Vodní nádrž Hostivař

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vodní nádrž Hostivař
sadd
Pohled směrem od hráze nádrže
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
ObecPraha
ObvodPraha 10, Praha 4
Katastrální územíHostivař, Petrovice, Háje
Vodní nádrž Hostivař
Vodní nádrž Hostivař
Zeměpisné souřadnice50°2′24″ s. š., 14°32′20″ v. d.
Rozměry
Rozloha42 ha[pozn 1]
Délka2,5 km
Šířka0,4 km
Objem1 845 000 m³[pozn 2]
Povodí94,8 km²
Max. hloubka12 m
Parametry – hráz
Hrázzemní sypaná
Kóta249 m n. m.
Délka110 m
Výška13 m
Ostatní
Typpřehrada
Nadm. výška248[pozn 3] m n. m.
Přítok vodyBotič, Hájecký potok
Odtok vodyBotič
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hostivařská přehrada (vodní nádrž Hostivař) je přehradní nádrž na potoce Botiči na jihovýchodním okraji Prahy. Její vodní plocha zasahuje do městských částí Praha 11, 15 a Praha-Petrovice. Dosahuje maximální rozlohy 42 ha a objemu 1 845 000 m³ při hladině v nadmořské výšce 248 m.[pozn 4] Přehrada je dlouhá 2,5 km a široká až 400 m, její maximální hloubka dosahuje 12 m. Jde o největší vodní plochu v Praze.

Pobřeží, dno[editovat | editovat zdroj]

Vodní plocha má tvar hada. Ze severní a částečně i jižní strany je přehrada obklopena lesoparkem, který je součástí přírodního parku Hostivař-Záběhlice. Jižní strana však patří především plážím, a to jak travnatým, tak i písčitým. Dno tvoří písek a bahno.

Hráz[editovat | editovat zdroj]

Zemní sypaná hráz je vysoká 13 m[pozn 5] a v koruně je její délka 110 m. Byla vytvořena z písčitých hlín, přičemž na návodní těsnění byly použity sprašové hlíny. Hráz leží na říčním kilometru 13,50. Bezpečnostní přeliv vytvářejí 4 přelivná pole, která jsou hrazená dřevěnými stavidly, vyrobenými z trámů. Od června 2021 do června 2023 se buduje v pravé části hráze dodatkový bezpečnostní přeliv.[1]

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Nádrží protéká potok Botič. Dalším přítokem je Hájecký potok (Hájský potok) z jižní levé strany. Průměrný dlouhodobý roční průtok vody činí 0,35 m³/s. Úroveň stoleté vody je 60 m³/s. Dřívější nejvyšší známý průtok nastal při povodni r. 1958, kdy korytem Botiče protékalo 75 m³/s (údaje dle informační tabule na hrázi). Tyto hodnoty překonala povodeň z 2. června 2013, kdy korytem protékalo 91 m³/s. Pod hrází je malá vyrovnávací nádrž. Nádrž má povodí o ploše 94,8 km². Akumulační součinitel nádrže činí 0,076.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Přehrada slouží především k ochraně proti povodním, k rekreačním účelům a rybářství. Její součástí je také malá vodní elektrárna.

Malá vodní elektrárna[editovat | editovat zdroj]

MVE Hostivař má celkový výkon 0,019 MW. Je na říčním kilometru 12.72000. K roku 2002 ji provozovala společnost Sdružení pro výuku a výzkum - MVE. [2]

Rekreace[editovat | editovat zdroj]

Větší přední pláž (ve směru od Hostivaře, sídliště Košík a Slunečného vršku) je částečně travnatá, částečně písečná a jsou na ní kromě obvyklého vybavení také hřiště na plážový volejbal, tenis, nohejbal apod. Na konci pláže je půjčovna loděk a windsurfingů. Zadní menší pláž (s hlavním příchodem od Jižního Města a od Petrovic) je nudistická. V západní části se nachází dřevěné molo.[3] V poslední době se okolí nádrže stává během léta také místem kulturních akcí, např. koncertů.

Rybářství[editovat | editovat zdroj]

Jde o mimopstruhový revír označovaný jako Botič 2. Kromě kaprů, cejnů a některých dravých ryb jsou zde loveni také úhoři.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V místech nynější Hostivařské přehrady bylo Petrovické údolí; potok zde protékal podobnou krajinou, jaká je nyní v oblasti přírodní památky Meandry Botiče, pod hrází přehrady. Nedaleko hráze se nacházel od roku 1734 Mouchův mlýn, jehož náhon vedl souběžně s Botičem ve značné části délky údolí.

