Vojislav Šešelj
| Vojislav Šešelj | |
|---|---|
|
1. předseda SRS
|
|
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 1991 | |
|
|
|
| Narození | 11. října 1954 (58 let) Sarajevo, Jugoslávie |
| Politický subjekt | Srbská radikální strana |
| Choť | Jadranka Šešelj |
| Děti | 4 (Nikola, Aleksandar, Mihailo, Vladimir) |
| Vzdělání | Univerzita v Sarajevu |
| Náboženství | Srbská pravoslavná církev |
| Webová stránka | http://www.vseselj.com/ |
Vojislav Šešelj (* 11. října 1954 Sarajevo) je srbský nacionalistický politik, zakladatel a předseda Srbské radikální strany.
Obsah |
Vzdělání [editovat]
Narodil se v rodině bosenských Srbů v Sarajevu, kde i vystudoval práva a v roce 1979 se stal doktorem věd.
Politická kariéra [editovat]
Antikomunistou [editovat]
V roce 1984 byl odsouzen v politickém procesu za kritiku komunistického režimu a kontrarevoluční aktivity k osmi letům odnětí svobody, ale v roce 1986 byl z vězení propuštěn. Po svém propuštění udržoval kontakty se srbským antikomunistickým exilem a v roce 1989 jej Momčilo Đujić, vůdce četniků z druhé světové války, povýšil do hodnosti vojvody.
V opozici vůči Miloševičovi [editovat]
V roce 1989 byl Šešelj spolu s Vukem Draškovićem a Mirko Jovićem spoluzakladatelem Srbské národní obnovy, později založil Srbskou radikální stranu. Až do roku 1998 byla jeho strana v opozici vůči Miloševičově vládě, v letech 1994 a 1995 byl Šešelj za své opoziční aktivity dokonce vězněn.
Členem Miloševičovy vlády [editovat]
Během občanské války v Jugoslávii podporoval Republiku srbskou v Bosně a organizoval nábor srbských dobrovolníků. Podporoval násilnou politiku Slobodana Miloševiče v Kosovu, a to i během operace NATO vůči Jugoslávii a stal se místopředsedou Miloševičovy vlády.
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii [editovat]
V únoru 2003 na něj vydal Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii zatykač a Šešelj na něj reagoval tím, že se 24. února 2003 soudu sám vydal. Od té doby je držen ve vazbě.
Odmítá všechna obvinění a chtěl se jako vystudovaný právník hájit sám, ale soud u proti jeho vůli přidělil obhájce. V reakci na to a další postupy soudu, se kterými nesouhlasí, začal v 10. listopadu 2006 držet protestní hladovku a vysadil léky. Hladovkou se chce domoci svým požadavků, mezi něž patří: odvolání jemu přidělených obhájců, povolení návštěv jeho manželky a dětí, uznaní jeho poradního týmu, zrušení limitu 800 slov pro jeho stížnosti, překládání soudních materiálů z angličtiny do srbštiny či odvolání, podle jeho názoru podjatých, soudců. Jeho zdravotní stav byl vážný a lékaři varovali, že pokud by v hladovce pokračoval, tak by brzy zemřel. 8. prosince 2006 soud jeho požadavky uznal a Šešelj hladovku ukončil.[1]
Šešelj deklaroval, že ve volbách v roce 2007 hodlá kandidovat za svou stranu[zdroj?]. Je ženatý a má čtyři syny.
Reference [editovat]
- ↑ Šešelj ukončil hladovku, tribunál mu ustoupil, idnes.cz, 8. prosince 2006
Externí odkazy [editovat]
- ČTK: Srbský ultranacionalista Šešelj se odmítl účastnit zahájení soudu
- Milan Smiljanić: Haag vs. Šešelj aneb když soud zabíjí
- Šešelj musí začít jíst, jinak zemře, varují lékaři, idnes.cz, 5. prosince 2006