Vojislav Šešelj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vojislav Šešelj
Vojislav Šešelj
1. předseda SRS
Úřadující
Ve funkci od: 1991

Narození 11. října 1954 (59 let)

Sarajevo, Jugoslávie

Národnost Srbové
Politický subjekt Srbská radikální strana
Choť Jadranka Šešelj
Děti 4 (Nikola, Aleksandar, Mihailo, Vladimir)
Vzdělání

Univerzita v Sarajevu

Náboženství Srbská pravoslavná církev
Podpis Vojislav Šešelj, podpis
Webová stránka http://www.vseselj.com/

Vojislav Šešelj (* 11. října 1954 Sarajevo) je srbský nacionalistický politik, zakladatel a předseda Srbské radikální strany.

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině bosenských Srbů v Sarajevu, kde i vystudoval práva a v roce 1979 se stal doktorem věd.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Antikomunistou[editovat | editovat zdroj]

V roce 1984 byl odsouzen v politickém procesu za kritiku komunistického režimu a kontrarevoluční aktivity k osmi letům odnětí svobody, ale v roce 1986 byl z vězení propuštěn. Po svém propuštění udržoval kontakty se srbským antikomunistickým exilem a v roce 1989 jej Momčilo Đujić, vůdce četniků z druhé světové války, povýšil do hodnosti vojvody.

V opozici vůči Miloševičovi[editovat | editovat zdroj]

V roce 1989 byl Šešelj spolu s Vukem Draškovićem a Mirko Jovićem spoluzakladatelem Srbské národní obnovy, později založil Srbskou radikální stranu. Až do roku 1998 byla jeho strana v opozici vůči Miloševičově vládě, v letech 1994 a 1995 byl Šešelj za své opoziční aktivity dokonce vězněn.

Členem Miloševičovy vlády[editovat | editovat zdroj]

Během občanské války v Jugoslávii podporoval Republiku srbskou v Bosně a organizoval nábor srbských dobrovolníků. Podporoval politiku obrany srbských křesťanů Slobodana Miloševiče před útoky muslimů v Kosovu, a to i během operace NATO vůči Jugoslávii a stal se místopředsedou Miloševičovy vlády.

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii[editovat | editovat zdroj]

V únoru 2003 na něj vydal Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii zatykač a Šešelj na něj reagoval tím, že se 24. února 2003 soudu sám vydal. Od té doby je držen ve vazbě.

Odmítá všechna obvinění a chtěl se jako vystudovaný právník hájit sám, ale soud u proti jeho vůli přidělil obhájce. V reakci na to a další postupy soudu, se kterými nesouhlasí, začal v 10. listopadu 2006 držet protestní hladovku a vysadil léky. Hladovkou se chce domoci svým požadavků, mezi něž patří: odvolání jemu přidělených obhájců, povolení návštěv jeho manželky a dětí, uznaní jeho poradního týmu, zrušení limitu 800 slov pro jeho stížnosti, překládání soudních materiálů z angličtiny do srbštiny či odvolání, podle jeho názoru podjatých, soudců. Jeho zdravotní stav byl vážný a lékaři varovali, že pokud by v hladovce pokračoval, tak by brzy zemřel. 8. prosince 2006 soud jeho požadavky uznal a Šešelj hladovku ukončil.[1]

Šešelj deklaroval, že ve volbách v roce 2007 hodlá kandidovat za svou stranu[zdroj?]. Je ženatý a má čtyři syny.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Šešelj ukončil hladovku, tribunál mu ustoupil, idnes.cz, 8. prosince 2006

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]