Nedašova Lhota
| Nedašova Lhota | |
|---|---|
 Pohled na vesnici od vrcholu Pasecké lazy | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Brumov-Bylnice |
| Obec s rozšířenou působností | Valašské Klobouky (správní obvod) |
| Okres | Zlín |
| Kraj | Zlínský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°7′17″ s. š., 18°4′47″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 675 (2024)[1] |
| Rozloha | 9,33 km² |
| Katastrální území | Nedašova Lhota |
| Nadmořská výška | 410 m n. m. |
| PSČ | 763 32 |
| Počet domů | 193 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Nedašova Lhota 10 763 32 Nedašov nedasovalhota@volny.cz |
| Starosta | Mgr. Jarmila Janíčková |
| Oficiální web: www | |
  Nedašova Lhota | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 585548 |
| Kód části obce | 102199 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nedašova Lhota je pohraniční obec při hranicích se Slovenskou republikou. Nachází se asi 7 km východně od města Valašské Klobouky v okrese Zlín ve Zlínském kraji.[3] Žije zde 675[1] obyvatel.
Obec leží v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty v údolí říčky Nedašovky.[4] Je součástí národopisné oblasti zvané Závrší, širokého malebného údolí kolem Návojského potoka, která se nachází na samé hranici se Slovenskem a spadají do ní tři vesnice – Návojná, Nedašov a Nedašova Lhota.
Historie
Nejstarší archeologické nálezy, jež pocházejí z katastru obce, sahají až do období pravěku.[5]
Nedašova Lhota byla osídlena zřejmě již kolem roku 1300.[6]
První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1503, kdy se osada připomíná v zemských deskách jako součást panství Brumov.[7] Název obce je odvozen od blízkého Nedašova. Brumovské panství získali v roce 1520 trvale páni z Lomnice a učinili z něj hlavní sídlo svých východomoravských držav.
V roce 1758 bylo v Nedašově Lhotě celkem 58 domů, z toho 9 gruntů, 7 podsedků, 24 chalupníků a kovárna.[zdroj?] V roce 1790 zde údajně žilo přes 400 obyvatel, v roce 1834 to bylo již 530 obyvatel v 71 domech a tento počet se udržel až do konce 19. století.[6]
V roce 1817 si obce Nedašov, Návojná a Nedašova Lhota společně postavily v Nedašově školu. Vyučoval zde učitel z Brumova, na jehož plat se skládaly všechny tři vesnice.[8] V Nedašově Lhotě byla vlastní škola vystavěna až v roce 1868.[6]
V roce 1894 byl slavnostně vysvěcen nový kamenný kříž na spodním okraji obce. [6]
Vesnici v minulosti sužovala tak jako mnohá jiná sídla řada větších i menších požárů. Největší z nich vypukl v roce 1895, při kterém shořelo 38 hospodářských stavení.[5][9]
Během 1.světové války padlo na frontách 20 zdejších občanů. V roce 1937 jim byl před budovou mateřské školy odhalen pomník. Roku 1922 byl v obci zřízen obecní chudobinec. V roce 1927 byla opravena hospoda, kterou obec koupila v roce 1900. Roku 1933 byla vybudována nová zděná zvonice, před níž nechal starosta postavit sochu sv. Jana Nepomuckého.[6]
Za 2. světové války působila v pohraničí německá finanční stráž. V obci to vyvolalo vznik ilegální odbojové skupiny, která převáděla na Slovensko. V květnu 1945 osvobodily obec jednotky rumunské armády působící v rámci Rudé armády.[5]
V letech 1947–1948 byla provedena celková elektrifikace obce. Od skončení války do roku 1985 byla v Nedašově Lhotě postavena hasičská zbrojnice, vybudována autobusová točna, otevřena nová prodejna Jednoty, sportovní hřiště a postaven nový občanský výbor se sálem a místní knihovnou. Došlo rovněž k regulaci místního potoka s novým mostem a adaptaci budovy obecné školy na mateřskou školku.[6]
Mezi roky 1976 a 1992 byla obec spojena s Nedašovem a Návojnou. Po rozdělení republiky v roce 1993 se stala pohraniční obcí. Po roce 1992 byla provedena rekonstrukce hasičské zbrojnice a dokončena plynofikace obce.
Pamětihodnosti
Pro místní lidovou architekturu jsou typické dřevěné domy s roubenou konstrukcí[10], z nichž nejvýznamnější pamětihodností je roubená zvonička z roku 1867 nacházející se uprostřed obce nad kaplí z roku 1933.[11] Díky jejímu zakreslení ve vojenských mapách se řadí k nejstarším doloženým sakrálním památkám v oblasti Závrší[12]. Jedná se o dřevěnou stavbu se sedlovou střechou, v jejímž středu stojí rozsocha, v níž je umístěn zvon.[11] Střechu i rozsochu chrání šindelová střešní krytina. Rejstříkové číslo zvoničky v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky je 33492/7-2027, katalogové číslo 1000145139.[11]
Dalšími sakrálními památkami obce jsou 3 kříže a socha sv. Jana Nepomuckého.
Mezi přírodní památky, které na území obce nalezneme, patří lokality s výskytem chráněných jalovců, oskeruší, 3 památné duby a keře dřínky[13].
Fotogalerie
-
Roubené domy čp. 38 a 5 -
Zděná kaple z roku 1933 -
Dům čp. 123 -
Kříž u silnice východně od obce -
Kříž na stromě u vrcholu Vysocká -
Hraniční přechod Nedašova Lhota – Červený Kameň
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ www.nedasovalhota.cz
- ↑ www.turistik.cz
- ↑ a b c MACHÁČOVÁ, Eva. Velikonoční zvyky a tradice ve Svatém týdnu v oblasti nedašovského Závrší. Brno, 2015 [cit. 2022–02–25]. 69 s. Bakalářská diplomová práce. Masarykova Univerzita, Filozofická fakulta – Ústav evropské etnologie. Vedoucí práce Mgr. Terézia Gabrhelová. s. 15. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Historie Nedašova Lhota
- ↑ www.lysahora.cz
- ↑ ZŠ Nedašov
- ↑ wikisource Lhota
- ↑ Památky - Oficiální stránky obce Nedašova Lhota. www.nedasovalhota.cz [online]. [cit. 2022-03-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c Památkový katalog NPÚ
- ↑ NAŇÁK, Aleš. Památky Závrší. 1. vyd. Nedašov: Římskokatolická farnost Nedašov, 2013. 56 s.
- ↑ Dostupné z: http://www.nedasovalhota.cz/informace-o-obci/prirodni-zajimavosti
Související články
Externí odkazy
Encyklopedické heslo Lhota v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Nedašova Lhota v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Historie na oficiálních stránkách obce
