Šalvěj zářivá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxŠalvěj zářivá
alternativní popis obrázku chybí
Šalvěj zářivá (Salvia splendens)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleďhluchavkovité (Lamiaceae)
Podčeleď(Nepetoideae)
Rodšalvěj (Salvia)
Binomické jméno
Salvia splendens
Sellow ex Nees, 1821
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šalvěj zářivá (Salvia splendens) je výrazně červeně kvetoucí okrasná rostlina, pocházející z Jižní Ameriky, která má keříčkovitý vzrůst s rozvětvenou lodyhou. V teplém klimatu roste jako vytrvalý, až 1 m vysoký polokeř. Nesnáší pokles teploty pod -1 °C a proto se pěstuje ve středoevropském podnebí jako letnička, obvykle v odrůdách dorůstajících do výšky 20 až 40 cm. Vědecké druhové jméno splendens značí jasný, výrazný.

Je součásti velkého, kosmopolitně rozšířeného rodu s téměř tisícovkou druhů (podle Mobot[1] jich je asi 990). V Česku je nepůvodním druhem a považuje se za úmyslně zavlečený neofyt, který do volné přírody zplaňuje jen výjimečně a přežívá tam pouze krátkodobě.[2][3][4]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rostlina šalvěj zářivá je původním druhem v jihovýchodních oblastech Brazílie, odkud se již v minulosti rozšířila téměř po celé Jižní a Střední Americe, ve střední Africe i v Tichomoří. V současnosti se pro své krásné květy a nenáročnost pěstuje i v jižní Evropě jako trvalka, kdežto jako letnička se vysazuje v severněji položených oblastech, kde by trvalku poškodil mráz.[5][6]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Je rostlinou, která má ráda teplo, dostatek světla i vláhy a půdu zásobenou živinami. Snáší i polostín, ve kterém ale hůře kvete, stejně jako na suchém stanovišti. V podmínkách České republiky začíná kvést zpravidla, v závislosti na stanovišti, od června a kvete do září. Délku doby květů i hustotu květenství lze ovlivnit zaštipováním lodyhy u mladých rostlinek a odstraňováním odkvetlých květů. Ploidie druhu je 2n = 22 nebo 44.[3][6][7][8][9]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Původní rostlina je vytrvalý, u báze dřevnatějící polokeř s lysými, přímými či vystoupavými, slabě větvenými lodyhami dorůstajícími do výšky až 100 cm. V kultuře se kvůli zimním mrazům pěstuje jako nepravá letnička vzpřímeného, pravidelného, keříčkovitého vzrůstu s rozvětvenou lodyhou, nejčastěji v odrůdách vysokých 20 až 40 cm. Přímé nebo vystoupavé lodyhy jsou lysé, tupě čtyřhranné, porostlé vstřícně vyrůstajícími listyřapíky až 3 cm dlouhými. Listové čepele jsou vejčité až trojúhelníkovité, 2,5 až 7 cm dlouhé a 2 až 4,5 cm široké, na bázi jsou zaoblené, na vrcholu zašpičatělé, po obvodě drobně vroubkované a na povrchu lysé.

Větve lodyhy jsou zakončené květy vyrůstající v hustých, vzpřímených lichopřeslenech, tvořených dvěma až čtyřmi stopkatými květy, které společně vytvářejí téměř 20 cm dlouhé květenství lichoklas. Listeny, obklopující květy hlavně v období před rozkvětem, jsou vejčité, špičaté, světle červené nebo nafialovělé a brzy opadávají. Pětičetné, oboupohlavné, dvoupyské květy mají vytrvalý, zvonkovitý kalich velký asi 1,5 cm v květu a 2 cm po odkvětu. Kalich má horní pysk celistvý, vejčitý až trojúhelníkovitý, dlouhý 6 mm a široký 10 mm, který je mírně delší než spodní pysk rozeklaný do dvou zubů. Živě červená či fialová koruna bývá 3 až 5 cm dlouhá, její trubka se rozevírá ve vypouklý horní pysk dlouhý 9 mm a široký 4 mm, který je násobně delší než třílaločný pysk spodní. Kalich i koruna mívají stejnou barvu. V květu jsou čtyři asi 5 mm dlouhé tyčinky, dvě z nich nemají prašníky s plodným pylem, jsou neplodné patyčinky. Dlouhá nitkovitá čnělka nese dvoulaločnou bliznu. Gyneceum je tvořeno dvěma plodolisty, původní dva oddíly semeníku jsou rozdělené vedví nepravou přepážkou a vznikají tak čtyři komůrky obsahující po jednom vajíčku. Pod semeníkem se nachází nektarium pro opylovače, kterými bývají včely, čmeláci i motýli. S odkvětem opadají korunní lístky, vytrvalé kališní však na rostlině zůstávají téměř do příchodu mrazů.

