Radomilická mokřina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zdroje k infoboxuPřírodní rezervace
Radomilická mokřina

Radomilická mokřina
Datum vyhlášení 30. prosince 1991
Vyhlásil Okresní úřad České Budějovice
Kód ÚSOP 1390
Lokalita Záblatí (Dříteň)
Výška 393 − 400 m n. m.
Výměra 45,46 ha
Seznam CHÚ v okrese České Budějovice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Souřadnice
Radomilická mokřina
Radomilická mokřina
Přírodní rezervace v Česku

Radomilická mokřina je přírodní rezervace v Českobudějovické pánvi ležící 0,5 km severně od Radomilic. Předmětem ochrany jsou mokřady s bohatým výskytem zvláště chráněných druhů rostlin typické pro mokřadní vegetaci (např. hrachor bahenní, žebratka bahenní, hořec hořepník) a živočichů (např. kuňka obecná, nazývaná též kuňka ohnivá) a krajinně ekologickým významem. Současně se jedná o významné hnízdiště a stanoviště vodního ptactva.[1]

Rezervace zahrnuje nivu Radomilického potoka s menším rybníkem. Rozkládá se na ploše 45,46 ha[1] (jiný zdroj k roku 2011 uvádí 45,41 ha[2]) a na severní hranici se kolem rezervace nachází ochranné pásmo o velikosti 8,83 ha.[2] Byla vyhlášena v roce 1991. Oblast je vyhlášena současně jako evropsky významná lokalita[3] a vyjma toho je významným botanickým a ornitologickým místem.[4]

Lokalita[editovat | editovat zdroj]

Radomilická mokřina se nachází severně od obce Radomilice a západně od obce Záblatí, obě části obce Dříteň v okrese České Budějovice. Lokalita leží na pravém a levém břehu Radomilického potoka v nadmořské výšce mezi 393 až 400 m n. m.[4] Zmiňovaný potok skrze přírodní rezervaci protéká a vlévá se nedaleko hranice rezervace do Strpského rybníku. Rezervace se tak částečně nachází na nivě tohoto potoka.[5] Jižní až západní okraj rezervace je lemován železniční tratí Protivín-Zliv. Na severu a východě se nachází zemědělské plochy využívané jako louky a pole.

Detailní pohled na rybník v oblasti mokřiny

Z morfologického hlediska je oblast situována v rámci Českobudějovické pánve.[4] Povodím spadá oblast rezervace do povodí řeky Otavy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jedna strana rezervace je ohraničena železnicí

Přírodní rezervace byla vyhlášena 30. prosince 1991 v rozsahu 47 ha vyhláškou Okresního úřadu v Českých Budějovicích o zřízení chráněných přírodních výtvorů ochrany přírody.[1] Během znovuvyhlášení[1] rezervace ze dne 19. července 2011 došlo ke zmenšení rozlohy území na velikost 45,51 ha[2] vlivem přesnějšího zaměření hranice rezervace.[1] Během znovuvyhlášení došlo ke zrušení předchozího předpisu.[1]

22. prosince 2004 došlo k vyhlášení oblasti jako evropsky významná lokalita pod kódem CZ0313116.[2] Rozloha evropsky významné lokality je 47,4734 ha.[6] Důvodem vyhlášení byl výskyt kuňky obecné (Bombina bombina).[1]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Podloží lokality je tvořeno biotitickou pararulou, na které se nachází třetihorní jílovité písky mydlovarského souvrství.[5] Na třetihorních píscích se nachází čtvrtohorní deluviofluviální[p 1] sedimenty.[5] Půdní profil tvoří široký pás pseudoglejů a to převážně na mírně ukloněných svazích. V oblasti nivy potoka se nachází gleje s charakteristickými přechody ke gleji organozemnímu a organozemi.[5]

Velká část rybníku je silně zarostlá vegetací

Radomilická mokřina výrazně reaguje na změny počasí v průběhu let. Pokud je suché léto, je oblast téměř bez vody, naopak ve vlhkých letech je lokalita téměř celá zaplavena.[5]

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Oblast rezervace je tvořena převážně stanovišti bezkolencových luk na vápenitých, rašelinných či hlinito-jílovitých půdách. Toto stanoviště zabírá celkem přes 27 % území. Na přibližně stejně velké rozloze se vyskytují střídavě vlhké bezkolencové louky. Přes 20 % území je porostlé vegetací vysokých ostřic náležejících ke svazkům Phragmition communis a Caricion gracilis, a přes 10 % pak rákosinami eutrofních stojatých vod. Z dalších společenstev žádné nepřesahuje svým výskytem 10 %.[5]