Nejstarší návrh hráze pochází z roku 1906. V této oblasti bylo už dříve postaveno několik koupališť. První zaznamenaný pokus je z roku 1924, kdy fotbalisté SK Hostivař přehradili tzv. pátou tůň. Toto jednoduché koupaliště však už po roce zničila menší povodeň. Nejdéle vydrželo koupaliště z roku 1950, které postavili členové Sokola Hostivař. Kromě hlavního 50m bazénu mělo ještě dva menší bazény a další vybavení. Fungovalo až do výstavby hostivařské přehrady, podle informace provozovatele dnešního koupaliště dnes leží na jejím dně, avšak při vypuštění přehrady v roce 2010 se žádné zřetelné zbytky bazénů neobjevily.

Po velké povodni z 8. července 1958 bylo rozhodnuto vybudovat přehradu. Její výstavba probíhala v letech 1961–1963, napuštěna byla v roce 1964. Pro rekreační účely bylo na sousedním úbočí vysazeno 240 ha lesa a náhorní část byla upravena jako park. V okolí přehrady byly vybudovány vycházkové cesty.

Přehrada se brzy po svém napuštění stala oblíbeným místem rekreace Pražanů, i když zpočátku ještě celá neležela na území města. Největší slávu zažila zřejmě v 70. letech.[4] Od otevření přehrady k přehradě o letních víkendech jezdila rekreační autobusová linka (226[4] nebo 224[5] – číslo 224 však měla linka ze Smíchova do Chuchle) z náměstí Míru, roku 1966 přibyla druhá linka z náměstí J. Marata.[6] Nějakou dobu jezdila na náměstí J. Marata i speciální rekreační tramvajová linka.[6] Obě autobusové rekreační linky byly nejprve roku 1970 v rámci unifikace značení pražských účelových linek označeny písmeny,[7], 9. května 1974 pak na čísla z řady 50[8] (v roce 1978 nesla linka z náměstí Marata číslo 56,[9] linka z Vinohrad byla nejprve zkrácena k Orionce a v roce 1978 již není uváděna); přečíslování účelových linek do řady 450 v roce 1983[10] se však již ani jedna z těchto linek nedožila. Linky byly zrušeny v roce 1981[10] (někde se uvádí rok 1992[5]). Po přehradě byla několik let provozována i lodní doprava, a to motorovým katamaranem Želva II.[4]

2. srpna 1990 vybuchla na hostivařské přehradě trubková bomba. Incident byl dáván do souvislosti s bombovým útokem na Staroměstském náměstí.[11]

Odbahnění[editovat | editovat zdroj]

Odbahnění (pohled od hráze)
Odbahnění (pohled od cesty)

V roce 2010 byla přehrada poprvé od založení zcela vypuštěna za účelem komplexní revitalizace, která spočívala především v odbahnění. Množství bahna při dně snižovalo hloubku vody, což vedlo v letních měsících k rychlejšímu prohřátí, podporujícímu přemnožení sinic. Ze dna bylo na jaře a v létě roku 2011 odvezeno celkem 198 tisíc m³ usazenin.[12] Maximální naměřená hloubka sedimentu ve střední části přehrady byla 2,7 metru, v nátokové části byla tloušťka sedimentu 0,5 až 1 metr.

V horní části nádrže byly vytvořeny dva oblázkové ostrůvky, sloužící jako hnízdiště ptáků a dále nevelký mokřad pro obojživelníky. Na pravém břehu bylo vybudováno dřevěné odpočinkové molo o délce 70 m. Na pravé straně, podél vycházkového chodníku spojeného s cyklostezkou, byly provedeny úpravy podemletých břehů, nepůvodní akáty byly nahrazeny vrbami a olšemi. Na levém břehu byl odstraněn nefunkční tobogán, dřívější symbol přehrady. Odbahnění a s ním spojené práce byly ukončeny v roce 2012.[12][13]

V současné době vodní dílo spravuje organizace Lesy hlavního města Prahy a o rekreační zařízení na březích se stará Městská část Praha 15.

