Wikipedista:Lukáš Pikal/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

František Chlad[editovat | editovat zdroj]

František Chlad
Narození3. září 1888
Chlumec nad Cidlinou Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí14. červen 1955
Praha ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
Povolánímotocyklový jezdec
Chybí svobodný obrázek.

František Chlad (3. září 1888 Chlumec nad Cidlinou – 14. června 1955) byl český motocyklový jezdec.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Popovicích u Rajhradu v železničářské rodině, původně pocházející ze Soběnova u Kaplice. Po absolvování střední průmyslovky začal pracovat v pražském strojařském závodě Kolben, kvůli dalšímu zaměstnání u Pražské železárenské společnosti provozující hutě na Kladně se se svou manželkou přestěhoval do Újezda u Kladna. Oženil se a založil rodinu.

Motoristou[editovat | editovat zdroj]

Mařík byl nadšeným motoristou, odvětví prudce se rozvíjejícího od 90. let 19. století. Okolo roku 1910 zakoupil svůj první motocykl značky Rössler a Jauernig, z důvodu častých poruch pak roku 1912 pořídil stroj NSU. Pak roku 1913 si u pražské firmy Chlad a V. Paleček pořídil stroj značky Indian, S nímž na motoristických závodech v Jílovišti u Prahy zvítězil B. Kadrna. Později stroj pro firmu Chlad a Paleček ochotně dovážel na předváděcí jízdy.

Po začátku první světové války byl Mařík odveden do Císařské armády.a sloužil u jednotky obrněných vozidel na východní frontě, později pak jako vedoucí opraven armádních vozů v Praze.

Podnikání[editovat | editovat zdroj]

Po vzniku Československa se rozhodl stát se prodejcem motocyklů a roku 1919 se stal obchodním zástupcem značky Indian v ČSR, později rozšířeného také o střední a jihovýchodní Evropu. Po původních prodejnách na pražské Letné a na Novém Městě přesídlil roku 1926 do velkého objektu v Nádražní ulici č. 46 (později 76) na Smíchově, kde vybudoval tzv. Indian House, prodejní salón se servisní opravnou. Firma měla v době největšího rozmachu 48 smluvních prodejců strojů Indian, dostání zde byly také zahraniční modely motocyklů (Neracar, Cleveland, DKW, Humber či domácí JAWA), posléze též motorových člunů a osobních vozů (Bugatti, Stutz, Amilcar, Berliet, ...). Celkem firma za svou existenci prodala, především v ČSR, přes 5000 motocyklů, z nichž čtyři tisíce nesly značku Indian.

Mařík byl rovněž propagátorem motorsportu a organizátorem celé řady předváděcích akcí, kterých se osobně jako jezdec účastnil. Roku 1922 začal vydávat magazín Motocykl, první periodikum v Československu zaměřené na motocyklový sport. Zapůjčil rovněž čtyři motocykly Indian pražskému četnickému sboru, který po jejich osvědčení se ve službě zakoupil v jedenácti kusech, což vedlo k vytvoření první policejní motocyklové jednotky v ČSR.

Závody automobilů na okruhu[editovat | editovat zdroj]

Závod automobilů na okruhu je typem automobilových závodů.

Závodem automobilů na okruhu je myšlena automobilová soutěž na uzavřeném okruhu mezi dvěma nebo více soutěžícími vozidly, jež jsou řízena soutěžními jezdci. Závod se koná v jeden čas na stejném okruhu (na stejně dlouhé dráze), na němž rychlost nebo vzdálenost ujetá v daném čase určuje vítěze soutěže.

Historie závodů automobilů na okruhu[editovat | editovat zdroj]

První okruhové závody automobilů

Rozvoj závodů automobilů na okruhu[editovat | editovat zdroj]

První okruhové závody automobilů

Současnost závodů automobilů na okruhu[editovat | editovat zdroj]

Interserie[editovat | editovat zdroj]

Interserie je název bývalého evropského závodního šampionátu, který umožňoval, díky vlastním pravidlům odlišným od mezinárodních předpisů FIA, startovat závodním vozidlům z rozdílných závodních sérií.

