Adèle Haenel

Adèle Haenel
Adèle Haenel
	Adèle Haenel v roce 2012
Narození	11. února 1989 (35 let) ; Paříž, Francie
Alma mater	Lycée Montaigne
Partner(ka)	Céline Sciamma (2007–2018)
César
	Nejlepší herečka; 2015 – Láska na první boj; Nejlepší herečka ve vedlejší roli; 2014 – Suzanne
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adèle Haenel (* 1. ledna 1989 Paříž) je francouzská herečka. Césara pro nejlepší herečku obdržela za roli Madeleine Beaulieu v romantické komedii Láska na první boj (2014). Za ztvárnění postavy Marie Merevské v dramatu Suzanne (2013) získala Césara pro nejlepší herečku ve vedlejší roli.

Životopis

Vyrůstala ve městě Montreuil blízko Paříže. Její matka je učitelka a její otec, který je rakouského původu, pracuje jako překladatel. Chodila na hodiny herectví a ve třinácti letech vyhrála casting na hlavní roli ve filmu Ďáblové, kde si zahrála po boku Vincenta Rottierse. Dala o sobě zvláště vědět rolí Floriane ve filmu Akvabely, za kterou byla v roce 2008 nominována na Césara. Následně se věnovala studiu, když se dostala do přípravných kurzů na ekonomii a obchod a poté na ekonomickou školu. V roce 2009 natočila ve Švýcarsku televizní film s názvem Déchaînées.

V letech 2010 a 2011 se opět vrátila k filmovému natáčení. V roce 2011 se objevila ve třech různých rolích ve filmech, mimo jiné ve snímku Nevěstinec od Bertranda Bonella. Roku 2014 získala cenu César pro nejlepší herečku ve vedlejší roli za film Suzanne. Během převzetí ceny učinila veřejný coming out, když přiznala lásku k režisérce Céline Sciamma, která ji režírovala v Akvabelách.

V březnu 2014 se objevila na divadelní prknech, ve hře Trois hommes verts od Valérie Mréjen a jejími kolegy byli Pascal Cervo, Gaëtan Vourc’h a Marie Losier. Poté ztvárnila hlavní ženskou postavu ve filmu Láska na první boj režiséra Thomase Cailleyho. Film byl představen na festivalu v Cannes v sekci Patnáctka režisérů, kde i soutěžil a tuto cenu vyhrál. V roce 2015 za tento film získala cenu César pro nejlepší herečku.

Během 45. ročníku udílení Césarů v únoru 2020 opustila s dalšími herečkami sál po vyhlášení vítězství Romana Polańského v kategorii nejlepšího režiséra. Vyjádřila tak protest proti umělci obviněnému ze znásilnění nezletilé, které se mělo odehrát v roce 1977. Odchod doprovodila zvoláním „hanba“ a „ať žije pedofilie“. Sama předtím obvinila režiséra Christopha Ruggiu ze sexuálního obtěžování během natáčení svého debutového snímku Ďáblové.^[1]^[2]^[3]

Filmografie

Celovečerní filmy

Rok	Název	Role	Režie
2002	Ďáblové	Chloé	Christophe Ruggia
2007	Akvabely	Floriane	Céline Sciamma
2011	Na jih	Amélie	Jean-Jacques Jauffret
	En ville	Isabelle	Valérie Mréjen a Bertrand Schefer
	Nevěstinec	Léa	Bertrand Bonello
2012	Trois mondes	Marion Testard	Catherine Corsini
2012	Alyah	Jeanne	Elie Wajeman
2013	Suzanne	Maria Merevsky	Katell Quillévéré
2014	Neodolatelný muž	Agnès Le Roux	André Téchiné
2014	Láska na první boj	Madeleine Beaulieu	Thomas Cailley
2015	Zakázaná komnata	němá invalidní žena	Guy Maddin a Evan Johnson
2016	Les Ogres	Mona	Léa Fehner
	Neznámá dívka	Jenny	Bratři Dardennové
	Nocturama	mladá žena na kole	Bertrand Bonello
2017	Sirotek	Renée	Arnaud des Pallières
	Die Blumen von gestern	Zazie Lindeau	Chris Kraus
	120 BPM	Sophie	Robin Campillo
2018	Potížista	Yvonne	Pierre Salvadori
2018	Jedna země, jeden král	Françoise	Pierre Schoeller
2019	Jelenice	Denise	Quentin Dupieux
	Portrét dívky v plamenech	Héloïse	Céline Sciamma
	Les Héros ne meurent jamais	Alice	Aude-Léa Rapin
2021	Regard Noir (dokument)	ona sama	Aïssa Maïga
2021	Návrat do Remeše	vypravěčka	Jean-Gabriel Périot

