Lucrezia Borgia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Portrét ženy od Bartolomeo Veneziano, předpokládá se, že modelem byla Lucrezia Borgia
Příbuzenstvo
otec papež Alexandr VI.
bratr Juan Borgia
bratr Cesare Borgia
bratr Jofré Borgia

Lucrezia Borgia, česky též Lukrécie, (18. dubna 1480, Subiaco24. června 1519, Ferrara), dcera kardinála Rodriga de Borja, pozdějšího papeže Alexandra VI.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Byla nemanželským dítětem španělského kardinála Rodriga de Borja, matkou byla jeho dlouholetá milenka Vanozza Cattanei. S touto ženou měl kardinál (po přestěhování do Itálie si změnil jméno na Borgia) ještě další tři děti, syny Juana, Cesareho a Jofrého.

Byla vychovávána u otcovy sestřenice Adriany de Mila. Na veřejnosti se objevovala ve společnosti své rodiny, tj. ve společnosti svých tří bratrů, milenky Giulie a Adriany de Mila. Jako jedenáctiletou ji otec plánoval provdat za španělského šlechtice dona Gaspara d´Aversa. Po smrti papeže Innocence VIII. se její otec kardinál Rodrigo Borgia stal papežem Alexandrem VI. a plánovaný sňatek již nebyl dostatečně výhodný. Lucreziiným manželem se stal hrabě z Pesary, Giovanni Sforza.

Po několika letech chtěl papež její manželství zrušit s odůvodněním, že nebylo naplněno pro impotenci manžela. Giovanni Sforza se nařčení bránil, poukazoval na to, že papež chce dceru pro sebe a navíc veřejně odsoudil údajné incestní vztahy Lucrezie a jejích bratrů. Rodina ho však nepodpořila a tak nakonec podepsal prohlášení, že manželství nebylo naplněno. Lucrezia v té době měla vášnivý románek s mladým Pedrem Caldésem, takže když byla v prosinci 1497 ve Vatikánu prohlášena za „virgo intacta“ (nedotčená panna), byla již několik měsíců těhotná. Poté, co se o tomto vztahu dozvěděl Lucreziin bratr Cesare, nejdřív před otcem Pedra zranil kordem, pak jej dal uvěznit a hodit do Tibery.

Po narození dítěte čekal Lucrezii další sňatek, tentokrát s Alfonsem Aragonským. Do manžela se vášnivě zamilovala, což se nezamlouvalo žárlivému bratrovi Cesaremu. Po politické roztržce na švagra poslal nájemné vrahy. Zraněnému Alfonsovi se podařilo dostat do Vatikánu, kde Lucrezia pečovala o nemocného papeže. Smrti z rukou Cesara nicméně neunikl, ten se dokonce k jeho zavraždění veřejně přiznal s odůvodněním, že mu usiloval o život. Po těchto událostech byla Lucrezia poslána do Nepi v etruských horách, odkud psala žalostné dopisy a podepisovala se „la infelicissima“ - nejnešťastnější.

Alexandr pro svou dceru vyhlédl nového ženicha, ferrarského prince Alfonse d´Este. Svatba v zastoupení se konala 1. září 1501 ve Ferraře, velkolepé oslavy probíhaly i v Římě. Ve Vatikánu se konala hostina, o které se mluvilo jako o „plesu kurtizán“. Ty tančily nahé a následných orgií se prý zúčastnili všichni přítomní.

Před odjezdem do Ferrary papež zabezpečil Lucreziiny děti – Giovanni (otec Pedro Caldés) byl uznán jako syn Cesareho, v tajné bule Spes futura se papež označil sám za Giovanniho otce. Z toho vzniklo podezření, že chlapce zplodil Cesare s vlastní sestrou Lucrezií. Rodrigo (otec Alfonso Aragonský) dostal vévodství Sermoneta.

Dne 6. ledna 1502 odjela z Říma, oslavy v jejím novém domově trvaly šest dní. Naprosto uchvátila město i nového manžela. Začala se soustavně věnovat shromažďování knih, sjížděli se za ní básníci a jiní umělci. Krátce po svatbě otěhotněla, ale předčasně porodila mrtvou holčičku.

Roku 1505 vypukl mor, proto uprchla do Reggie, kde porodila syna Alessandra, ten však přežil jen pár týdnů. Až 4. dubna 1508 porodila dědice trůnu – Ercoleho. V té době již ve Ferraře žil její syn Giovanni, který byl jako „bratr vévodkyně“ přijat ke dvoru. Vévodství se zapletlo do války s Francouzi, kdy původně stálo na cizí straně, pak však přešlo na stranu Itálie. Dvůr platil za velmi vážený v celé Evropě. Lucrezia se věnovala zbožným činnostem a duchovním cvičením. Pod drahocennými šaty nosila žíněnou košili. Založila klášter klarisek San Bernardino.

Manželství bylo stále spokojené, v letech 15141516 porodila 3 děti (dceru Leonoru a syny Alessandra a Francesca). Roku 1519 čekala své osmé dítě, toto těhotenství však bylo velmi vysilující. Dne 14. června přivedla na svět holčičku, která několik hodin poté zemřela. Byla zesláblá, přidaly se vysoké horečky, cítila, že se blíží konec a poprosila v dopise papeže Lva o požehnání. Deset dní po porodu dcery v přítomnosti manžela zemřela.

Odrazy v populární kultuře[editovat | editovat zdroj]

Stejně tak jako její otec papež Rodrigo Borgia se i ona stala objektem řady pozdějších literárních a filmových a dalších uměleckých děl.

Knihy[editovat | editovat zdroj]

Hudba[editovat | editovat zdroj]

Filmy[editovat | editovat zdroj]

Divadlo[editovat | editovat zdroj]

Videohry[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.musical.cz/rychle-zpravy/lucrezia-borgia-se-v-breznu-2012-vrati-do-prahy/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]