Vitamín A: Porovnání verzí
m Editace uživatele 90.177.114.84 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Zdenekk2 |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 14: | Řádek 14: | ||
[[Soubor:Carrots.JPG|thumb|Mrkev, zdroj vitamínu A]] |
[[Soubor:Carrots.JPG|thumb|Mrkev, zdroj vitamínu A]] |
||
'''Vitamín A''' ('''axeroftol''') je v tucích rozpustný [[vitamín]]. Existuje ve dvou přirozených formách – vitamín A<sub>1</sub> ('''retinol''') a vitamín A<sub>2</sub> ('''3- |
'''Vitamín A''' ('''axeroftol''') je v tucích rozpustný [[vitamín]]. Existuje ve dvou přirozených formách – vitamín A<sub>1</sub> ('''retinol''') a vitamín A<sub>2</sub> ('''3-dehydroretin''' |
||
Vitamín A je nutný pro tvorbu [[rodopsin]]u, zrakového pigmentu používaného za nízkého osvětlení. Nedostatek vitamínu proto vede k [[šeroslepost]]i. Vitamín A je také důležitý [[antioxidant]]. Rovněž je nezbytný pro vývoj [[epitelie|epitelií]], při jeho nedostatku [[buňka|buňky]] rohovatí ([[xeróza]]). Zdrojem vitaminu A je [[alfa-karoten]], [[beta-karoten]] a [[lykopen]], což jsou oranžová a červená barviva. |
Vitamín A je nutný pro tvorbu [[rodopsin]]u, zrakového pigmentu používaného za nízkého osvětlení. Nedostatek vitamínu proto vede k [[šeroslepost]]i. Vitamín A je také důležitý [[antioxidant]]. Rovněž je nezbytný pro vývoj [[epitelie|epitelií]], při jeho nedostatku [[buňka|buňky]] rohovatí ([[xeróza]]). Zdrojem vitaminu A je [[alfa-karoten]], [[beta-karoten]] a [[lykopen]], což jsou oranžová a červená barviva. |
||
Verze z 14. 5. 2014, 20:53
Šablona:Infobox Chemická sloučenina
Vitamín A (axeroftol) je v tucích rozpustný vitamín. Existuje ve dvou přirozených formách – vitamín A1 (retinol) a vitamín A2 (3-dehydroretin
Vitamín A je nutný pro tvorbu rodopsinu, zrakového pigmentu používaného za nízkého osvětlení. Nedostatek vitamínu proto vede k šerosleposti. Vitamín A je také důležitý antioxidant. Rovněž je nezbytný pro vývoj epitelií, při jeho nedostatku buňky rohovatí (xeróza). Zdrojem vitaminu A je alfa-karoten, beta-karoten a lykopen, což jsou oranžová a červená barviva.
Vitamín A vzniká z provitamínu A, tedy především z beta-karotenu.
Zdroje karotenů nebo vitamínu A
Rybí tuk, játra, mrkev, zelené a žluté listy, špenát, kapusta, petrželová nať, kedlubnová nať, meloun, meruňky, zelí, brokolice, kukuřice, dýně, máslo, vaječný žloutek, v menším množství mléko, tučné ryby, třešně aj.
Nedostatek
Nedostatek vitamínu A způsobuje šeroslepost,[1] sklon k zánětu očních spojivek a poškození oční sítnice, rohovatění a šupinatění kůže, snížení pohlavní aktivity, zpomalení pohlavního vývoje, snížení potence, snížení imunity, sklon k zánětům a některé další poruchy (viz hypovitaminóza A). K příznakům nedostatku vitamínu patří šeroslepost a bolest očí např. při přechodu ze tmy na světlo. Nebezpečný je však i přebytek tohoto vitamínu.
Dávkování
Doporučená denní dávka činí 1 mg/den (či 6 mg karotenu),[1] při dlouhodobém užívání jsou nutné pravidelné přestávky. Užívání v těhotenství je nutné konzultovat s lékařem, obecně se nedoporučuje (může poškodit nervový systém plodu). Přírodní provitamín A (beta-karoten) by měl být bez vedlejších účinků. Diabetes vyvolává potíže v přeměně betakarotenu na vitamín A. Při nemocech srdce se doporučuje užívat jej formou sirupů či prášků nejčastěji třikrát denně.
Předávkování
Vitamín A je jedním z mála vitamínu, jež mohou způsobit hypervitaminózu, tedy onemocnění z nadbytku vitamínu.[1] Ukládá se v játrech. V důsledku toho může předávkování způsobit osteoporózu i otravu. Což je v praxi naštěstí nereálné.
Při konzumaci zeleniny se nemusíme bát předávkování vitamínem A, ale jeho přebytek nás může i zabít. Ve volně prodejných výrobcích s kapslemi vitamínu A je ho tak málo, že předávkování prakticky nehrozí.
Bývá obsažen ve velmi vysokém množství v játrech arktických zvířat (vlků, psů, medvědů), což vedlo k otravě (často fatální) polárních expedic, kterým došly zásoby potravin a museli sníst své psy nebo lovit.
Poznámka
Je synergický s vitamíny skupiny B, C, E, zinkem, vápníkem, selenem a fosforem. Vitamín A sice působí proti rakovině, ale při dlouhodobém užívání dávek nad 1 mg/den naopak zvyšuje riziko vzniku rakoviny plic.Toto bylo sledováno pouze u silných kuřáků, kde je prokázána silná interakce mezi volnými radikály, proto kuřáci neužívají větší dávky než 1 mg/denně. Většina přípravků je v množství 1.6 mg v tabletě, takové přípravky užíváme jednu tabletu obden, lépe je užívat jeho provitamín beta-karoten. Beta-karoten je neškodný, případné vyšší dávky se z těla většinou vyloučí močí. Vitamín A se nachází pouze v živočišných produktech a beta-karoten jen v rostlinných. Organizmus si umí vitamín A vytvořit lépe, když člověk přijímá různé zdroje karotenů a kryptoxantinu, nejen např. jen mrkev. Asimilaci vitamínu A resp. přeměnu karotenů na vitamín A usnadňuje přítomnost tuků, zejména živočišných tuků a kokosového tuku. Také malý příjem bílkovin, resp. aminokyselin zhoršuje asimilaci a využití vitamínu A. Někdy pomáhá i tepelná úprava.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c ROSS, Don. Food and Nutrition. Jaipur, Indie: Oxford Book Company, 2010. ISBN 978-93-80179-13-1.
Související články
Literatura
- Pavel Stratil: ABC zdravé výživy; vlastním nákladem, Brno 1993