Ostatní informace[editovat | editovat zdroj]

Hydrologické pořadí je 1-12-01-020, identifikátor HEIS 137630000100 a identifikátor vodního útvaru 13769000.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Pohled na hráz
    Pohled na hráz
  • Na hrázi
    Na hrázi
  • Pohled směrem ke hrázi
    Pohled směrem ke hrázi
  • Pohled z jižní strany
    Pohled z jižní strany
  • Pohled na Jižní Město
    Pohled na Jižní Město

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Rozlohy 42 ha dosahuje vodní plocha při maximální hladině v nadmořské výšce 248 m. V letní sezóně je rozloha obvykle 35 ha.
  2. ↑ Objemu 1 845 000 m³ dosahuje přehrada při maximální hladině v nadmořské výšce 248 m. V letní sezóně je objem obvykle 1 310 000 m³.
  3. ↑ Nadmořské výšky 248 m dosahuje přehrada při maximální hladině.
  4. ↑ Údaje podle správců vodního díla. Jiné zdroje udávají maximální hladinu 249 m, rozlohu 43,8 až 53 ha, stálý objem 1 340 000 m³ a maximální objem je 2 150 000 m³.
  5. ↑ Údaje podle správců vodního díla. Jiné zdroje udávají výšku hráze 16 m.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ https://www.seznamzpravy.cz/clanek/regiony-zpravy-praha-stavba-bezpecnostniho-prelivu-hostivarske-prehrady-skonci-v-cervnu-224096
  2. ↑ Energetický regulační úřad. Sdružení pro výuku a výzkum - MVE. 2007-2020. [cit. 2020-01-28]. Dostupné online.
  3. ↑ SOLUTION, Horydoly cz, Next Generation. Nové vyhlídkové molo v Hostivaři. www.horydoly.cz [online]. [cit. 2022-04-16]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c Vítejte na stránkách areálu koupaliště Hostivařská přehrada, web koupaliště, text převzatý z Knihy o Praze 15, autorka Marie Zdeoková
  5. ↑ a b Vývoj pražské samosprávy, Archiv hlavního města Prahy, z knihy Osm století pražské samosprávy, Archiv hl. m. Prahy, 2000, II. část, kap. E. 3. Pražský dopravní systém 1974–2000 (Barbora Lašťovková)
  6. ↑ a b Pavel Fojtík, František Prošek: Pražský dopravní zeměpis, svazek 3, obce připojené ku Praze v roce 1922, Dopravní podnik hl. m. Prahy, Praha 2004, ISBN 80-239-3346-9, kap. Hostivař, str. 61
  7. ↑ Pavel Fojtík, Stanislav Linert, František Prošek: Historie městské hromadné dopravy v Praze, aktualizované vydání – 130 let MHD v Praze, Dopravní podnik hl. m. Prahy, Praha, 2005, kap. Autobusová doprava dopravního podniku v letech 1945–1974, str. 191
  8. ↑ DP kontakt č. 6/2000, příloha 75 let městské autobusové dopravy v Praze Archivováno 30. 12. 2010 na Wayback Machine., červen 2000, str. VI: Základní data z historie autobusové dopravy Dopravního podniku
  9. ↑ Přehled linek městské hromadné dopravy v Praze od zahájení provozu na trase IA metra v srpnu 1978 Archivováno 21. 2. 2014 na Wayback Machine., příloha časopisu Praha '78
  10. ↑ a b Pavel Fojtík, Stanislav Linert, František Prošek: Historie městské hromadné dopravy v Praze, aktualizované vydání – 130 let MHD v Praze, Dopravní podnik hl. m. Prahy, Praha, 2005, kap. Autobusová doprava dopravního podniku v letech 1945–1974, str. 237–238, kap. rekreační doprava
  11. ↑ 30 let zpět: Co se stalo na Hostivařské přehradě. ČT24 [online]. 2020-08-04 [cit. 2020-08-07]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b KOLEKTIV AUTORŮ. 10 let: Projekty realizované v letech 2003–2013. Obnova a revitalizace pražských nádrží. 1. vyd. Praha: Hlavní město Praha, 2013. 85 s. 
  13. ↑ Odbahnění hostivařské nádrže začalo, Listy hlavního města Prahy, květen 2011, str. 2, (len)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vodní_nádrž_Hostivař&oldid=23741147“