Vidlicový motor

Dvouválcový motor ze staršího britského motocyklu

Vidlicový motor nebo motor s válci do V (-normované názvy; jiné názvy: motor s uspořádáním válců do V, motor s uspořádáním do V, V-motor, V motor) je typ víceválcového pístového spalovacího motoru, jehož osy válců (u dvouválcového motoru) resp. poloroviny řad válců nad klikovým hřídelem svírají spolu úhel ve tvaru písmene V.

Uspořádání motorů

Kliková hřídel

U vidlicových motorů je použita jedna kliková hřídel. Na jednom ojničním čepu klikové hřídele jsou obvykle upevněny dvě ojnice. Toto konstrukční řešení zkracuje délku motoru, protože nevyžaduje další zalomení klikové hřídele. Ještě většího zkrácení motoru lze dosáhnout montáží ojnice na výstupek ojnice protilehlého válce. U vidlicových dvouválců jsou někdy navrženy ojniční čepy jen pro jeden válec, jako v případě motoru Suzuki VX 800, který má kliku s ojničními čepy v úhlu 75 °. Posun ojničních čepů o 30° zvolil Harley-Davidson u modelu Model Pan America 1250, bez potřeby navrhovat další zalomení klikového hřídele.

Počet válců

Vidlicové motory mají sudý počet válců v počtu od 2 do 20 válců, například dvouválcový (V2), čtyřválcový (V4), šestiválcový (V6), osmiválcový (V8) nebo dvanáctiválcový (V12). Lichý počet válců, pět válců, použil Volkswagen v případě VR 5, kde jedna řada měla tři a druhá řada dva válce. Tři válce použila Honda u modelu MVX250F. Další uplatnění našly vidlicové tříválce v závodních motocyklech DKW 350 cm³ z roku 1952 a Honda 500 cm³ z roku 1982.

20 válců měl dieselový motor Mercedes-Benz MB 501 použitý v torpédových člunech Schnellboot. 24 válců má motor Jenbacher J624.

Úhel mezi válci (bloky válců)

Navržený úhel mezi válci (řadami válců) se liší podle počtu válců a sleduje optimální vyvážení motoru. Ideální vyvážení je někdy obětováno jiným požadavkům. V případě Tatry 111 byl navržen dvanáctiválcový motor s úhlem 75° mezi řadami válců, tedy větším než ideálních 60°.

Řadový, vidlicový a VR motor

Velikost úhlu mezi válci u vyrobených motorů se pohybovala ve škále od 10° do 120°.

Průkopníkem vidlicových motorů s malým úhlem rozevření válců byl Vincenzo Lancia. V automobilce Lancia se vyráběly motory V4 10° až V4 20°už od roku 1922. Po 70 letech od prvního motoru od Vincenza Lancii použila motor s malým rozevřením válců firma Volkswagen. Tento motor neoznačovala jako vidlicový (V), ale jako motor VR. Písmeno „V" je poukaz na úhel mezi řadami válců, písmeno „R" z německého „Reihe", poukazuje na příbuznost s řadovými motory.

Velký úhel 120° mezi řadami válců byl použit u motorů Rotax a Ferrari 296 GTB.

Pokud je úhel mezi řadami válců 180°, hovoříme o plochých motorech.

Zavádějící označení

Firma Ducati používala vidlicové motory, které byly uloženy napříč, tj. kliková hřídel se otáčela v ose kolmé na osu motocyklu. Jednalo se o dvouválec, jehož válce svíraly úhel 90°. Přední válec byl nakloněn dopředu do téměř vodorovné polohy. To vedlo k označování tohoto motoru jako „L - motor".

Automobilka Ford představila v roce 1954 motor, který nazvala „Y-block motor". Jednalo se o vidlicový motor, který měl blok protažený až pod osu klikového hřídele. Tím vytvořil siluetu písmena „Y", která firmě posloužila jako reklamní slogan.

Odkazy

Související články

• Řadový motor
• Boxer (plochý motor)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu vidlicový motor na Wikimedia Commons

Autoritní data	GND: 4510493-1

Portály: Automobil | Letectví | Loďstvo