Borgiové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Na tento článek je přesměrováno heslo Borgia. Tento článek pojednává o šlechtickém rodu. Další významy jsou uvedeny v článku Borgiové (rozcestník).
Lucrezia Borgia

Borgiové (španělsky a katalánsky Borja, italsky Borgia) byl původně španělský šlechtický rod, který se stal v době renesance jedním z nejmocnějších a nejbohatších šlechtických rodů na území dnešní Itálie. Politický vliv jeho členů však nejednou dosahoval i významu celoevropského (především za pontifikátu dvou papežů z rodu Borgia – Kalixta III. a Alexandra VI.). Kromě těchto dvou papežů vstoupili významněji do historie i další Borgiové – např. Cesare Borgia, Lucrezia Borgia nebo Francisko Borgia (vévoda gandijský, generál jezuitského řádu, v roce 1671 prohlášen za svatého).

Původ[editovat | editovat zdroj]

Kalixtus III.

Borgiové pocházeli z nepříliš významné španělské šlechtické rodiny, jejíž příslušníci se ve vojsku Jakuba I. Aragonského zúčastnili dobývání maurského valencijského království a za své zásluhy v těchto bojích získali roku 1244 lénem rozsáhlé pozemky v Játivě.

Vzestup[editovat | editovat zdroj]

Cesare Borgia

Skutečný mocenský vzestup rodu započal až po roce 1429, kdy člen rodu, duchovní Alonso Borgia, dosáhl ve službách aragonského krále Alfonsa několika mimořádných politických a diplomatických úspěchů, které jej vynesly nejprve do úřadu biskupa a později, v roce 1444, i kardinála ve Valencii. V roce 1455 byl Alonso Borgia zvolen papežem a přijal jméno Kalixtus III. Další významnou osobností z rodu Borgia byl synovec papeže Kalixta III. Rodrigo Borgia, který od svého strýce nejprve přijal titul kardinála a následně i funkci papežova místokancléře. Tuto funkci zastával i po smrti svého strýce a udržel si ji po dobu pontifikátu dalších tří následujících papežů. Kardinál Rodrigo Borgia byl zvolen papežem v roce 1492 a přijal jméno Alexandr VI. Kromě těchto dvou papežů dosáhli významných duchovních i světských úřadů a titulů i další členové rodu, jehož moc byla na vrcholu právě za pontifikátu Alexandra VI. Jednotliví příslušníci rodu se tak pyšnili především dědičným titulem vévoda gandijský, ale také tituly dalšími - vévoda z Valentinois a Romagne, kníže squillacejský, baron de Mila, vévoda spoletský a beneventský, hrabě z Procidy, baron z Villalongy a mnoha dalšími. Zastávali rovněž církevní úřady biskupů, arcibiskupů a kardinálů, ženy se pak stávaly abatyšemi klášterů. Borgiové zbavili moci významné římské šlechtické rody (rod Colonnů, Savelliů, Gaetaniů a Orsiniů), které často ovlivňovaly politická rozhodnutí předchozích papežů. Alexandr VI. se spolu se svým synem Cesarem stali skutečnými pány nejen Říma, ale celého církevního státu, jehož území rovněž vojenskou silou ovládli. Promyšlenou sňatkovou politikou navíc dosáhl rod Borgiů toho, že byl postupem času dynasticky spřízněn nejen s významným rodem d´Este ve Ferraře, ale i s francouzským a španělským královským rodem.

Špatná pověst[editovat | editovat zdroj]

Jejich cesta na výsluní evropské politiky byla provázena řadou skandálů, uplácení, protežování příbuzných (nepotismus) a dokonce i mnoha zločiny. Tyto metody ovšem využívaly stejnou měrou i jiné šlechtické a samozřejmě i královské rody a podobně tvrdé způsoby boje o politické přežití byly považovány v oné době za běžné. Přesto právě rod Borgiů získal mimořádně nechvalnou pověst a dodnes je s jeho jménem spjata řada nešvarů tehdejší doby – od mravního úpadku církve až po úkladné vraždy. Dnes již můžeme říci, že mnohé z těchto pověstí patří často do říše legend a mýtů. Veškeré negativní dobové informace týkající se osoby papeže Alexandra VI. a jeho dětí Cesara Borgii a Lucrezie Borgie tak nemůžeme brát jako zcela objektivní, jelikož Borgiové měli vzhledem ke své obrovské moci také řadu protivníků, odpůrců a pomlouvačů. Jednoznačně lze říci, že Borgiové se na poměry své doby dopouštěli ve stejné míře stejných zločinů jako většina soudobých mocných šlechtických rodin.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu