Přeskočit na obsah

Palác

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Palác (francouzsky palais, italsky palazzo) znamená reprezentační obydlí panovníků a šlechty, později i nápadnou a architektonicky významnou budovu ve městě.

Arcibiskupský palác v Praze

Původ a historie

Císařský palác v Hue (Vietnam)

Výraz palác do většiny evropských jazyků přešel přes francouzštinu z názvu Palatinus, latinského označení jednoho z pahorků, na nichž stál starověký Řím. Na Palatinu sídlili bohatí patriciové a od 1. století př. n. l. někteří římští císařové. Palác se pak stal obecným označením pro velkolepé starověké panovnické sídlo (příkladem může být Diokleciánův palác v chorvatském Splitu). Později ve středověku představoval palác hlavní obytnou část opevněného hradu, obvykle podélnou patrovou budovu se slavnostním sálem.[1]

Od 15.–16. století, když se panovníkům podařilo zajistit bezpečnost na celém území a s nástupem střelných zbraní ztratily smysl opevněné hrady, začala se i šlechta stěhovat do pohodlnějších zámků. Palácem se pak obvykle rozuměl jednak (městský, i když často ještě opevněný) palác panovníka (Louvre, Tower), jednak reprezentační městské obydlí, kde šlechta obvykle trávila zimní sezónu. Od 19. století, kdy význam šlechty upadl, se název začal používat pro velké a honosné budovy ve městě, a to jak veřejné (například „justiční palác“), tak také obchodní, výstavní a podobně (Palác Adria, Veletržní palác, Palác kultury ad.).

Palácové hospodářství

Jako palác označujeme dnes i rozsáhlé stavební komplexy, kde sídlili panovníci starověkých říší (paláce v Ninive a v Babylónu, palác v Knóssu, císařský palác v Pekingu aj.). Palácové komplexy byly částí měst a obsahovaly také hlavní chrámy. Vydržování velkého panovnického dvora si vynutilo zvláštní způsob vybírání, shromažďování a evidence (naturálních) daní, jemuž se často říká palácové hospodářství. V této souvislosti se patrně také vyvinuly počátky účetnictví, administrativy a snad i písma.

V poměrně chudé střední Evropě raného a vrcholného středověku znamenalo palácové hospodářství císařského dvora nutnost pravidelného stěhování. Vzhledem k nesnázím s dopravou se naopak na císařských hradech shromažďovaly zásoby potravin a dvůr se pak stěhoval z jednoho hradu na druhý.[zdroj?]

Galerie

Největší paláce světa

Kritérium pro určení "největších paláců" není jednoznačné, i v následující tabulce je plocha u některých uvedených paláců plochou celého areálu, u jiných podlahovou plochou. K velkým palácům se řadí i Královský palác Caserta u Neapole, Zimní palác v Petrohradu, pařížský Louvre, Velký palác v Bangkoku a někdy také Pražský hrad (podle Guinnessovy knihy rekordů největší starobylý hrad světa).

Fotografie Palác Místo Výstavba od Plocha m2 Commons
Palác Topkapi Palác Topkapi TureckoTurecko Turecko,
Istanbul		 1459 &0000000000700000.000000700 000
Kategorie „Topkapı Palace“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Topkapı Palace“ na Wikimedia Commons
Palác Parlamentu Palác Parlamentu RumunskoRumunsko Rumunsko,
Bukurešť		 1984 &0000000000330000.000000330 000
Kategorie „Palace of the Parliament of Romania“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Palace of the Parliament of Romania“ na Wikimedia Commons
Istana Nurul Iman Istana Nurul Iman BrunejBrunej Brunej,
Bandar Seri Begawan		 1982 &0000000000200000.000000200 000
Kategorie „Nurul Iman Palace“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Nurul Iman Palace“ na Wikimedia Commons
Apoštolský palác Apoštolský palác VatikánVatikán Vatikán 1589 &0000000000162000.000000162 000
Kategorie „Apostolic Palace“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Apostolic Palace“ na Wikimedia Commons
Zakázané město Zakázané město ČínaČína Čína,
Peking		 1406 &0000000000150000.000000150 000
Kategorie „Forbidden City“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Forbidden City“ na Wikimedia Commons
Královský palác v Madridu Královský palác v Madridu ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko,
Madrid		 1738 &0000000000134999.000000134 999
Kategorie „Royal Palace of Madrid“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Royal Palace of Madrid“ na Wikimedia Commons
Versailles Versailles FrancieFrancie Francie,
Versailles		 1624 &0000000000090833.00000090 833
Kategorie „Palace of Versailles“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Palace of Versailles“ na Wikimedia Commons
Královský palác Venaria Královský palác Venaria ItálieItálie Itálie,
Turín		 1675 &0000000000080000.00000080 000
Kategorie „Reggia (Venaria Reale)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Reggia (Venaria Reale)“ na Wikimedia Commons
Buckinghamský palác Buckinghamský palác Spojené královstvíSpojené království Spojené království,
Londýn		 1703 &0000000000077000.00000077 000
Kategorie „Buckingham Palace“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Buckingham Palace“ na Wikimedia Commons
Kvirinálský palác Kvirinálský palác ItálieItálie Itálie,
Řím		 1573 &0000000000067002.00000067 002
Kategorie „Quirinal Palace“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Quirinal Palace“ na Wikimedia Commons
Královský palác ve Stockholmu Stockholmský palác ŠvédskoŠvédsko Švédsko,
Stockholm		 1697 &0000000000061210.00000061 210
Kategorie „Royal Palace, Stockholm“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Royal Palace, Stockholm“ na Wikimedia Commons

Odkazy

Reference

  1. ↑ Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. Svazek 6 p/r. 1. vyd. Praha: Diderot, 1999. 482 s. ISBN 80-902555-8-2. S. 16. 

Literatura

  • Ledvinka – Mráz – Vlnas, Pražské paláce: encyklopedický ilustrovaný přehled. Praha: Akropolis, 1995 - 446 s. : fotogr. ISBN 80-85770-23-7
  • Ottův slovník naučný, heslo Palác. Sv. 19, str. 39
  • KUBÍČEK, Alois. Pražské paláce. 1. vyd. Praha: V. Poláček, 1946. 231 s. S. 7–16. 
  • POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 399 s. S. 9–14. 

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Palác&oldid=20619701“