Televizní role

Rok	Název	Role	Režisér
2009	Déchaînées	Lucie	Raymond Vouillamoz
2011	Goldman	Jeanne	Christophe Blanc

Krátké filmy

Rok	Název	Role	Režisér
2009	Les Grandes Forêts	Lise	Frédéric Guelaff
2009	Pauline	Pauline	Céline Sciamma
2010	Adieu Molitor	přítelkyně	Christophe Régin
2011	Une heure avec Alice	Alice	Jean-Paul Civeyrac
	Les Enfants de la nuit	Henriette	Caroline Deruas-Garrel a Olivier Berlemont
	Folks		Frédéric Guelaff

Ocenění a nominace

Ocenění

Název ceny	Rok	Kategorie	Název filmu
Festival Cinéma tous écrans v Ženevě	2009	Nejlepší ženský herecký výkon	Déchaînées
Berlínský mezinárodní filmový festival	2011	Vycházející hvězda	Nevěstinec
Prix Lumières	2012	Největší herecká naděje	Nevěstinec
César	2014	Nejlepší herečka ve vedlejší roli	Suzanne
Filmový festival v Káhiře	2014	Nejlepší herečka	Láska na první boj
César	2015	Nejlepší herečka	Láska na první boj
Cena Romy Schneider	2015
Mezinárodní filmový festival frankofonního filmu v Namuru	2016	Nejlepší herečka	Sirotek
Trofeje francouzského filmu (Trophées du Film Français)	2020	Osobnost roku 2019

Nominace

Název ceny	Rok	Kategorie	Název filmu
César	2008	Nejslibnější herečka	Akvabely
César	2012	Nejslibnější herečka	Nevěstinec
Globe de Cristal	2015	Nejlepší herečka	Láska na první boj
César	2018	Nejlepší herečka ve vedlejší roli	120 BPM
	2019	Nejlepší herečka	Potížista
	2020	Nejlepší herečka	Portrét dívky v plamenech

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adèle Haenel na francouzské Wikipedii.

↑ ČTK, iDNES.cz. Polanski vyhrál cenu César, sál na protest opustilo několik hereček. iDNES.cz [online]. 2020-02-29 [cit. 2020-03-01]. Dostupné online.
↑ HÁJKOVÁ, Karolína. Skandál na Césarech: Polanski zvítězil, francouzské hvězdy na protest odešly ze sálu [online]. TVGuru.cz, 2020-03-01 [cit. 2020-03-01]. Dostupné online.
↑ bal, PaS, ČTK. Kvůli aféře kolem novinky Romana Polanského odstoupila francouzská filmová akademie. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-02-14 [cit. 2020-03-01]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Adèle Haenel na Wikimedia Commons
Osoba Adèle Haenelová ve Wikicitátech
Adèle Haenel v Česko-Slovenské filmové databázi
Adèle Haenel v Internet Movie Database (anglicky)

[1] ČTK, iDNES.cz. Polanski vyhrál cenu César, sál na protest opustilo několik hereček. iDNES.cz [online]. 2020-02-29 [cit. 2020-03-01]. Dostupné online.

[2] HÁJKOVÁ, Karolína. Skandál na Césarech: Polanski zvítězil, francouzské hvězdy na protest odešly ze sálu [online]. TVGuru.cz, 2020-03-01 [cit. 2020-03-01]. Dostupné online.

[3] , PaS, ČTK. Kvůli aféře kolem novinky Romana Polanského odstoupila francouzská filmová akademie. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-02-14 [cit. 2020-03-01]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

Držitelky Césara pro nejlepší herečku

1976–1979	1976 Romy Schneider (Důležité je milovat) • 1977 Annie Girardotová (Nejcennější co mám) • 1978 Simone Signoretová (La Vie devant soi) • 1979 Romy Schneider (Docela obyčejný příběh)

1980–1989	1980 Miou-Miou (La Dérobade) • 1981 Catherine Deneuve (Poslední metro) • 1982 Isabelle Adjaniová (Posedlost) • 1983 Nathalie Baye (Práskač) • 1984 Isabelle Adjaniová (Vražedné léto) • 1985 Sabine Azéma (Neděle na venkově) • 1986 Sandrine Bonnaire (Bez střechy a bez zákona) • 1987 Sabine Azéma (Mélo) • 1988 Anémone (Velká cesta) • 1989 Isabelle Adjaniová (Camille Claudelová)

1990–1999	1990 Carole Bouquet (Příliš krásná) • 1991 Anne Parillaud (Brutální Nikita) • 1992 Jeanne Moreau (Stará dáma která se procházela v moři) • 1993 Catherine Deneuve (Indočína) • 1994 Juliette Binocheová (Tři barvy: Modrá) • 1995 Isabelle Adjaniová (Královna Margot) • 1996 Isabelle Huppertová (Slavnost) • 1997 Fanny Ardant (Někdo to rád holky) • 1998 Ariane Ascarideová (Marius et Jeannette) • 1999 Élodie Bouchezová (Vysněný život andělů)

