Tatra Beta
| Tatra Beta | |
|---|---|
 Tatra Beta | |
| Výrobce | Škoda Tatra s. r. o. |
| Další jména | Tatra Beta CL 1,3 |
| Roky produkce | 1996 - 1999 |
| Místa výroby | Příbor, Ejpovice |
| Předchůdce | Škoda Beta |
| Konkurence | Škoda Pick-up, Fiat Fiorino |
| Karoserie | Skříňová |
| Designér | Milan Strejček |
| Třída | N1, lehký užitkový automobil |
| Technické údaje | |
| Délka | 3890 mm |
| Šířka | 1660 mm |
| Výška | 1740 mm |
| Rozvor | 2465 mm |
| Hmotnost |  970 kg (parametr potřebuje upřesnit) |
| Motor | |
| Motor | Hyundai G4EH, 62 kW |
| Převodovky | |
| Převodovka | manuální, 5 stupňů + zpátečka |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tatra Beta byl lehký dvoumístný užitkový automobil s nosností 600 kg, vyráběný v pobočném závodě Tatra Kopřivnice v Příboře v letech 1996-1999.
Historie a vývoj
Vozidlo, původně navržené jako elektromobil s pohonem na akumulátory NiCd, bylo vyvinuto začátkem 90. let 20. století ve firmě Škoda Elcar Ejpovice ve spolupráci s LIAZ Jablonec a Tatra Kopřivnice. Rozpracovaný projekt převzala později Škoda Plzeň pro svou divizi užitkových vozidel Škoda Truck. Pro předpokládanou sériovou produkci byl založen společný podnik Škoda Tatra s. r. o. se sídlem v Příboře, Místecká 1111.
První prototypy s elektrickým pohonem měly dojezd až 120 km a byly určeny převážně pro městskou rozvážkovou službu. Později se objevil i požadavek na flexibilnejší pohon benzínovým motorem. V letech 1995-1996 se do vozů Škoda Beta montoval agregát z vozů Škoda Favorit 781.135, od roku 1996 modernější a výkonnější agregát automobilu Hyundai Accent s objemem 1341 cm³ a výkonem 62 kW při 5700 ot./min, který už Betě poskytoval vyhovující dynamické parametry. Tatra Beta měla rám z ocelových profilů, v přední části s deformační zónou a s bezpečnostním obloukem nad předními sedadly. Na tento rám byla montována panelová karosérie z probarveného laminátu. Karoserie byly vyráběny ve třech barvách: bílé RAL 9002, modré RAL 5012 (příplatek 1540 Kč) a červené RAL 3020 (příplatek 4480 Kč). Bylo vyrobeno i několik kusů v barvě žluté a jeden v tyrkysové. Uzavřená karosérie s odděleným prostorem pro posádku měla využitelný objem 2,25 m³. Tatra Beta existovala taktéž v otevřeném provedení pick up, jako valník (Beta CV 1,3) a jako podvozek pro dostavbu (Beta CN 1,3), na který se montovala skříňová, nebo chladírenská nástavba.
S využitím elektrického pohonu se počítalo i do budoucna, dokonce se uvažovalo i o jeho kombinaci se spalovací turbínou, k realizaci však už nedošlo. Uvažovalo se i o montáži automobilů v Bulharsku, Polsku a Číně. Vůz však ani nezískal v žádném jiném státě homologaci pro provoz, pouze 4 kusy byly vyvezeny na Slovensko.
Celkem se vyrobilo 366 bet s prvky Hyundai.
I když Tatra Beta konstrukčně nevzešla z dílny Tatrovky, stala se posledním vozem tohoto výrobce v segmentu osobních a lehkých užitkových automobilů. Po ukončení její výroby se Tatra věnuje už jen výrobě těžkých nákladních automobilů a o obnovení výroby osobních vozidel se v Kopřivnici (zatím) neuvažuje.
Vlastnosti
Přední náprava byla typu McPherson, zadní náprava byla tuhá, jednoduché konstrukce s odpružením listovými pružinami a doplněná teleskopickými tlumiči. S benzínovým motorem a pětistupňovou převodovkou dosahovaly vozy rychlosti až 145 km/h s průměrnou spotřebou kolem 8 litrů na 100 km. Brzdy byly dvouokruhové, vpředu kotoučové a vzadu bubnové, s podtlakovým posilovačem. Automobily měly standardně disková kola rozměru 4,5xJ13 s pneumatikami 165/70 R 13. Na přání bylo možno namontovat autoradio Clarion, lité disky Borbet CF n. D, immobiliser GT Auto, zadní stěrač a tažné zařízení Sport Jacht ZT 431P, zámek zpátečky Medvěd Blok či vodotěsnou přepážku nákladového prostoru a kabiny.
Tatra Beta využívá mnoho dílů z vozů Hyundai Accent - motor a mechanické díly a celý interiér, Škoda Pick-Up (Favorit) - zadní svítilny, strop, zrcátka, boční okna, mechanismy dveří, z vozů Škoda Pickup (Felicia) - čelní okno či stěrače. Z vozů Škoda 120 jsou to například přední svítilny a blinkry.
Rozměry kompaktního vozu byly 3890 × 1660 × 1740 mm s rozvorem náprav 2465 mm a celkovou hmotností 1570 kg. Výroba byla v roce 1999 ukončena především z důvodu nedostatečných investičních schopností výrobního závodu, jakož i absence servisního zázemí.
Bety trpí řadou takzvaných dětských nemocí. Prakticky každá je díky ruční výrobě originál a jednotlivé díly z různých vozů na sebe nemusí pasovat. Klasický problém je s dveřmi, které se různě kříží a nejdou řádně zavírat. Dalším nedostatkem je zatékání dešťové vody do vozu a následná koroze rámu. Ta postihuje i nosníky podlahy nákladového prostoru.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tatra Beta na slovenské Wikipedii.
Literatura
- ŠUMAN-HREBLAY, Marián. Tatra Nákladní a užitková vozidla, autobusy a trolejbusy. 2. vyd. Brno: CPress, 2010. 184 s. (Autosalon). ISBN 978-80-264-0136-0.
- MARTOF, Jan. Motor Journal. Roč. 2003, čís. 8.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tatra Beta na Wikimedia Commons - Stránky Tatra Beta a Škoda Beta včetně seznamu vozů
- Tatra a. s., oficiální stránky
- Škoda Tatra má první zájemce o vozy Beta. iHNed.cz [online]. 1996-05-20 [cit. 2018-06-07]. Dostupné online. ISSN 1213-7693.
- Fotografie a popis na www.electroauto.cz
- www.tatraklub.sk
- www.tatraportal.sk