opyleném květu uzrají čtyři tmavě hnědé tvrdky (semena) uložené ve vytrvalém kalichu. Jsou tmavě hnědé až černé, matné, válečkovité, asi 3,5 mm velké, mají úzké křidélko a podržují si klíčivost dva až tři roky.[2][3][6][7][10][11]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Rostlina se v přírodě množí semeny. Jsou lehká a do 1 gramu se jich vejde asi 400. Uměle se množí únorovým výsevem do skleníků při teplotě 22 °C, která se po vyklíčení snižuje na 16 °C. Mladé semenáčky se přepichují, větší rostliny se rozsazují a připravují na venkovní výsadbu. Pro bohatší rozvětvování se za druhým či třetím párem listů zaštipují. Na volné, nechráněné záhony se vysazují v druhé půli května.

Mnohé šlechtěnce se pro zachování získaných vlastností množí vegetativně řízky odebíranými z vybraných rostlin.[6][11]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Šalvěj zářivá je typická a spolehlivá záhonová květina pověstná neúnavným kvetením, která je stejně vhodná do truhlíků i větších nádob. Ve velkoplošné výsadbě může působit ostrost barvy až vtíravě, proto se kombinuje s rostlinami chladnějších barev, třeba s kopretinami nebo modrými lobelkami. Bylo vyšlechtěno mnoho kultivarů rozličné výšky i barvy květů, od fialové přes různé odstíny červené po růžovou, lososovou až bílou, existují rostliny i s dvoubarevnými, červenobílými květy. Zbarvení květů je způsobeno přítomnosti flavonoidů, především antokyanů. Mezi nejčastěji vysazované patří odrůdy:

  • cult. 'Salsa White' - výška 30 cm, květy čistě bílé
  • cult. 'Salsa Salmon' - výška 30 cm, květy tmavě lososové
  • cult. 'Salsa Rosa' - výška 30 cm, květy růžové
  • cult. 'Salsa Plum' - výška 30 cm, květy karmínově růžové
  • cult. 'Salsa Light Purple' - výška 30 cm, květy světle purpurové
  • cult. 'Salsa Scarlet Bicolor' - výška 30 cm, květy červenobílé
  • cult. 'Svatojánský oheň' - výška 25 cm, květy šarlatově červené
  • cult. 'Libochovický oheň' - výška 40 cm, květy červené
  • cult. 'Cover Girl' - výška 18 cm, květy šarlatově červené.[7][10][11]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Některé vyšlechtěné barvy květů

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. STEVENS, Peter Francis. Angiosperm Phylogeny Website, vers. 14: Lamiaceae [online]. University of Missouri, St Louis and Missouri Botanical Garden, USA, rev. 2017-07-04 [cit. 2021-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 6. Praha: Academia, 2000. 770 s. ISBN 80-200-0306-1. Kapitola Salvia splendens, s. 706. 
  3. a b c Dendrologie.cz: Šalvěj zářivá [online]. Petr Horáček a J. Mencl, rev. 2006-12-31 [cit. 2021-01-20]. Dostupné online. (česky) 
  4. PYŠEK, Petr; DANIHELKA, Jiří; SÁDLO, Jiří et al. Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition). S. 155–255. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 2021-01-20]. Roč. 84, čís. 2, s. 155–255. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  5. POWO: Salvia splendens [online]. Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew, UK, rev. 2021 [cit. 2021-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c d DATILES, Marianne Jennifer; ACEVEDO-RODRÍGUEZ, Pedro. Invasive Species Compendium: Salvia splendens [online]. CABI (Centre for Agriculture and Biosciences International), Wallingford, UK, rev. 2014-09-24 [cit. 2021-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b c VILÍM, Stanislav. Šalvěj zářivá [online]. Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity, Lednice [cit. 2021-01-20]. Dostupné online. (česky) 
  8. CHYTRÝ, Milan; PYŠEK, Petr; LEPŠ, Jan et al. PLADIAS: Salvia splendens [online]. Botanický ústav AV ČR, Masarykova univerzita v Brně, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, rev. 2014–2018 [cit. 2021-01-20]. Dostupné online. (česky) 
  9. LI, Xi-wen; HEDGE, Ian C. Flora of China: Salvia splendens [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2021-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b Plant Finder: Salvia splendens [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO, USA [cit. 2021-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. a b c KNÍŽKOVÁ, Ilona. Hodnocení šalvějí (Salvia) podrodu Calosphace. Lednice, 2012 [cit. 2021-01-20]. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně. Vedoucí práce Jiří Uher. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]