Z vysokých ostřic se zde vyskytuje hlavně chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), zblochan vodní (Glyceria maxima), rákos obecný (Phragmites australis) a ostřice štíhlá (Carex gracilis).[5] Dříve byl na lokalitě uváděn i hrachor bahenní (Lathyrus palustris), který byl ale při pozdějším výzkumu dle některých zdrojů nepotvrzen.[7] Jiný zdroj ale stále uvádí hrachor bahenní na lokalitě jako přítomný.[5]

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Kuňka obecná

Rezervace je důležitým stanovištěm kuňky obecné (Bombina bombina), která se zde vyskytuje v počtu několika desítek volajících samců[5] v době rozmnožování. Vyjma kuňky obecné se zde vyskytuje i celá řada dalších obojživelníků, hlavně skokan ostronosý (Rana arvalis), skokan zelený (Rana kl. esculenta) a rosnička zelená (Hyla arborea).[5] Z bezobratlých se zde vyskytuje například vážka Sympecma fusca a Lestes barbarus, pilatka Croesus varus či kobylka Conocephalus dorsalis.[5] Oblast slouží také jako významné hnízdiště vodního a mokřadního ptactva.[5] Jedná se například o čejku chocholatou (Vanellus vanellus), vodouše rudonohého (Tringa totanus) či bekasinu otavní (Gallinago gallinago).[8]

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Radomilická mokřina in spring 2011 (7).JPG

Přírodní rezervace Radomilická mokřina je ohrožována vysoušením mokřiny a změnou v hospodaření na lokalitě i v okolí. Jelikož se na místě postupně upouští od hospodaření na přilehlých loukách, může dojít k rozpadu cenných lučních společenstev. Taktéž zemědělská činnost v blízkosti má za následek vyšší přísun živin na stanoviště a tedy postupné vytlačování původních druhů nitrofilními.[4] Tento přísun materiálu nastává převážně v době vydatných dešťů, kdy se Radomilický potok může na lokalitu rozlít a přinést jemnozrnný sediment bohatý na živiny a případně s vysokým obsahem pesticidů.[5] Dalším potenciálním nebezpečím by byla snaha obnovit rybaření na zarostlém a částečně vypuštěném rybníku, který tvoří významnou část lokality.[5] Tento rybník byl obnoven v roce 2004 ze zdrojů revitalizace říčních systémů.[5] Péči o rezervaci zajišťuje dle zákona Jihočeský kraj.

V současnosti dochází k regulaci hladiny vody v rybníku a tedy k ovlivňování hydrologických poměrů. K tomu se využívá postavené hradítko z 90. let 20. století[5] na odvodňovací stoce při severozápadním okraji lokality. Toto hradítko bylo koncem roku 2004 znovuvybudováno. Význam hradítka spočívá v tom, že v době dlouhodobého sucha zadržuje vodu na lokalitě. Nicméně pro jeho správnou funkčnost je třeba jeho pravidelná kontrola.[5] Ta se nepovedla zajistit v roce 2005, což se nepříznivě projevilo na rozmnožování kuňky obecné.[5] Taktéž na místech kulturní a ostřicové louky dochází ke kosení vzrostlého porostu, čímž se daří zpomalovat postup sukcese (především zazemňování).[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Sedimenty usazené vlivem splavování materiálu z okolních svahů během dešťů či přinesené tekoucím tokem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g Oznámení návrhu na nové vyhlášení přírodní rezervace Radomilická mokřina [online]. Krajský úřad Jihočeský kraj, [cit. 2011-11-20]. [id_r=51096&par[view]=0 Dostupné online].  
  2. a b c d Nařízení Jihočeského kraje č. 30/2011 [online]. [cit. 2011-11-20]. Dostupné online.  
  3. http://www.nature.cz/natura2000/narizeni_vlady/CZ0313116.html
  4. a b c d Významná místa krajiny jižních Čech - Radomilická mokřina [online]. Česká geografická společnost, [cit. 2011-11-20]. Dostupné online.  
  5. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s Evropsky významné lokality v České republice - CZ0313116 - Radomilická mokřina [online]. Natura 2000, [cit. 2011-12-02]. Dostupné online.  
  6. Evropsky významná lokalita Radomilická mokřina [online]. [cit. 2011-11-20]. Dostupné online.  
  7. http://www.mokrinyuvomacku.webzdarma.cz/inventar.html
  8. Výletník - Radomilická mokřina [online]. [cit. 2011-12-02]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Mackovčin P., Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII. - AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 806 str.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]