Síran hořečnatý
| Síran hořečnatý | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | Síran hořečnatý |
| Triviální název | epsomská sůl |
| Ostatní názvy | hořká sůl |
| Anglický název | Magnesium sulfate |
| Německý název | Magnesiumsulfat |
| Sumární vzorec | MgSO4 |
| Vzhled | bílé krystalky nebo prášek |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 7487-88-9 10034-99-8 (heptahydrát) |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 246,48 g/mol (heptahydrát) |
| Teplota tání | 1 185 °C |
| Hustota | 2,66 g/cm³ (15 °C) 2,63 g/cm³ (23,5 °C) |
| Rozpustnost ve vodě | 25,5 g/100 g (0 °C) 37,4 g/100 g (25 °C) 44,4 g/100 g (40 °C) 54,8 g/100 g (60 °C) 54,8 g/100 g (80 °C) 50,2 g/100 g (100 °C) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | Methanol 3,5 g/100 g (20 °C) Ethanol 0,002 5 g/100 g (15 °C) 0,016 g/100 g (55 °C) Diethylether 1,16 g/100 g (18 °C) |
| Relativní permitivita εr | 8,2 |
| Měrná magnetická susceptibilita | −4,4×10−6 cm3g−1 |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | Kosočtverečná |
| Hrana krystalové mřížky | a = 482 pm b = 672 pm c = 835 pm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −1 286 kJ/mol |
| Entalpie tání ΔHt | 121 J/g |
| Entalpie rozpouštění ΔHrozp | −733 J/g (18 °C) |
| Standardní molární entropie S° | 91,7 JK−1mol−1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −1 171 kJ/mol |
| Izobarické měrné teplo cp | 0,801 9 JK−1g−1 |
| Bezpečnost | |
 GHS07 Varování[1] | |
| R-věty | žádné nejsou |
| S-věty | žádné nejsou |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Síran hořečnatý (MgSO4) je síran hořčíku. Je silně hygroskopický, po doplnění krystalové vody má formu heptahydrátu MgSO4·7H2O, zvaného epsomská sůl (epsomit) nebo hořká sůl.
Historie
Síran hořečnatý byl objeven v 17. století[2] ve městě Epsom v anglickém hrabství Surrey.
Využití
Hořká sůl se používá vnitřně i zevně. Vnitřně se užívá ve formě projímadla s cílem čištění organismu, zevně formou koupelových solí. V této formě se epsomská sůl užívá ke zklidnění organismu, proti migréně, bolestem kloubů a proti zadržování vody v organismu.[2] Vzhledem k poklesu množství hořčíku v lidském těle při nadbytku stresu je epsomské soli někdy přisuzována schopnost odbourávat stres, zlepšovat spánek a podporovat dobrou náladu.[2]
Je významnou součástí mořské vody i některých českých minerálních vod (Šaratica, Zaječická hořká).
Bezvodý síran hořečnatý je velmi hygroskopický ale zároveň ve většině organických kapalin nerozpustný. Je proto velmi dobrým desikantem, na vysoušení kapalných substancí se často přidává přímo do kapaliny a následně je filtrován. U vysoušení pevných látek se někdy používá i v eksikátorech (zvláště v amatérské chemii), pokud je však dostupný oxid fosforečný, používáme raději jej.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Magnesium sulfate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c THOMASON, Kristine. What Is Epsom Salt and Should You Be Bathing In It?. Health.com [online]. Health Media Ventures, Inc., 2017-04-20 [cit. 2018-03-16]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. 647 s. ISBN 80-7169-855-5. Nobelovy ceny za chemii a fyziku.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu síran hořečnatý na Wikimedia Commons
