Nejvyšší zemský komorník
Nejvyšší zemský komorník (německy Oberstlandkämmerer, latinsky camerarius supremus nebo summus camerarius ) byl v dvanáctičlenném kolegiu čtvrtým nejvyšším zemským stavovským úředníkem Českého království. Obdobně na Moravě patřil mezi sedm nejvyšších zemských úředníků. Podílel se na agendě zemského soudu (Böhmisches / Mährisches Landrecht, iudicium terrae), do jehož kompetencí spadaly majetkové a trestní záležitosti šlechtické obce.
České království
Komorník (camerarius) byl původně dvorským úředníkem spravujícím knížecí šaty, skvosty a hotové peníze. První zmínky o nejvyšším komorníkovi (summus camerarius) pocházejí z let 1177–1178. Jako správce komory (camera ducis), souhrnu finančních důchodů panovníkových, byl hlavním hospodářským a finančním úředníkem. Podstatnou složkou peněžních příjmů byly soudní pokuty, proto mu patřily i soudní funkce. Postupně byla jeho činnost stále více spojována se zemským soudem (iudicium terrae), nakonec se proměnil v zemského úředníka. Ve 13. století byl tento úřad obsazován příslušníky šlechtického rodu Hrabišiců, nikoliv však dědičně. Jejich úkolem bylo hájit u soudu finanční nároky panovníka ze soudních pokut. Ve 13. a 14. století v králově nepřítomnosti předsedal zemskému soudu. Po husitských válkách už byl úřadem stavovským a stabilizoval se v hierarchii nejvyšších zemských úředníků (beneficiarii terrae) na čtvrtém místě. Podle dohod z let 1437 a 1497 tento úřad obsazovali páni. To potvrdilo i Obnovené zřízení zemské (1627). V předbělohorském období byl jmenován na doživotí, po roce 1627 pouze na pět let. Před Bílou horou přísahal králi a stavům, po Bílé hoře pouze králi a jeho dědicům. Do zániku místodržitelského kolegia v roce 1748 byl jedním z jeho jedenácti řádných členů. Velká změna nastala za josefínských reforem, kdy se tento úřad stal formální a čestnou funkcí. Dočasně byl postaven do čela apelačního soudu.
Seznam nejvyšších komorníků v Čechách
- 1159 Markvart
- 1160 Nemoj
- 1165 Ctibor
- 1165–1169 Vojslav
- 1169–1175 Bohuslav
- 1175–1177 Zdeslav
- 1177 Heřman
- 1180 Oneš
- 1180–1181 Hrabiše
- 1183–1185 Hroznata z Peruce
- 1187 Letar
- 1189 Heřman
- 1189–1197 Hrabiše
- 1198–1201 Slávek
- 1202–1212 Černín
- 1212–1226 Slávek
- 1224 Bohuslav
- 1229 Dobremil (patřil patrně k dvoru mladého Václava)
- 1229–1238 Zdislav z Valdeka
- 1232 Bohuslav
- 1232–1238 Zdislav Kostka
- 1237–1241 Bohuslav
- 1241 Vok
- 1241 Albert ze Slivna
- 1243 Vítek z Příběnic
- 1249–1253 Boreš z Rýzmburka (1210/1215 – 1277)
- 1254–1260 Bavor I. ze Strakonic († 1260)
- 1260–1277 Ondřej z Říčan
- 1267 (?) – 1278 Domaslav ze Škvorce
- 1279–1282 Děpolt Švihovský z Rýzmberka[1]
- 1283 Zdislav (asi ze Šternberka)
- 1284–1289 Ojíř z Lomnice
- 1292 Hynek z Dubé
- 1295 Albrecht (ze Žeberka ?)
- 1297–1310 (4. 7.) Jindřich I. z Rožmberka († 4. 7. 1310)
- 1311–1318 Petr I. z Rožmberka († 14. 10. 1347) - poprvé
- 1319 Albrecht z Dubé a z Liběšic
- 1324 Petr I. z Rožmberka († 14. 10. 1347) - podruhé
- 1327–1333 Záviš z Újezdce
- 1334–1347 (14. 10.) Petr I. z Rožmberka († 14. 10. 1347) - potřetí
- 1347–1352 Jošt I. z Rožmberka († 24. 6. 1369, syn předchozího)
- 1353–1356 Ješek z Vartenberka a z Veselé
- 1356–1363 Čeněk z Lipé
- 1365–1368 Beneš z Vartenberka
- 1377 Boček z Poděbrad
- 1378 Bohuslav ze Švamberka a z Krasíkova († 1425)
- 1379–1380 Vítek z Landštejna
- 1381–1392 Jindřich Škopek z Dubé
- 1387 Boček z Poděbrad
- 1394 Břeněk z Rýzmberka a ze Skály
- 1396–1397 Vilém z Landštejna († 1398)
- 1398 (28. 6.) – 1402 Heřman z Choustníka
- 1403–1419 Aleš Škopek z Dubé na Dražicích
- 1437 (28. 1.) – 1455 (19. 3.) Aleš Holický ze Šternberka († 19. 3. 1455)
- (1438-1439 Jan z Rýzmberka a ze Skály († 14. 4. 1450))
- 1455–1468 (3. 4.) Jindřich Michalec z Michalovic na Mladé Boleslavi
- 1468–1479 Vilém ml. Švihovský z Rýzmberka na Rabí († 1479)
- 1479–1483 (listopad) Jan Tovačovský z Cimburka na Mladé Boleslavi († listopad 1483)
- 1485 (6. 6.) – 1503 Jindřich IV. z Hradce (13. 4. 1442 – 17. 1. 1507)
- 1503–1507 Jan ze Šellenberka na Kosti
- 1508 (22. 3.) - 1510 Ladislav ze Šternberka na Bechyni
- 1512–1514 (4. 6.) Petr Holický ze Šternberka na Leštně († 4. 6. 1514)
- 1515–1523 (5. 2.) Jaroslav ze Šellenberka na Kosti († 14. 3. 1550) - poprvé
- 1523 (2. 3.) – 1525 Konrád Krajíř z Krajku na Mladé Boleslavi
- 1525–1549 Jaroslav ze Šellenberka na Kosti a Hrádku nad Sázavou († 14. 3. 1550) - podruhé
- 1549–1554 Jan IV. mladší Popel z Lobkowicz (8. 12. 1510 – 12. 4. 1570 Praha-Hradčany)
- 1554–1560 (6.2.) Adam ze Šternberka na Zelené Hoře († 6. 2. 1560)
- 1560–1570 Vilém z Rožmberka (10. 3. 1535 zámek Schützendorf, Horní Rakousy – 31. 8. 1592 Praha)
- 1570–1576 (16. 6.) Jan z Valdštejna na Komorním Hrádku a Lovosicích († 16. 6. 1576)
- 1576–1583 (27. 8.) Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkowicz (1517 – 27. 8. 1583 Líčkov)
- 1584–1584 Jiří Popel z Lobkovic (1540 – 27. 5. 1607 Loket, ve vězení)
- 1585–1597 Jan z Valdštejna na Sedčicích
- 1598 (3. 4.) Kryštof Popel z Lobkowicz na Pátku (1549 – 25. 5. 1609)
- 1599 (4. 9.) – 1600 (červenec) Václav Berka z Dubé († červenec 1600)
- 1602–1608 Adam II. ze Šternberka na Bechyni († 10. 4. 1623)
- 1608–1609 Volf Novohradský z Kolowrat na Lnářích († 1609)
- 1609 (8. 8.) – 1611 Jan Jiří ze Švamberka na Orlíku († 15. 4. 1617)
- 1611–1617 Jan Sezima z Ústí
- 1618–1623 Jiří z Talmberka na Jankově († 1623)
- 1623–1625 Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka (1. 12. 1572 Čestín – 19. 1. 1652 Vídeň)
- 1625 (4. 4.) – 1628 Jaroslav Bořita z Martinic (6. 1. 1582 – 21. 11. 1649 Praha)
- 1628–1638 Bedřich z Talmberka na Vlašimi († 13. 10. 1643)
- 1638–1643 Jindřich Libštejnský z Kolowrat (1570 – 6. 3. 1646)
- 1643 (4. 11.) – 1644 František Oldřich Libštejnský z Kolowrat (28. 7. 1607 Žichovice – 3. 1. 1650 České Budějovice)
- 1644 (9. 8.) – 1648 Sezima z Vrtby (1578 – 6. 3. 1648)
