Lorenzo Sonego
| Lorenzo Sonego | |
|---|---|
_(42646429235).jpg) Lorenzo Sonego v kvalifikaci Wimbledonu 2018 | |
| Stát |  Itálie |
| Datum narození | 11. května 1995 (29 let)[1] |
| Místo narození | Turín, Itálie[1] |
| Bydliště | Turín, Itálie[1] |
| Výška | 191 cm[1] |
| Hmotnost | 76 kg[1] |
| Profesionál od | 2013 |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 2 480 652 USD |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 140–147 |
| Tituly | 2 ATP, 3 challengery, 3 ITF |
| Nejvyšší umístění | 26. místo (14. června 2021) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 2. kolo (2018) |
| French Open | 4. kolo (2020) |
| Wimbledon | 4. kolo (2021) |
| US Open | 2. kolo (2018, 2019) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 42–43 |
| Tituly | 1 ATP |
| Nejvyšší umístění | 132. místo (12. dubna 2021) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 1. kolo (2020) |
| French Open | 2. kolo (2019) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 27. června 2021 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lorenzo Sonego (* 11. května 1995 Turín) je italský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dva singlové a jeden deblový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal šest titulů ve dvouhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červnu 2021 na 26. místě a ve čtyřhře pak v témže měsíci na 132. místě. Trénuje ho Gipo Arbino.[1]
Tenisová kariéra
Tenis začal hrát relativně pozdě v jedenácti letech, kdy navázal spolupráci s koučem Gipem Arbinem.[3] Premiérový titul na challengerech si odvezl z říjnového Sparkassen ATP Challengeru 2017 v Ortisei. Ve finále porazil německého hráče Tima Pütze po dvousetovém průběhu.[1][2]
Na okruhu ATP Tour debutoval antukovým Internazionali BNL d'Italia 2016 v Římě po zisku divoké karty. V prvním kole podlehl Portugalci Joãu Sousovi. Na další události ze série Masters, Monte-Carlo Rolex Masters 2019, prošel kvalifikačním sítem do hlavní soutěže. Na cestě do čtvrtfinále pak poprvé porazil člena elitní světové dvacítky, dvanáctého muže klasifikace Karena Chačanova z Ruska. Mezi poslední osmičkou jej vyřadil Srb Dušan Lajović.[3][2]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu Australian Open 2018 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci. V jejím závěru vyřadil Australana Bernarda Tomica. Ve dvouhře pak přehrál Nizozemce Robina Haaseho, ale ve druhém kole nenašel recept na Francouze Richarda Gasqueta. Do singlové soutěže Wimbledonu 2018 zasáhl i přes porážku v kvalifikačním kole od Ernestse Gulbise. Jako šťastný poražený singlista pak v úvodní fázi dvouhry neuhrál žádný set na Američana Taylora Fritze.[3][2] Průnik mezi sto nejlepších tenistů zaznamenal 10. září 2018 po druhém kole na US Open 2018 a trofeji z janovského challengeru v navazujícím týdnu. Na žebříčku ATP se posunul ze 121. na 90. místo.[4]
Do prvního čtvrtfinále na okruhu ATP Tour se probojoval během Gazprom Hungarioan Open 2018 po záchraně dvou mečbolu Poláka Huberta Hurkacze a výhře nad Gasquetem.[3] Do premiérového finále pak postoupil během červnového Antalya Open 2019 po vítězství nad třetím nasazeným Australanem Jordanem Thompsonem. Z pozice sedmdesátého pátého hráče žebříčku v boji o titul zdolal 19letého Srba Miomira Kecmanoviće ve třech setech. Ve druhém z nich odvrátil mečbol. Před anatalyjským turnajem přitom nevyhrál žádné utkání na trávě a do Turecka přijížděl se sérií šesti proher. Po triumfu prolomil brány první světové padesátky, když ve vydání z 1. července 2019 figuroval na 46. příčce.[5]
Na cestě do druhé karierního semifinále ATP, antukového Generali Open Kitzbühel 2019, odvrátil osm mečbolů Argentinci Federicu Delbonisovi a jednu mečbolovou hrozbu Robertu Carballési Baenovi. Mezi poslední čtveřicí hráčů jej zastavila rakouská světová čtyřka Dominic Thiem. Desetizápasovou šňůru porážek ukončil premiérovým postupem do čtvrtfinále turnaje z kategorie ATP Tour 500, Rio Open 2020, kde dohrál na raketě chrovatské turnajové pětky Borny Ćoriće.[3] Druhý singlový titul vybojoval na cagliarském Sardegna Open 2021. Po patnácti letech se stal prvním Italem, jenž vyhrál turnaj na italské půdě.[6] S krajanem Andreou Vavassorim navíc triumfoval i v sardinské čtyřhře.[7]
