Wikipedie:Článek týdne/2009/41
Václav Havel (* 5. října 1936) je český dramatik, esejista, kritik komunistického režimu a prezident. V 60. letech 20. století jej proslavily hry Zahradní slavnost (1963) a Vyrozumění (1965). V době kolem Pražského jara se zapojil do politické diskuse a prosazoval zavedení demokratické společnosti. Po potlačení reforem vojenskou invazí byl postižen zákazem publikovat a stal se jedním z prominentních disidentů. Byl spoluzakladatelem a jedním z prvních mluvčích občanské iniciativy za dodržování lidských práv Charta 77. To upevnilo jeho mezinárodní prestiž, ale také mu vyneslo celkem asi pět let věznění. V této době vedle dalších divadelních her také napsal vlivné eseje, například Moc bezmocných (1978).
Po vypuknutí Sametové revoluce v listopadu 1989 spoluzaložil protikomunistické hnutí Občanské fórum a jako jeho kandidát byl 29. prosince 1989 zvolen československým prezidentem. O tři roky později se mu však nepodařilo zabránit rozpadu státu na Českou republiku a Slovensko. Od roku 1993 byl dvě funkční období prezidentem České republiky, kterou dovedl do NATO a na práh přijetí do Evropské unie.
Jako literát se Václav Havel světově proslavil svými dramaty v duchu absurdního divadla, v nichž se mimo jiné zabývá tématy moci, byrokracie a jazyka, a také svým esejistickým dílem. V esejích a dopisech z vězení se vedle politických analýz věnuje filozofickým otázkám svobody, moci, morálky či transcendence. Za zmínku stojí i Havlova experimentální poezie.
Václav Havel je nositelem státních vyznamenání řady zemí světa, mnoha cen za uměleckou tvorbu i občanské postoje a desítek čestných doktorátů. V roce 2003 byl Havlovi usnesením Senátu a Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky propůjčen Řád T. G. Masaryka a Řád bílého lva I. třídy; Senát ve svém usnesení také schválil formulaci „Václav Havel zasloužil se o stát“ po vzoru zákona o zásluhách T. G. Masaryka.