- 1648–1650 Bernard Ignác Jan z Martinic (20. 8. 1614 – 7. 1. 1685 Praha)
- 1650 (1.4.) Heřman Czernin z Chudenic (24. 7. 1576 – 7. 3. 1651)
- 1651 (16. 5.) Jan Hartwig z Nostitz (1610 Kunzendorf – 24. 3. 1683 Vídeň)
- 1652 (24. 5.) – 1656 (21. 5.) Ferdinand Arnošt z Valdštejna (kolem 1622 Vídeň? – 21. 5. 1656 Praha)[2]
- 1656 (12. 8.) – 1658 Maxmilián Valentin z Martinic (1612 – 20. 12. 1677 Praha)
- 1658 (13.11.) – 1696 (4. 2.) Jan Bedřich z Trauttmansdorffu (5. 1. 1619 Vídeň – 4. 2. 1696 Praha)
- 1696 (30. 4.) – 1704 Václav Norbert Oktavián Kinský (1. 4. 1642 – 3. 1. 1719 Vídeň)
- 1704 (29. 5.) – 1721 (25. 3.) Maxmilián Norbert Krakovský z Kolowrat (14. 6. 1660 – 25. 3. 1721)
- 1721 (5. 6.) – 1734 Jan Arnošt ze Schaffgotsche (27. 12. 1675 Dobromierz – 11. 7. 1747 Praha)
- 1734 (27. 12.) – 1746 Štěpán Vilém Kinský[zdroj?] (26. 12. 1679 – 12. 3. 1749)
- 1747 (leden) – 1749 Rudolf Chotek z Chotkova a Vojnína (24. 1. 1706 Bělušice – 7. 7. 1771 Vídeň)
- 1749–1757 František Leopold Buquoy (1705–1767)
- 1757–1760 Karel Gotthard Schaffgotsch (1706–1780)
- 1760–1787 (10. 1.) Josef Vilém Nostic (27. 7. 1706 Vídeň – 10. 1. 1787 Praha)
- 1791–1803 Vojtěch Václav z Klebelsberka
- 1803 (5. 5.) – 1806 (13. 12.) Josef Jindřich Šlik († 13. 12. 1806)
- 1807 (10. 11.) – 1812 Josef Vratislav
- 1812 (23. 4.) – 1819 (12. 6.) Antonín Isidor z Lobkowicz (16. 12. 1773 Madrid – 12. 6. 1819 Praha)
- 1820 (listopad) Karel Clam-Martinic († 26. 9. 1826)
- 1824 (červenec) – 1830 (8. 4.) František ze Šternberka-Manderscheidu († 8. 4. 1830)
- 1830 (červen) – 1831 Kristián Clam-Gallas
- 1831 (17. 3.) – 1832 (?) Prokop Hartmann z Klarštejna
Moravské markrabství
Na Moravě byla situace složitější, protože země byla rozdělena na úděly. Jednotliví komorníci působili v centrech údělů, ve 13. století i v jiných provinciích (Břeclavsko, Bítovsko, Opavsko). Od první poloviny 14. století vystupovali již jen komorníci v Brně a Olomouci, kteří se titulovali nejvyšší zemský komorník. Podle sněmovního usnesení potvrzeného listinou Vladislava II. Jagellonského (markrabětem 1490-1516) ze 14. září 1493 byl úřad komorníka sloučen, od konce 15. století tak byl nejvyšší zemský komorník jen jeden. (Obdobně byl sloučen i úřad sudího). V roce 1523 za Ludvíka Jagellonského (markrabětem 1516-1526) bylo potvrzeno, že úřad bude v rukou pánů.
Seznam nejvyšších komorníků na Moravě
Olomoučtí komorníci
- 1201 Bohuslav
- 1203 Bavor
- 1204 Vlček (?)
- 1207 Arnošt
- 1208–1224 Bavor
- 1224–1225 Jindřich
- 1232–1233 Vok
- 1233–1236 Semislav
- 1236–1237 Milíč ze Švabenic
- 1247–1259 Pardus z Horky
- 1268–1269 Kuna z Kunštátu
- 1272 Oneš ze Žerotína
- 1275–1277 Kuna z Kunštátu
- 1278–1295 Oneš ze Žerotína (Sokolomi)
- 1295–1297 Albert ze Šternberka
- 1305–1308 Zdislav ze Šternberka
- 1307 Víte ze Švabenic
- 1317–1318 Jan Meziříčský z Lomnice
- 1322 Zdislav ml. ze Šternberka
- 1325 Vok I. z Kravař
- 1330–1346 Ješek z Kravař († 1369)
- (1348–1368 Jan z Kravař na Jičíně, Helfenštejně, Krumlově a Rožnově)
- 1348–1369 Ješek z Kravař († 1369) - podruhé ?