Finále na okruhu ATP Tour
| ||||||||
Dvouhra: 4 (2–2)
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 1. | 29. června 2019 | Antalya, Turecko | tráva |  Miomir Kecmanović
|
6–7(5–7), 7–6(7–5), 6–1 |
| Finalista | 1. | 1. listopadu 2020 | Vídeň, Rakousko | tvrdý (h) |  Andrej Rubljov
|
4–6, 4–6 |
| Vítěz | 2. | 11. dubna 2021 | Cagliari, Itálie | antuka | Laslo Djere
|
2–6, 7–6(7–5), 6–4 |
| Finalista | 2. | 26. června 2021 | Eastbourne, Velká Británie | tráva |  Alex de Minaur
|
6–4, 4–6, 6–7(5–7) |
Čtyřhra: 1 (1–0)
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 1. | 11. dubna 2021 | Cagliari, Itálie | antuka | Andrea Vavassori
|
Simone Bolelli Andrés Molteni
|
6–3, 6–4 |
Finále na challengerech ATP a okruhu Futures
| Legenda |
|---|
| Challengery (3–1 D) |
| Futures (3–4 D) |
Dvouhra: 11 (6–5)
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 1. | 31. května 2015 | Lecco, Itálie | antuka |  Tommy Paul
|
1–6, 4–6 |
| Vítěz | 1. | 13. září 2015 | Pula, Itálie | antuka |  Daniel Altmaier
|
7–5, 6–4 |
| Vítěz | 2. | 25. října 2015 | Pula, Itálie | antuka | George von Massow
|
6–4, 6–1 |
| Finalista | 2. | 1. listopadu 2015 | Pula, Itálie | antuka | Gianluca Mager
|
3–6, 3–6 |
| Vítěz | 2. | 1. října 2017 | Pula, Itálie | antuka |  Javier Marti
|
6–3, 3–1skreč |
| Vítěz | 1. | 15. října 2017 | Ortisei, Itálie | koberec | Tim Pütz
|
6–4, 6–4 |
| Finalista | 1. | 22. října 2017 | Ismaning, Německo | koberec | Yannick Hanfmann
|
4–6, 6–3, 5–7 |
| Finalista | 3. | 29. října 2017 | Pula, Itálie | antuka | Federico Gaio
|
6–7(4–7), 6–2, 0–6 |
| Finalista | 4. | 5. listopadu 2017 | Pula, Itálie | antuka |  Tomislav Brkić
|
5–7, 4–6 |
| Vítěz | 2. | 9. září 2018 | Janov, Itálie | antuka | Dustin Brown
|
6–2, 6–1 |
| Vítěz | 3. | 8. září 2019 | Janov, Itálie | antuka | Alejandro Davidovich Fokina
|
6–2, 4-6, 7-6(8-6) |
Vítězství nad hráči Top 10
- Přehled
| Sezóna | 2020 | 2021 | Celkem |
|---|---|---|---|
| Vítězství | 1 | 2 | 3 |
- Vítězství
| Č. | hráč | ATP | turnaj | povrch | fáze | skóre | Sonego |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2020 | |||||||
| 1. | Novak Djoković
|
1. | Vídeň, Rakousko | tvrdý (h) | čtvrtfinále | 6–2, 6–1 | 42. |
| 2021 | |||||||
| 2. |  Dominic Thiem
|
4. | Řím, Itálie | antuka | 3. kolo | 6–4, 6–7(5–7), 7–6(7–5) | 33. |
| 3. | Andrej Rubljov
|
7. | Řím, Itálie | antuka | čtvrtfinále | 3–6, 6–4, 6–3 | 33. |
výhra nad úřadující světovou jedničkou
| |||||||
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lorenzo Sonego na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g Lorenzo Sonego na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 12. dubna 2021
- ↑ a b c d Lorenzo Sonego na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 12. dubna 2021
- ↑ a b c d e Lorenzo Sonego's Profile: Player Bio / Personal / Year by Year / Career [online]. ATP Tour, Inc., 2020 [cit. 2020-07-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Lorenzo Sonego's Profile: Rankings History [online]. ATP Tour, Inc., 2020 [cit. 2020-07-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Sonego přežil mečbol a od první výhry na trávě došel v Antalyi až k titulu [online]. TenisPortal.cz, 2019-06-29 [cit. 2019-07-01]. Dostupné online.
- ↑ Sonego Fights Back To Complete Title Double In Cagliari [online]. ATP Tour, Inc., 2021-04-11 [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sonego Completes First Part Of Potential Cagliari Title Double, Wins Team Crown With Vavassori [online]. ATP Tour, Inc., 2021-04-11 [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lorenzo Sonego na Wikimedia Commons - Lorenzo Sonego na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Lorenzo Sonego na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
