Kawasaki Ki-10
| Ki-10 | |
|---|---|
 První sériová verze | |
| Určení | Stíhací letoun |
| Původ | Japonské císařství |
| Výrobce | Kawasaki Kōkūki Kōgyō KK |
| Šéfkonstruktér | Takeo Doi |
| První let | březen 1935 |
| Zařazeno | 1935 |
| Vyřazeno | 1942 |
| Uživatel | Japonské císařské armádní letectvo |
| Vyrobeno kusů | 588 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kawasaki Ki-10 bylo poslední dvouplošné stíhací letadlo používané japonskou císařskou armádou. Do služby byl typ uveden v roce 1935. Armádní označení typu bylo stíhací letoun typ 95 (95式戦闘機; 95 Šiki Sentóki) a spojenecké kódové označení znělo Perry.
Vývoj
Japonské armádní letectvo zadalo vývoj Ki-10 v září 1934.[1] Nový letoun měl výrazně překonávat všechny dosavadní japonské stíhací stroje.
První Kawasaki Ki-10 poháněl vidlicový řadový dvanáctiválec Kawasaki Ha-9-IIa o výkonu 625 kW s dvoulistou vrtulí. Nad motorem byla instalovaná dvojice synchronizovaných kulometů vzor 89 ráže 7,7 mm. Zalétání proběhlo v březnu 1935, výbornou ovladatelnost a obratnost však znehodnocovala nedostatečná rychlost.
Třetí prototyp byl proto vybaven třílistou kovovou vrtulí, zapuštěnými nýty na náběžnou hranu křídla a novou kapotu motoru a chladiče. Vzhledem ke zlepšení byl Ki-10 přijat do sériové výroby.
Během služby sériových strojů Ki-10 se projevila letová nestabilita, vadící zejména při střelbě. Z výrobní linky byl odebrán 185. letoun, určený k experimentům na odstranění potíží. Výsledkem testů bylo zvětšené rozpětí křídel prodloužení trupu. Experimentální stroj se stal prototypem vylepšené sériové verze Ki-10-II, stavěné od června 1937 do prosince 1938 v 280 kusech.[zdroj?!]
Další pokusný prototyp z října 1936 nesl označení Ki-10-I KAI. Úprava spočívala v samonosných jednoduchých nohách podvozku a přepracovaném chladiči. Rychlost tak vzrostla na 420 km/h.[2]
Další dva prototypy Ki-10-II KAI měly podobné úpravy, avšak za jejich pohonné jednotky byl zvolen Ha-9-IIb o 700 kW. Jejich rychlost již dosahovala 445 km/h. Sériově se však nestavěly.
Nasazení
Kawasiki Ki-10 byl nasazen japonskou armádou v Mandžusku, během Druhé čínsko-japonské války a v rusko-japonském příhraničním konfliktu. Na počátku války v Pacifiku už byl typ přeřazen k výcviku a pomocným úkolům. Celkem bylo vyrobeno 588 kusů.[2]
Verze
- Ki-10 – čtyři prototypy
- Ki-10 I – první sériová verze
- Ki-10 II – druhá sériové verze s prodlouženým trupem a zvětšeným rozpětím stavěné od června 1937 do prosince 1938 v počtu 280 kusů
- Ki-10 II Kai – dva experimentální letouny s upravenou aerodynamikou a motorem Ha-9 IIb o výkonu 700 kW
Hlavní technické údaje
Údaje platí pro Ki-10-II[2]
- Rozpětí: 10,02 m
- Délka: 7,55 m
- Výška: 3,00 m
- Nosná plocha: 23,00 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 1360 kg
- Vzletová hmotnost : 1740 kg
- Maximální rychlost v 3000 m: 400 km/h
- Výstup na 5000 m: 5 min
- Dostup: 11 500 m
- Dolet: 1100 km
Odkazy
Reference
- ↑ Zbyněk Válka, Stíhací letadla 1939-45/USA-Japonsko, 1996, str. 10
- ↑ a b c NĚMEČEK, Václav. Kawasaki Ki-10. Letectví a kosmonautika. Březen 1986, roč. LXII., čís. 7, s. 29.
Literatura
- FRANCILLON, René J. Japanese Aircraft of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1994. ISBN 0-87021-313-X. Kapitola Kawasaki Ki-10, s. 86 až 89. (anglicky)
- VÁLKA, Zbyněk. Stíhací letadla 1939-45/USA-Japonsko. Olomouc: Votobia, 1996. 88 s. ISBN 80-7198-091-9.
- NĚMEČEK, Václav. Kawasaki Ki-10. Letectví a kosmonautika. Březen 1986, roč. LXII., čís. 7, s. 29.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kawasaki Ki-10 na Wikimedia Commons - Kamufláže letounu Kawasaki Ki-10
