Pietro Bembo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tizianův portrét Bemba

Pietro Bembo (20. května 1470 - 18. ledna 1547) byl italský renesanční básník a prozaik, jeden z tvůrců moderní spisovné italštiny.

Narodil se v Benátkách, dostal se ke dvoru v Urbinu, od roku 1513 byl tajemníkem papeže Lva X. Z této velmi vysoké funkce ale v roce 1520 ze zdravotních důvodů odešel a usadil se v Padově. V roce 1530 byl zvolen benátským městským historikem (šlo o velmi význačnou funkci, zastával ji např. i Niccolò Machiavelli). V roce 1539 byl vysvěcen na kněze, jmenován biskupem v Gubbiu a později v Bergamu a kardinálem.

Bembo se velmi intenzivně zabýval latinskou i italskou literární tvorbou studoval také provensálskou literaturu a měl pro italskou renesanci velký význam i v mimoliterární činnosti, redigoval např. Dantovu Božskou komedii. Jeho italské básně byly vtěleny do sbírky Rime (1530), jeho latinské do sbírky Carmina (1552). Obě složky jeho díla vynikají velkou obratností formy a velmi propracovanou jazykovou stránkou, tématika je především milostná. V próze napsal několik rozsáhlých dialogů, v nichž promýšlel metody rozvíjení italského jazyka, a dialog Gli Asolani (1505), věnovaný Lucrezii Borgia, s níž se velmi úzce přátelil, který z filosofického a teologického hlediska rozebírá pojem lásky.