2000–2009	2000 Karin Viardová (Haut les coeurs!) • 2001 Dominique Blancová (Stand – by) • 2002 Emmanuelle Devosová (Čti mi ze rtů) • 2003 Isabelle Carré (Se souvenir des belles choses) • 2004 Sylvie Testudová (Strach a chvění) • 2005 Yolande Moreau (Když moře stoupá) • 2006 Nathalie Baye (Komisař) • 2007 Marina Handsová (Lady Chatterleyová) • 2008 Marion Cotillard (Edith Piaf) • 2009 Yolande Moreau (Séraphine)

2010–2019	2010 Isabelle Adjaniová (La Journée de la jupe) • 2011 Sara Forestierová (Jména lidí) • 2012 Bérénice Bejo (Umělec) • 2013 Emmanuelle Riva (Láska) • 2014 Sandrine Kiberlainová (9 Mois ferme) • 2015 Adèle Haenel (Láska na první boj) • 2016 Catherine Frot (Marguerite) • 2017 Isabelle Huppertová (Elle) • 2018 Jeanne Balibarová (Barbara) • 2019 Léa Drucker (Střídavá péče)

2020–dodnes	2020 Anaïs Demoustierová (Alice a starosta) • 2021 Laure Calamy (Osel, milenec a já) • 2022 Valérie Lemercierová (Hlas lásky) • 2023 Virginie Efira (Znovu Paříž) • 2024 Sandra Hüller (Anatomie pádu)

Držitelky Césara pro nejlepší herečku ve vedlejší roli

1976–1979	1976 Marie-France Pisier (Bratranec a sestřenice) • 1977 Marie-France Pisier (Barocco) • 1978 Marie Duboisová (Hrozba) • 1979 Stéphane Audranová (Violette Nozière)

1980–1989	1980 Nicole Garcia (Sukničkář) • 1981 Nathalie Baye (Zachraň si, kdo můžeš (život)) • 1982 Nathalie Baye (Zvláštní případ) • 1983 Fanny Cottençonová (Hvězda severu) • 1984 Suzanne Flon (Vražedné léto) • 1985 Caroline Cellier (L'Année des méduses) • 1986 Bernadette Lafont (L'Effrontée) • 1987 Emmanuelle Béart (Manon od pramene) • 1988 Dominique Lavanant (Agent trouble) • 1989 Hélène Vincent (La vie est un long fleuve tranquille)

1990–1999	1990 Suzanne Flon (La Vouivre) • 1991 Dominique Blancová (Milou v máji) • 1992 Anne Brochet (Všechna jitra světa) • 1993 Dominique Blancová (Indočína) • 1994 Valérie Lemercierová (Návštěvníci) • 1995 Virna Lisiová (Královna Margot) • 1996 Annie Girardotová (Bídníci 20. století) • 1997 Catherine Frot (Rodinný průvan) • 1998 Agnès Jaoui (Stará známá písnička) • 1999 Dominique Blancová (Všichni, kdo mě mají rádi, pojedou vlakem)

2000–2009	2000 Charlotte Gainsbourgová (Pusa) • 2001 Anne Alvaro (Někdo to rád jinak) • 2002 Annie Girardotová (Pianistka) • 2003 Karin Viardová (Líbejte se, s kým je libo) • 2004 Julie Depardieu (La Petite Lili) • 2005 Marion Cotillard (Příliš dlouhé zásnuby) • 2006 Cécile de France (Erasmus 2) • 2007 Valérie Lemercierová (Sedadla v parteru) • 2008 Julie Depardieu (Tajemství) • 2009 Elsa Zylberstein (Tak dlouho tě miluji)

2010–2019	2010 Emmanuelle Devosová (À l'origine) • 2011 Anne Alvaro (Cinkot ledu) • 2012 Carmen Maura (Ženy z šestého poschodí) • 2013 Valérie Benguigui (Jméno) • 2014 Adèle Haenel (Suzanne) • 2015 Kristen Stewartová (Sils Maria) • 2016 Sidse Babett Knudsenová (Talár) • 2017 Déborah Lukumuena (Božské) • 2018 Sara Giraudeau (Chovatel) • 2019 Karin Viardová (Lechtání)

2020–dodnes	2020 Fanny Ardant (Tenkrát podruhé) • 2021 Émilie Dequenneová (Milostné historky) • 2022 Aissatou Diallo Sagna (Bod zlomu) • 2023 Noémie Merlantová (Nevinný) • 2024 Adèle Exarchopoulos (Je verrai toujours vos visages)