Ortogonální grupa
Ortogonální grupa je množina všech rotací a zrcadlení Euklidova prostoru spolu s operací skládání. Obecněji jde o grupu lineárních transformací vektorového prostoru zachovávajících nějakou symetrickou bilineární formu.
Obsah |
Formální definice [editovat]
Nechť
je vektorový prostor, na kterém je dána nedegenerovaná symetrická bilineární forma
. Ortogonální grupu
definujeme jako množinu všech invertibilních lineárních zobrazení
takových, že pro všechna
platí
.
Operace skládání definuje na
strukturu grupy. Pokud je
reálný nebo komplexní vektorový prostor, zadává kanonické vnoření
do vektorového prostoru
strukturu hladké variety - v tom případě se tedy jedná o Lieovu grupu.
Pro reálný vektorový prostor
a nedegenerovanou formu
signatury
značíme příslušnou grupu
. Pro pozitivně definitní
pak používáme značení
.
Pro komplexní prostor
dimenze
s nedegenerovanou komplexní bilineární formou
značíme příslušnou Lieovu grupu
.
Vzhledem k absenci specifické formy
v tomto značení je zřejmé, že tyto symboly označují objekty definované až na izomorfismus (Lieových grup).
Pokud se omezíme na lineární zobrazení s determinantem
, dostáváme grupu
, resp.
,
. Značení
a
pochází ze anglických názvů těchto grup: orthogonal a special orthogonal.
Někdy se symbolem
značí přímo množina ortogonálních matic
dimenze
. To odpovídá volbě standardní symetrické formy
.
Příklad [editovat]
V reálném prostoru dimenze
se ortogonální grupa
dá popsat jako množina matic
které reprezentují rotace o úhel
a matic
které reprezentují zrcadlení kolem osy se směrem
.
V třírozměrném prostoru je
množina rotací kolem nějaké osy procházející počátkem souřadnicové soustavy a také zrcadlení podle nějaké roviny procházející počátkem.
Vlastnosti [editovat]
Grupy
jsou polojednoduché souvislé komplexní Lieovy grupy. Pro
jsou jednoduché (t.j. jejich Lieovy algebry jsou jednoduché Lieovy algebry). Podobně
jsou reálné souvislé polojednoduché Lieovy grupy. Jak plyne z obecné teorie reprezentací polojednoduchých grup, všechny konečně dimenzionální reprezentace ortogonální grupy jsou rozložitelné na součty ireducibilních. Navíc každá ireducibilní reprezentace je obsažena v tenzorové mocnině definující reprezentace.
Grupa
je komutativní a je izomorfní grupě jednotkových komplexních čísel
. Grupa
je grupa rotací třírozměrného Euklidova prostoru a jako hladká varieta je difeomorfní projektivnímu prostoru
.
Dimenze
jako hladké variety je
. Speciálně
, což odpovídá tomu, že každou rotaci v třírozměrném Euklidově prostoru lze parametrizovat třemi tzv. Eulerovými úhly.
Platí
(jedná se skutečně o rovnost a ne pouze izomorfizmus). [zdroj?]
Pro reálný vektorový prostor
se grupa
jako varieta skládá ze dvou kopií variety
, není tedy nikdy souvislá. Grupy
mají dvě komponenty souvislosti pokud
, komponenta obsahující jednotku se značí
. Pro každou grupu
existuje souvislá grupa
, která je jejím dvojitým nakrytím. Navíc
je kompaktní právě tehdy, když
nebo
je nula.
Fundamentální grupa
pro
je
, fundamentální grupy variet
jsou popsány v následující tabulce:
Konečné podgrupy [editovat]
Konečné podgrupy ortogonální grupy často odpovídají symetriím některých geometrických útvarů.
Konečné podgrupy grupy
jsou pouze cyklické grupy
a dihedrální grupy
. To je grupa symetrií pravidelného mnohoúhelníka.
Třírozměrná speciální ortogonální grupa
má tyto konečné podgrupy[1]:
- Cyklické grupy

- Dihedrální grupy
(odpovídá symetriím válce s podstavou pravidelného mnohoúhelníka) - Tetrahedrální grupa
(odpovídá symetriím pravidelného čtyřstěnu) - Oktohedrální grupa
(odpovídá symetriím krychle a osmistěnu) - Ikosahedrální grupa
(odpovídá symetriím pravidelného dvanáctistěnu a pravidelného dvacetistěnu).
Existence Platonských těles ve vyšších dimenzích má úzkou souvislost s existencí konečných podgrup ortogonální grupy.
Využití [editovat]
Grupy
a
se často vyskytují ve fyzice, kde vystupují jako grupy symetrií různých systémů a rovnic. Někdy se o těchto grupách nebo jejich dvojitém nakrytí hovoří přímo jako o symetrii teorie.
Konečné podgrupy
mají aplikace v krystalografii a jejich reprezentace jsou důležité ve spektroskopii.
Grupa
se nazývá Lorentzova grupa a vyskytuje se v speciální teorii relativity jako grupa transformací souřadnic mezi inerciálními systémy. Unitární reprezentace dvojitého nakrytí této grupy jsou podstatné pro klasifikaci částic v rámci relativistické kvantové mechaniky. Pomocí jisté neunitární reprezentace dvojitého nakrytí této grupy lze popsat částici vyhovující Diracově rovnici, tzv. Diracův bispinor.
Riemannův tenzor křivosti na Riemannově varietě se dá chápat jako prvek reprezentace grupy
a jeho rozklad na ireducibilní komponenty definuje různé složky křivosti.

.















(odpovídá symetriím pravidelného
(odpovídá symetriím pravidelného