Interserie vzknikla v roce 1970, kdy ji založil Němec Gerhard Härle. Inspiroval se jinými závodními sériemi v jiných evropských státech. Jednalo se o závody v 60-tých letech 20. století na území Anglie, kde startovaly v samostatném šampionátu speciály v úpravě skupiny 7 nebo skandinávská závodní série ve Švédsku a Finsku v roce 1969 - Nordic Challenge Cup.


Miroslav Adámek[editovat | editovat zdroj]

Rok Šampionát Výsledek Ocenění Kategorie Skupina Třída Automobil
1978 MČSSR - ZAO 1. Mistr republiky ZAO 1978 - B6 -1300 NSU-Brixner BS1300
MČSSR - ZAV 1. Mistr republiky ZAV 1978 - B6 -1300
1979 MČSSR - ZAO 1. Mistr republiky ZAO 1979 - B6 -1300
MČSSR - ZAV 1. Mistr republiky ZAV 1979 - B6 -1300
1980 MČSSR - ZAO 1. Mistr republiky ZAO 1980 - B6 -1300
MČSSR - ZAV 1. Mistr republiky ZAV 1980 - B6 -1300
1981 MČSSR - ZAV 1. Mistr republiky ZAV 1981 - B6 -1300
1982 MČSSR - ZAV 1. Mistr republiky ZAV 1982 Sportovní vozy - -
2013 ME FIA ZAV Historic 1. Mistr Evropy FIA ZAV Historic 2013 C2 B3 - NSU TT 1300

FIA Hill Climb Masters[editovat | editovat zdroj]

FIA Hill Climb Masters je závod do vrchu, který se koná jednou za dva roky pod hlavičkou FIA, kdy první ročník se konal v roce 2014. Myšlenkou tohoto klání je společný závod všech nejúspěšnějších jezdců v závodech do vrchu.

Účastníky jsou především jezdci, kteří v závodní sezóně dosáhli nejvyšších příček v rámci hodnocení národního nebo mezinárodního vrchařského šampionátu. Účastníci jsou nominováni jednotlivými národními automobilovými federacemi (ASN) a hodnocení závodu je provedeno na dvou úrovních - jednotlivci a hodnocení pohárů národů.

Místo konání závodu je pro jednotlivé ročníky FIA Hill Climb Master odlišné a o jeho stanovení rozhoduje FIA a její komise pro závody do vrchu.

Hodnocení[editovat | editovat zdroj]

V závodě FIA Hill Climb Masters jsou hodnoceni samostatně nejrychlejší jezdci v jednotlivých kategoriích (jejich nejrychlejší jízda) a samostatně se hodnotí týmový národní pohár, kde výsledek tvoří časová diference dvou nejblíže zajetých časů v závodě (tzv. pravidelnost). Tým nominuje ASN a součtem časových diferencí trojice jezdců s nejmenší odchylkou je tvořen výsledek.

Vítězové FIA Hill Climb Masters 2014 - 2020[editovat | editovat zdroj]

Rok Místo konání Kategorie Jezdec Automobil Nations Cup
2014 Lucembursko Eschdorf Cat. I Belgie Yanick Bodson Porsche 997 GT3 Cup Itálie Itálie
Cat. II Švýcarsko Eric Berguerand Lola B99-Cosworth
Cat. III Francie Nicolas Schatz Norma M20 FC V8-BMW
2016[1] Česko Šternberk Cat. I Itálie Lucio Peruggini Ferrari 458 Italia GT3 Slovensko Slovensko
Cat. II Itálie Simone Faggioli Norma M20FC Zytek
Cat. III Spojené království Scott Moran Gould GR61X-NME
2018 Itálie Gubbio Cat. I Itálie Lucio Peruggini Ferrari 458 Italia GT3 Lucembursko Lucembursko
Cat. II Itálie Christian Merli Osella FA30 EVO Zytek LRM
Cat. III Švýcarsko Roger Schnellmann Mitsubishi Lancer Evo VIII
Cat. IV Spojené království Will Hall Force WH-Xtec
2020 Německo Glasbach




