Sachnin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sachnin
سخنين - סח'נין
Pomník v centru města Sachnin
Pomník v centru města Sachnin
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 250 m n. m.
stát: Izrael Izrael
distrikt: Severní
Sachnin
Red pog.png
Sachnin
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 9,816 km²
počet obyvatel: 27 900[1] (2012)
hustota zalidnění: 2866,9 (r.2012) obyv. / km²
správa
starosta: Mazen Ghnaim (מאזן גנאים)
oficiální web: http://www.sakhnin.muni.il/ASPX/Home.aspx

Sachnin, (hebrejsky סַחְ'נִין, arabsky سخنين , v oficiálním přepisu do angličtiny Sakhnin[2]) je město v Izraeli, v Severním distriktu.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Leží v nadmořské výšce 250 metrů, na pahorcích v Dolní Galileji, na jihozápadním okraji údolí Bik'at Sachnin, v místech kde do údolí svažuje vysočina Harej Jatvat s horami Har Morsan a Har ha-Š'avi. Severně od vesnice se terén svažuje do vlastního údolí, do kterého přitéká po východním okraji města vádí Nachal Morsan. Na západní straně od města stojí vrch Giv'at Sachnit, od něhož k severu směřuje vádí Nachal Sachnin.

Město leží cca 20 kilometrů od Haifského zálivu, cca 100 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 30 kilometrů severovýchodně od centra Haify, hustě zalidněném pásu. Osídlení v tomto regionu je smíšené. Vlastní město je osídleno izraelskými Araby, stejně jako mnohá další města a vesnice v okolí. Na sever od Sachninu leží větší židovské město Karmiel. Vysočina Harej Jatvat má rozptýlené židovské osídlení.

Sachnin je na dopravní síť napojen pomocí lokální silnice číslo 805, která ve východozápadním směru propojuje jednotlivé převážně arabské obce tohoto regionu.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Sachnin patří k největším arabským sídlům v Galileji. V římských a byzantských dobách byl židovskou vesnicí, která je připomínána v Mišně i Talmudu. Ve středověku byla osídlena muslimskými Araby. Podle cestopisu Victora Guérina z 19. století šlo o vesnici se 700 převážně muslimskými obyvateli ale i s arabskými křesťany.[3] Římané vesnici nazývali Sagane, křižáci ji znali pod jménem Zakkanin. Roku 1888 byla v obci tureckými úřady založena základní chlapecká škola. Během 1. poloviny 20. století se vyvíjela v menší město. Roku 1931 měl Sachnin 400 domů a k roku 1945 už tu žilo 2600 obyvatel.[4]

Sachnin byl izraelskou armádou dobyt během První arabsko-izraelské války 15. července 1948 v rámci Operace Dekel.[4] Koncem října 1948 pak v rámci Operace Chiram ovládli Izraelci celou přilehlou oblast centrální a severní Galileje.[5] Po dobytí nebyla zdejší arabská sídla většinou vysídlena a jejich obyvatelé se stali občany státu Izrael, byť až do 1. prosince 1966 se jimi osídlené regiony nacházely pod vojenskou správou.[6]

30. března 1976 se ve městě odehrávaly demonstrace místních obyvatel proti vyvlastňování pozemků pod jurisdikcí arabských obcí ve prospěch nově zřizovaných židovských vesnic a měst (takto například vzniklo i město Karmiel). V průběhu protestů došlo ke střetu s bezpečnostními složkami a tři místní obyvatelé byli zabiti. Izraelští Arabové si toto výročí pravidelně připomínají jako takzvaný Land Day (Den půdy). V centru města vyrostl pomník připomínající událost, navržený společně arabským i židovským umělcem jako výraz snah o smíření.[3] V říjnu 2000 ale město zažilo opět násilné demonstrace, když místní Arabové protestovali na podporu Palestinců na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy v počátečních dnech druhé intifády. Došlo k zásahu policie, při kterém bylo zabito pět Arabů z tohoto regionu včetně dvou přímo ze Sachninu.[7]

Město je centrem okolního regionu. Sídlí zde několik základních škol a také učitelský ústav[3] založený roku 2001.[8] Roku 1995 získal Sachnin status většího města, do té doby šlo o místní radu (malé město). Ceremoniálu povýšení na město se zúčastnil i tehdejší izraelský premiér Jicchak Rabin. Vzhledem k pokračujímu růstu obyvatel vede město jednání ohledně rozšíření správních hranic tak, aby bylo možné rozšiřovat zastavěné území. Jednání se vedou zejména se sousední Oblastní radou Misgav.[3] Na západním okraji města stojí velká průmyslová zóna Misgav.

Město získalo v rámci Izraele proslulost díky zdejšímu fotbalovému klubu Bnej Sachnin (בני סחנין), který v roce 2004 vyhrál izraelskou ligu. Za klub nastupují arabští i židovští hráči.[3]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel izraelští Arabové - cca 25 500 osob.[2] K roku 2004 se tu uvádějí jen dvě židovské rodiny, zbytek obyvatelstva tvořili izraelští Arabové.[7] Vlastní arabská komunita se dělí na většinové muslimy, kteří tvoří 94 % obyvatel města, a křesťany, kteří tvoří zbytek populace.[3] Sachnin je středně velké sídlo městského typu, byť zástavba má zejména na okrajích obce rozvolněný a spíše venkovský ráz. K 31. prosinci 2012 zde žilo 27 900 lidí.[1]

Vývoj počtu obyvatel Sachnin 1922-2000[4]
Rok 1922 1931 1945 1948 1955 1961 1972 1980 1983 1990 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
Počet obyvatel 1 575 1 891 2 600 3 363 4 300 5 100 8 300 11 800 12 900 16 300 17 800 18 300 18 700 19 200 19 800 20 400 21 000 21 600
Vývoj počtu obyvatel Sachnin 2001-2012[2][1]
Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Počet obyvatel 22 100 22 600 23 200 23 900 24 400 25 000 25 100 25 582 25 672 26 300 27 100 27 900

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31 XII 2012 [online]. ročenka Centrálního statistického úřadu 2013, [cit. 2014-01-28]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  2. a b c יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-02]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  3. a b c d e f סחנין [online]. bet-alon.co.il, [cit. 2010-01-16]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  4. a b c Welcome To Sakhnin [online]. Palestine Remembered, [cit. 2010-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. [[Chajim Herzog|HERZOG, Chaim]]. Arab-Israeli Wars. New York : Vintage Books/Random House, 1984. ISBN 0-394-71746-5. S. 89-91. (anglicky) 
  6. GILBERT, Martin. Atlas of the Arab-Israeli Conflict. New York : Oxford University Press, 1993. ISBN 0-19-521062-X. S. 55. (anglicky) 
  7. a b Not Quite Zurich, Sakhnin in the Galilee , By Galit Hoffman, (ERETZ no 93. April-May 2004) [online]. Erez Magazine, [cit. 2010-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. The College of Sakhnin for Teacher Education [online]. sakhnin.ac.il/heb, [cit. 2010-01-16]. Dostupné online. (hebrejsky, anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]