nejčastěji plodožravými ptáky a kaloni. Pro pěstování na plantážích se roubují vyšlechtěné kultivary na podnože i jiných druhů. Mladé, rychle rostoucí rostliny potřebuji částečné přistínění před prudkým sluncem, prospívá jim mulčování, zavlažování v období sucha a dodávka organických hnojiv, později je lze dobře tvarovat. Na ochranu zrajících plodů před ptáky i kaloni bývají stromy zakrývány sítěmi.[5][6]
Význam[editovat | editovat zdroj]
Plody láhevníku síťovaného patří mezi tropické ovoce, které se konzumuje čerstvé. Pěstuje se řada kultivarů lišící se velikosti i barvou plodů, všechny však špatně snášejí transport a po otlačení zahnívají. S dospělého stromu se sklidí 35 až 45 kg ročně, ve zralosti obsahují průměrně 17 % cukru. Dužina se jí přímo z rozpůleného plodu nebo se rozmačká, přecedí, přisladí a přidává do koktejlů či zmrzlin.
Mezi ostatními druhy pěstovaných láhevníků jsou ale tyhle plody považované za méně kvalitní a nejsou všude stejně oblíbeny. Zatím co v Americe jsou všeobecně přijímány dobře, v Indii jsou považovány za ovoce chudých.
Všechny části rostliny, nezralé plody i semena, obsahují alkaloidy, anonain, liriodenin, reticulin, které jsou toxické. Semena je možno bez nebezpečí spolknout, mají pevná osemení a lidskou trávicí soustavou přejdou bez porušení. Míza z ořezaných větví může po styku s okem zapříčinit oční katar a u choulostivých osob potřísnění kůže způsobuje vyrážku. Šťáva z listů má insekticidní vlastnosti a používá se například k likvidaci vší. Odvary z listů i kůry obsahují hodně tříslovin a slouží k léčbě průjmu a horečky. Žvýkání kůry z kořenů pomáhá při bolestech zubů. Dřevo ze stromů má žlutou barvu a je měkké, vláknité, ale houževnaté a nepraská, jeho měrná hmotnost je 0,650 kg/dm³.
Rostliny často zplaňují ze sadů do volné přírody a to i na velké vzdálenosti. Šíří se za pomoci semen, která si podržují klíčivost déle než jeden rok. Takto se láhevník síťovaný svévolně rozšířil na velké plochy v Indii, na východním pobřeží Malajska i na Filipínách. V některých oblastech Austrálie, střední Afriky, na Galapágách, v Singapuru i na ostrovech Oceánie je láhevník síťovaný považován za invazní druh.[2][5][6]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
List -
Květní pupen -
Květ -
Rozpůlený plod
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04]
- ↑ a b c GRULICH, Vít. BOTANY.cz: Annona reticulata [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 14.06.2011 [cit. 2016-07-15]. Dostupné online.
- ↑ RAINER, H. Catalogue of Life 2016: Annona reticulata [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2013 [cit. 2016-07-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b LI, Bingtao; GILBERT, Michael G. Flora of China: Annona reticulata [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2016-07-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d MORTON, Julia F. Fruits of Warm Climates: Annona reticulata [online]. Purdue University, West Lafayette, IN, USA, rev. 1987 [cit. 2016-07-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d DATILES, Marianne Jennifer; ACEVEDO-RODRÍGUEZ, Pedro. Invasive Species Compendium: Annona reticulata [online]. CABI (Centre for Agriculture and Biosciences International), Wallingford, UK, rev. 18.12.2014 [cit. 2016-07-15]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu láhevník síťovaný na Wikimedia Commons 
Taxon Annona reticulata ve Wikidruzích
