Tučňák brýlový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Tučňák brýlový

Tučnák brýlový (Spheniscus demersus)
Tučnák brýlový (Spheniscus demersus)
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: tučňáci (Sphenisciformes)
Čeleď: tučňákovití (Spheniscidae)
Rod: tučňák (Spheniscus)
Binomické jméno
Spheniscus demersus
L., 1758
Tučnák brýlový – sezení na vejcích (Spheniscus demersus)

Tučňák brýlový (Spheniscus demersus), někdy také nazývaný Tučňák brýlatý, je jediný druh který hnízdí na pobřeží Jižní Afriky. Byl to první tučňák, s kterým se Evropané vůbec seznámili.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Hnízdící kolonie si zakládá na 24 ostrůvcích u pobřeží Jižní Afriky a na třech pevninských místech, u Hollamsbird Island v Namíbii a u Bird Island a Algoa Bay v Jihoafrické republice. Nevyvádí mladé na sněhu a ledu, ale na písčitých nebo kamenitých plážích.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Je to středně velký druh tučňáka, délka jeho těla je 65 až 70 cm a váží od 2,9 do 3,1 kg. Má nápadně široký bílý pás kolem oka, obou tváří a hrdla a jeden úzký černý pruh přes prsa. Jeho hřbet je černý a břicho bílé, někteří jedinci ho mají zdobené černými flíčky. Lidem se dovolí přiblížit až do vzdálenosti 3 metrů.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Jako všechny druhy tučňáků i tito mají tělo dokonale přizpůsobeno k plavání, takže potravu získávají v moři. Jejich jídelníček tvoří hlavně menší druhy mořských ryb, hlavonožci, měkkýši a korýši.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Samotnému toku předchází námluvy prováděné třením hlav a krků o sebe, následuje oboustranné vzájemné čistění. Pak nastává hlasité troubení, kdy samec troubí s vzhůru nataženým krkem před samici a samice se posléze přidává. Samice se položí na břicho, samec ji vyskočí na záda a 1 až 2 minuty ji páří. Po něm se oba ptáci znovu intenzivně čisti.

Hlavní období kdy samice snášejí vejce je v květnu až červenci. Samice snáší 2 vejce do hnízda v podzemních norách které si sami vyhrabávají, nebo v prohlubních skal a štěrbinách mezi balvany. V sezení na vejcích se samice střídá s partnerem po dobu asi 38 dnů. O vylíhlá mláďata se též starají oba rodiče. Odrostlejší mláďata se shlukují do malých skupinek, po 70 až 80 dnech se vydávají s rodiči na moře.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Podle IUCN je tučňák brýlový považován za zranitelný druh.[1] Je to jednak zapříčiněno jejich lovem jako levných rybářských návnad a hlavně sběrem vajec, která bylo možno ještě před cca 25 léty si koupit v Kapském městě ke snídani.

Ještě počátkem minulého století žilo na jihu Afriky až milion párů, v 80 létech počty klesly na 60 tisíc ptáků. Díky ochraně se množství začalo opět zvolna zvyšovat, nyní populace čítá asi 90 tisíc párů. V současnosti je největším ohrožením pro kolonie tučňáků zamořování okolí pobřeží odpady z lidské činnosti, zabírání dalších ploch pobřeží lidmi a hlavně těžko zamezitelné znečisťování pobřežních vod ropnými surovinami.

Z přirozených nepřátel je v moři ohrožují žraloci, lachtani a kosatky, na pevnině při hnízdění promyky, ženetky a racci.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. www.iucnredlist.org

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VESELOVSKÝ, Zdeněk. Zvířata celého světa – Tučňáci. Svazek 10. [s.l.] : Státní zemědělské nakladatelství, 1984.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]