Sportovní prototyp, někdy uváděn jednoduše jako prototyp, je provedení závodního vozu, který je považován za nejvyšší kategorii v závodech automobilů.Tyto účelově postavené závodní vozy nemají podstatu v sériově vyráběných vozidlech (nejsou z nich odvozeny), nejsou plánovaně vyvíjeny pro běžné obchodní využití (zákaznickou poptávku). Jsou vyvinuté a vyrobené výhradně pro testovací a závodní účely na okruzích nebo uzavřených tratích. Základním konstrukčním prvkem je rám (svařované kovové profily nebo nýtované plechy) nebo karbonový monokok. Sportovní prototypy jsou vyráběny v provedení jednomístném nebo dvoumístném.

The Jaguar XJR-8, Group C, produced over 700 horsepower.

Sportovní prototypy existovaly již před druhou světovou válkou, ale mezi všeobecné povědomí vstoupili až v 60-tých letech 20. století, kdy byly homologovány první prototypy pro závodní účely. Zdrojem prvotních předpisů, které definovaly pojem sportovní prototyp, byly převzaté předpisy od jiných kategorií např. pro cestovní vozy. Odlišností předpisů kategorie pro sportovní prototypy od předpisů pro cestovní vozy byla větší volnost pro práci konstruktérů, kteří nebyli tolik omezeni pravidly.

Skupiny sportovních prototypů[editovat | editovat zdroj]

Od šedesátých let 20. století vznikla po celém světě celá řada šampionátů, kde měly sportovní prototypy povolenou účast. Pravidla jednotlivých šampionátů se v průběhů let vyvíjela nebo byla odlišná. Uvedené typy sportovních prototypů jsou odlišeny dle kategorií, které byly předepsány dle FIA nebo pro něž byl vypsán konkrétní šampionát prototypů.

The Audi R10 is one of the most successful Le Mans Prototypes in recent years, winning 36 out of 48 races, and 4 Constructors' Championships.

Pro rok 1966 byla vypsaná kategorie sportovních prototypů (Voitures de sport prototypes), která zahrnovala vozidla určená pro rychlostní závody a vytrvalostní závody na uzavřených tratích, jenž jsou koncipovány jako předvývojový stupeň budoucích automobilů.[2]

V roce 1967 byly ustanoveny nové předpisy ze strany FIA, které stanovily pro rok 1968 rozdělení kategorií závodních vozů na kategorie A (sériová vozidla), B (speciální vozidla), C (závodní vozidla).[2]

Skupina 7[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1968 bylo možné homologovat v rámci kategorie C (závodní vozidla) dle skupiny 7, což dle FIA 1968 Přílohy J byla dvoumístná závodní vozidla postavená výhradně pro rychlostní závody na uzavřené trati. Nebyly žádné požadavky na sériově vyráběné vozidla, které by vyžadovaly homologaci. Jako taková umožnila skupina 7 výrobcům a týmům volnost vytvářet jedinečné závodní vozy bez omezení motorů, pneumatik, aerodynamiky nebo rozměrů.

Mezi výrobce sportovních prototypů dle skupiny 7 se zařadili Chaparral Cars, Toyota, Lola, Ferrari, Porsche, BRM, Shadow, Nissan, McLaren, Porsche, Toyota, Isuzu.

Skupina 6[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1968 bylo možné homologovat v rámci kategorie B (speciální vozidla) dle skupiny 6, což dle FIA 1968 Přílohy J byla prototypová sportovní vozidla.

Skupina C[editovat | editovat zdroj]

Skupina C3[editovat | editovat zdroj]

Skupina CN[editovat | editovat zdroj]

Skupina E2-SC[editovat | editovat zdroj]

Skupina E2-SS[editovat | editovat zdroj]

Le Mans Prototype[editovat | editovat zdroj]

LMP1[editovat | editovat zdroj]

LMP2[editovat | editovat zdroj]

LMP3[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.fia.com/news/hill-climb-masters-gold-medals-faggioli-moran-and-peruggini
  2. a b FIA HISTORIC APPENDICES J - OF THE PERIOD. argent.fia.com [online]. [cit. 2018-09-12]. Dostupné online. 


Kategorie:Závodní automobily