Pavlovské vrchy

Pavlovské vrchy
	Pavlovské vrchy, pohled od západu
Nejvyšší bod	Děvín (549 m n. m.)
Délka	km
Šířka	{{{šířka}}} km
Rozloha	km²
Střední výška	m n. m.
Nadřazená jednotka	Mikulovská vrchovina
Sousední jednotky	Milovická pahorkatina
Podřazené jednotky
Světadíl	Evropa
Státy	Česká republika; Rakousko
Horniny	vápenec
Poznámka
Povodí

Pavlovské vrchy (někdy také Pálava, oba názvy odvozeny od obce Pavlov) jsou vápencovým útvarem, který se táhne na jihu Moravy od obce Pavlov dvacet kilometrů na jih okolo Mikulova až ke státním hranicím s Rakouskem.

Vápenec, ze kterého se hřeben skládá, vznikl v druhohorním moři a byl vyzvednut do výše až 549 m n. m. (Děvín, nejvyšší hora Pálavy) alpinským vrásněním. Díky zachovalosti původní krajiny se v oblasti vyskytuje spousta mnohdy velmi vzácných živočichů a rostlin. Díky tomu jsou vrchy součástí CHKO Pálava, která je severní částí Biosférické rezervace Dolní Morava UNESCO.

Oblast je nepřetržitě obývána po mnoho tisíc let, o čemž svědčí mnoho archeologických nálezů (lovci mamutů, hradiště). Na území Pavlovských vrchů se nachází několik přírodních rezervací ochraňujících zdejší velmi cenné území.

Obsah

1 Geomorfologie
2 Odkazy
- 2.1 Související články
- 2.2 Externí odkazy

[editovat] Geomorfologie

Pavlovské vrchy jsou nejzápadnější částí Karpat a skládají se z těchto částí (řazeno od severu na jih):

masiv Děvín, na jehož vrcholu se nachází vysílač, na jeho nižším vrcholu pak hrad Děvičky;
Soutěska, která odděluje Děvín od Kotle;
masiv Kotel, který zahrnuje vrcholy Obora se zříceninou Nového hradu a Pálava;
Stolová hora, na jejíž nižším vrcholu se nachází Sirotčí hrádek
Kočičí skála a Kočičí kámen
Turold - vrch na severním předměstí Mikulova, pod horou se nachází jediná veřejnosti přístupná jeskyně v této oblasti - Na Turoldu;
Svatý kopeček východně od Mikulova, poutní místo;
Šibeničník