Radomilická mokřina
 Radomilická mokřina | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
.JPG) Radomilická mokřina | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 30. prosince 1991 |
| Vyhlásil | Okresní úřad České Budějovice |
| Nadm. výška | 393–400 m n. m. |
| Rozloha | 45,41 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | České Budějovice |
| Umístění | Záblatí (Dříteň) |
| Souřadnice | 49°7′44″ s. š., 14°15′36″ v. d. |
  Radomilická mokřina | |
| Další informace | |
| Kód | 1390 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Radomilická mokřina je přírodní rezervace v Českobudějovické pánvi ležící 0,5 km severně od Radomilic. Předmětem ochrany jsou mokřady s bohatým výskytem zvláště chráněných druhů rostlin typické pro mokřadní vegetaci (např. hrachor bahenní, žebratka bahenní, hořec hořepník) a živočichů (např. kuňka obecná, nazývaná též kuňka ohnivá) a krajinně ekologickým významem. Současně se jedná o významné hnízdiště a stanoviště vodního ptactva.[3]
Rezervace zahrnuje nivu Radomilického potoka s menším rybníkem. Rozkládá se na ploše 45,46 ha[3] (jiný zdroj k roku 2011 uvádí 45,41 ha[4]) a na severní hranici se kolem rezervace nachází ochranné pásmo o velikosti 8,83 ha.[4] Byla vyhlášena v roce 1991. Oblast je vyhlášena současně jako evropsky významná lokalita[5] a vyjma toho je významným botanickým a ornitologickým místem.[6]
Lokalita
Radomilická mokřina se nachází severně od obce Radomilice a západně od obce Záblatí, obě části obce Dříteň v okrese České Budějovice. Lokalita leží na pravém a levém břehu Radomilického potoka v nadmořské výšce mezi 393 až 400 m n. m.[6] Zmiňovaný potok skrze přírodní rezervaci protéká a vlévá se nedaleko hranice rezervace do Strpského rybníku. Rezervace se tak částečně nachází na nivě tohoto potoka.[7] Jižní až západní okraj rezervace je lemován železniční tratí Protivín-Zliv. Na severu a východě se nachází zemědělské plochy využívané jako louky a pole.
.JPG)
Z morfologického hlediska je oblast situována v rámci Českobudějovické pánve.[6] Povodím spadá oblast rezervace do povodí řeky Otavy.
Historie
.JPG)
Přírodní rezervace byla vyhlášena 30. prosince 1991 v rozsahu 47 ha vyhláškou Okresního úřadu v Českých Budějovicích o zřízení chráněných přírodních výtvorů ochrany přírody.[3] Během znovuvyhlášení[3] rezervace ze dne 19. července 2011 došlo ke zmenšení rozlohy území na velikost 45,51 ha[4] vlivem přesnějšího zaměření hranice rezervace.[3] Během znovuvyhlášení došlo ke zrušení předchozího předpisu.[3]
22. prosince 2004 došlo k vyhlášení oblasti jako evropsky významná lokalita pod kódem CZ0313116.[4] Rozloha evropsky významné lokality je 47,4734 ha.[8] Důvodem vyhlášení byl výskyt kuňky obecné (Bombina bombina).[3]
Přírodní poměry
Podloží lokality je tvořeno biotitickou pararulou, na které se nachází třetihorní jílovité písky mydlovarského souvrství.[7] Na třetihorních píscích se nachází čtvrtohorní deluviofluviální[p 1] sedimenty.[7] Půdní profil tvoří široký pás pseudoglejů a to převážně na mírně ukloněných svazích. V oblasti nivy potoka se nachází gleje s charakteristickými přechody ke gleji organozemnímu a organozemi.[7]
.JPG)
Radomilická mokřina výrazně reaguje na změny počasí v průběhu let. Pokud je suché léto, je oblast téměř bez vody, naopak ve vlhkých letech je lokalita téměř celá zaplavena.[7]
Flóra
Oblast rezervace je tvořena převážně stanovišti bezkolencových luk na vápenitých, rašelinných či hlinito-jílovitých půdách. Toto stanoviště zabírá celkem přes 27 % území. Na přibližně stejně velké rozloze se vyskytují střídavě vlhké bezkolencové louky. Přes 20 % území je porostlé vegetací vysokých ostřic náležejících ke svazkům Phragmition communis a Caricion gracilis, a přes 10 % pak rákosinami eutrofních stojatých vod. Z dalších společenstev žádné nepřesahuje svým výskytem 10 %.[7]
Z vysokých ostřic se zde vyskytuje hlavně chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), zblochan vodní (Glyceria maxima), rákos obecný (Phragmites australis) a ostřice štíhlá (Carex gracilis).[7] Dříve byl na lokalitě uváděn i hrachor bahenní (Lathyrus palustris), který byl ale při pozdějším výzkumu dle některých zdrojů nepotvrzen.[9] Jiný zdroj ale stále uvádí hrachor bahenní na lokalitě jako přítomný.[7]
Fauna
.jpg)
Rezervace je důležitým stanovištěm kuňky obecné (Bombina bombina), která se zde vyskytuje v počtu několika desítek volajících samců[7] v době rozmnožování. Vyjma kuňky obecné se zde vyskytuje i celá řada dalších obojživelníků, hlavně skokan ostronosý (Rana arvalis), skokan zelený (Rana kl. esculenta) a rosnička zelená (Hyla arborea).[7] Z bezobratlých se zde vyskytuje například vážka Sympecma fusca a Lestes barbarus, pilatka Croesus varus či kobylka Conocephalus dorsalis.[7] Oblast slouží také jako významné hnízdiště vodního a mokřadního ptactva.[7] Jedná se například o čejku chocholatou (Vanellus vanellus), vodouše rudonohého (Tringa totanus) či bekasinu otavní (Gallinago gallinago).[10]
Ochrana
.JPG)
Přírodní rezervace Radomilická mokřina je ohrožována vysoušením mokřiny a změnou v hospodaření na lokalitě i v okolí. Jelikož se na místě postupně upouští od hospodaření na přilehlých loukách, může dojít k rozpadu cenných lučních společenstev. Taktéž zemědělská činnost v blízkosti má za následek vyšší přísun živin na stanoviště a tedy postupné vytlačování původních druhů nitrofilními.[6] Tento přísun materiálu nastává převážně v době vydatných dešťů, kdy se Radomilický potok může na lokalitu rozlít a přinést jemnozrnný sediment bohatý na živiny a případně s vysokým obsahem pesticidů.[7] Dalším potenciálním nebezpečím by byla snaha obnovit rybaření na zarostlém a částečně vypuštěném rybníku, který tvoří významnou část lokality.[7] Tento rybník byl obnoven v roce 2004 ze zdrojů revitalizace říčních systémů.[7] Péči o rezervaci zajišťuje dle zákona Jihočeský kraj.
V současnosti dochází k regulaci hladiny vody v rybníku a tedy k ovlivňování hydrologických poměrů. K tomu se využívá postavené hradítko z 90. let 20. století[7] na odvodňovací stoce při severozápadním okraji lokality. Toto hradítko bylo koncem roku 2004 znovuvybudováno. Význam hradítka spočívá v tom, že v době dlouhodobého sucha zadržuje vodu na lokalitě. Nicméně pro jeho správnou funkčnost je třeba jeho pravidelná kontrola.[7] Ta se nepovedla zajistit v roce 2005, což se nepříznivě projevilo na rozmnožování kuňky obecné.[7] Taktéž na místech kulturní a ostřicové louky dochází ke kosení vzrostlého porostu, čímž se daří zpomalovat postup sukcese (především zazemňování).[7]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Sedimenty usazené vlivem splavování materiálu z okolních svahů během dešťů či přinesené tekoucím tokem.
Reference
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ a b c d e f g Oznámení návrhu na nové vyhlášení přírodní rezervace Radomilická mokřina [online]. Krajský úřad Jihočeský kraj [cit. 2011-11-20]. [id_r=51096&par[view]=0 Dostupné online].[nedostupný zdroj]
- ↑ a b c d Nařízení Jihočeského kraje č. 30/2011 [online]. [cit. 2011-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-03-21.
- ↑ http://www.nature.cz/natura2000/narizeni_vlady/CZ0313116.html
- ↑ a b c d Významná místa krajiny jižních Čech - Radomilická mokřina [online]. Česká geografická společnost [cit. 2011-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s Evropsky významné lokality v České republice - CZ0313116 - Radomilická mokřina [online]. Natura 2000 [cit. 2011-12-02]. Dostupné online.
- ↑ Evropsky významná lokalita Radomilická mokřina [online]. [cit. 2011-11-20]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.mokrinyuvomacku.webzdarma.cz [online]. [cit. 2011-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04.
- ↑ Výletník - Radomilická mokřina [online]. [cit. 2011-12-02]. Dostupné online.
Literatura
- Mackovčin P., Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII. - AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 806 str.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Radomilická mokřina na Wikimedia Commons - Popis lokality na stránce Natura 2000