- 1371–1375 Beneš z Kravař na Strážnici a Plumlově († 1375)
- 1376–1379 Václav z Kravař a na Strážnici († asi 1381)
- 1380–1386 Vok z Kravař a na Jičíně († 1386)
- 1386–1387 Ješek ze Šternberka na Lukově
- 1387–1399 Jan Puška z Kunštátu
- 1405–1410 Petr z Kravař na Plumlově a Šternberce († 16. 1. 1411)
- 1412–1416 Petr z Kravař na Strážnici († 1434)
- 1417–1424 Vilém I. z Pernštejna (asi 1360–1422/1426)
- 1437–1448 Jan z Lichtenburka na Cornštejně
- (1448 ?) 1464–1466 Proček z Kunštátu
- 1474 Heralt z Kunštátu na Plumlově
- 1474–1475 Albert Kostka z Postupic na Helfenštejně
- 1477–1482 Vaněk z Boskovic
- 1483–1484 Jaroslav z Boskovic
- 1486 Vaněk z Boskovic
- 1489–1490 Heralt z Kunštátu
- 1491–1495 Jan z Lomnice na Meziříčí
Brněnští komorníci
- 1201–1226 (1228 ?) Lev z Klobouk
- 1235 Svéslav
- 1238 Kunrát (Konrád)
- 1245 Vecen (?)
- 1256 Kuna z Kunštátu
- 1259 Karel
- 1262 Lev z Boleradic
- 1272 Črnín z Drahotúš
- 1286 Hartman z Holnštejna
- 1314 Boček z Kunštátu na Jevišovicích
- 1318 Milíč z Náměště
- 1320 Sezima z Kunštátu na Jevišovicích
- 1322–1325 Jan z Lomnice na Meziříčí
- 1326–1327 Gerhart z Kunštátu
- 1329–1334 Artleb z Boskovic
- 1337–1350 Gerhart z Kunštátu
- 1350–1351 Jan z Kravař
- 1353–1360 Ješek z Boskovic († 1362)
- 1361–1367 Vilém z Kunštátu na Boleradicích
- 1368–1371 Matouš ze Šternberka
- 1371–1383 Ješek ze Šternberka na Lukově
- 1385–1392 Ctibor z Cimburka
- 1397–1407 Erhard z Kunštátu
- 1408–1409 Vilém I. z Pernštejna (asi 1360–1422/1426)
- 1410–1412 Erhard z Kunštátu
- 1414–1424 Jan z Lomnice
- 1434–1437 Jan z Lomnice
- 1445–1448 Jan st. z Lomnice
- 1455–1464 Vaněk z Boskovic († 1466)
- 1464–1475 Jan z Pernštejna
- 1475–1486 Vilém II. z Pernštejna (1436 – 8. duben 1521)
- 1486, 1490–1496 Vratislav I. z Pernštejna († 16. 1. 1496)
Znojemští komorníci
- 1203 Dětřich
- 1218–1221 Vrš
- 1226 Stonář
- 1228 Vrš
- 1233–1234 Vilém (i na Bítově)
- 1235–1236 Vrš
- 1239–1259 Hrut (i na Bítově)
- 1261 Beneš z Kravař
- 1261 Dětřich Bítovský
- 1262 Jdík Bítovský
- 1269–1276 Všebor ze Švabenic (na Bítově)
- 1272–1281 Arkleb z Dubna (bítovský a znojemský)
- 1298 Matěj z Černé Hory
Břeclavští komorníci
- 1247 Jarohněv
- 1248–1259 Sudomír z Horky
- 1297 Všebor
Nejvyšší zemští komorníci
- 1490, 1495–1496 Vratislav I. z Pernštejna († 16. 1. 1496)
- 1496–1506 Ladislav z Boskovic (1455-1520)
- 1506–1516 Jan IV. z Pernštejna (14. 11. 1487 – 8. 9. 1548 Hrušovany u Brna) - poprvé
- 1516 Jindřich z Lomnice (zvolen od krále proti svobodám, vzdal úřad stavům)
- 1516–1520 Ladislav z Boskovic (1455-1520)
- 1520–1523 Jan IV. z Pernštejna (14. 11. 1487 – 8. 9. 1548 Hrušovany u Brna) - podruhé
- 1523–1524 Jan z Kunovic na Brodě (Brno)
- 1526–1527 Arkleb z Boskovic na Třebíči
- 1528–1529 Jan Kuna II. z Kunštátu na Lukově († 1540)
- 1530–1535 Kryštof z Boskovic na Třebové († 13. 9. 1550)
- 1535–1537 Jan z Lipé na Krumlově
- 1537–1554 Jan ze Žerotína a na Strážnici
- 1554–1557 Vojtěch z Pernštejna na Tovačově
- 1558–1567 Zachariáš z Hradce (?) (1526/7 – 6. 2. 1589 Telč)
- 1567–1572 Albrecht Černohorský z Boskovic
- 1573–1587 Zachariáš z Hradce na Telči (1526/7 – 6. 2. 1589 Telč)
- 1589–1596 Hynek z Valdštejna
- 1598–1608 Ladislav Berka z Dubé a Lipé
- 1608–1615 (nebo 1616?[zdroj?]) Ladislav IV. (mladší) z Lobkowicz (15. 10. 1566 – 20. 3. 1621 Brno)
- 1617–1618 Vilém z Roupova
- 1620 Zdeněk z Roupova
- 1625–1626 (26. 3.) Lev Burian Berka z Dubé (cca 1586/1590 – 26. března 1626)
- (1628 Zdeněk František Lev z Rožmitálu)
- 1630–1637 Jindřich Šlik
- 1638–1643 Kryštof Pavel z Liechtenštejna-Kastelkornu
- 1643–1648 Jan z Rottalu
- 1648–1655 Gabriel Serenyi
- 1655–1664 Ferdinand Josef z Ditrichštejna (25. 9. 1636 – 28. 11. 1698)
- 1664–1676 Jiří Štěpán Bruntálský z Vrbna
- 1675–1696 Antonín František Collalto (7. 5. 1630 Mantova – 15. 7. 1696)
- 1697–1699 Bedřich z Oppersdorffu
- 1699–1701 Karel Maxmilián Thurn-Valsássina
- 1701–1702 Kristián z Rogendorfu
- 1702–1714 Walter Xaver z Ditrichštejna (18. 9. 1664 Brno – 3. 11. 1738 Mikulov)
- 1714–1721 František Dominik Podstatský z Prusinovic
- 1721–1736 Michael Heřman z Althannu
- 1737–1738 František Šubíř z Chobyně (14. 12. 1682 Jaroměřice – 3. 1. 1738 Jaroměřice)
- 1738–1747 Lepold z Dietrichsteinu (odstoupil)
- 1748–1753 Jindřich Kajetán Blümegen (29. 6. 1715 – 30. 7. 1788 Letovice)
- 1753–1763 František Antonín Schrattenbach (5. 5. 1712 Štýrský Hradec – 22. 5. 1783 Baden u Vídně)
- 1763–1771 Adam Hynek Berchtold z Uherčic (27. 3. 1701 Police – 1786)
- 1771–1773 Jan Kryštof Blümegen (8. 7. 1722 – 5. 10. 1802 Brno)
- 1773–1776 Leopold Clary-Aldringen
- 1776–1781 Josef Karel ze Žerotína
- 1783–1811 Jan Baltazar Mitrovský z Nemyšle
- 1811–1813 Petr Alcantara Blümegen
- 1814–1816 Josef z Auersperka
- 1816–1822 Heřman František Hess
- 1822 Jan Ludvík Verner
- 1828 Josef z Auersperka
- 1829–1836 Josef z Bubna
- 1837–1848 Antonín Sedlnický z Choltic
Odkazy
Reference
- ↑ O hradu Rýzmberk [online]. KČT – odbor Kdyně [cit. 2016-09-18]. Dostupné online.
- ↑ HRBEK, Jiří. Barokní Valdštejnové v Čechách (1640–1740). Praha: Nakladatelství Lidové noviny a Univerzita Karlova, 2013. 862 s. ISBN 978-80-7422-233-7. S. 668–670.
Literatura
- BOČEK, Antonín. Přehled Knížat a Markrabat i jiných nejvyšších důstojníků zemských v markrabství moravském. Brno: Jednota národní s. Cyrilla a Methuda, 1850. Dostupné online.
- ČAPKA, František. Slovník českých a světových dějin. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s. r. o., 1998. 434 s. ISBN 80-7204-081-2. S. 225.
- HLEDÍKOVÁ, Zdeňka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích : Od počátku státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 570 s. ISBN 80-7106-709-1. S. 35, 53, 89-90, 124.
- MALÝ, Karel, a kol. Dějiny českého a československého práva do roku 1945. Praha: Linde Praha a.s., 1997. 576 s. ISBN 80-7201-045-X. S. 67.
- PALACKÝ, František. Dílo Františka Palackého I. Příprava vydání Jaroslav Charvát. Praha: [s.n.], 1941. Dostupné online. Kapitola Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků, s. 321-417.
- RAMEŠ, Václav. Slovník pro historiky a návštěvníky archivů. Praha: Libri, 2005. 432 s. ISBN 80-7277-175-2. S. 174–175.
- VYKOUPIL, Libor. Slovník českých dějin. 2., přepracované a doplněné vyd. Brno: Julius Zirkus, 2000. 772 s. ISBN 80-902782-0-5. S. 394-395.