Přeskočit na obsah

Nejvyšší zemský komorník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek pojednává o nejvyšším zemském komorníkovi. Možná hledáte: Nejvyšší dvorský komorník.

Nejvyšší zemský komorník (německy Oberstlandkämmerer, latinsky camerarius supremus nebo summus camerarius ) byl v dvanáctičlenném kolegiu čtvrtým nejvyšším zemským stavovským úředníkem Českého království. Obdobně na Moravě patřil mezi sedm nejvyšších zemských úředníků. Podílel se na agendě zemského soudu (Böhmisches / Mährisches Landrecht, iudicium terrae), do jehož kompetencí spadaly majetkové a trestní záležitosti šlechtické obce.

České království

Komorník (camerarius) byl původně dvorským úředníkem spravujícím knížecí šaty, skvosty a hotové peníze. První zmínky o nejvyšším komorníkovi (summus camerarius) pocházejí z let 1177–1178. Jako správce komory (camera ducis), souhrnu finančních důchodů panovníkových, byl hlavním hospodářským a finančním úředníkem. Podstatnou složkou peněžních příjmů byly soudní pokuty, proto mu patřily i soudní funkce. Postupně byla jeho činnost stále více spojována se zemským soudem (iudicium terrae), nakonec se proměnil v zemského úředníka. Ve 13. století byl tento úřad obsazován příslušníky šlechtického rodu Hrabišiců, nikoliv však dědičně. Jejich úkolem bylo hájit u soudu finanční nároky panovníka ze soudních pokut. Ve 13. a 14. století v králově nepřítomnosti předsedal zemskému soudu. Po husitských válkách už byl úřadem stavovským a stabilizoval se v hierarchii nejvyšších zemských úředníků (beneficiarii terrae) na čtvrtém místě. Podle dohod z let 1437 a 1497 tento úřad obsazovali páni. To potvrdilo i Obnovené zřízení zemské (1627). V předbělohorském období byl jmenován na doživotí, po roce 1627 pouze na pět let. Před Bílou horou přísahal králi a stavům, po Bílé hoře pouze králi a jeho dědicům. Do zániku místodržitelského kolegia v roce 1748 byl jedním z jeho jedenácti řádných členů. Velká změna nastala za josefínských reforem, kdy se tento úřad stal formální a čestnou funkcí. Dočasně byl postaven do čela apelačního soudu.

Seznam nejvyšších komorníků v Čechách

Moravské markrabství

Na Moravě byla situace složitější, protože země byla rozdělena na úděly. Jednotliví komorníci působili v centrech údělů, ve 13. století i v jiných provinciích (Břeclavsko, Bítovsko, Opavsko). Od první poloviny 14. století vystupovali již jen komorníci v Brně a Olomouci, kteří se titulovali nejvyšší zemský komorník. Podle sněmovního usnesení potvrzeného listinou Vladislava II. Jagellonského (markrabětem 1490-1516) ze 14. září 1493 byl úřad komorníka sloučen, od konce 15. století tak byl nejvyšší zemský komorník jen jeden. (Obdobně byl sloučen i úřad sudího). V roce 1523 za Ludvíka Jagellonského (markrabětem 1516-1526) bylo potvrzeno, že úřad bude v rukou pánů.

Seznam nejvyšších komorníků na Moravě

Olomoučtí komorníci

  • 1201 Bohuslav
  • 1203 Bavor
  • 1204 Vlček (?)
  • 1207 Arnošt
  • 1208–1224 Bavor
  • 1224–1225 Jindřich
  • 1232–1233 Vok
  • 1233–1236 Semislav
  • 1236–1237 Milíč ze Švabenic
  • 1247–1259 Pardus z Horky
  • 1268–1269 Kuna z Kunštátu
  • 1272 Oneš ze Žerotína
  • 1275–1277 Kuna z Kunštátu
  • 1278–1295 Oneš ze Žerotína (Sokolomi)
  • 1295–1297 Albert ze Šternberka
  • 1305–1308 Zdislav ze Šternberka
  • 1307 Víte ze Švabenic
  • 1317–1318 Jan Meziříčský z Lomnice
  • 1322 Zdislav ml. ze Šternberka
  • 1325 Vok I. z Kravař
  • 1330–1346 Ješek z Kravař († 1369)
  • (1348–1368 Jan z Kravař na Jičíně, Helfenštejně, Krumlově a Rožnově)
  • 1348–1369 Ješek z Kravař († 1369) - podruhé ?
  • 1371–1375 Beneš z Kravař na Strážnici a Plumlově († 1375)
  • 1376–1379 Václav z Kravař a na Strážnici († asi 1381)
  • 1380–1386 Vok z Kravař a na Jičíně († 1386)
  • 1386–1387 Ješek ze Šternberka na Lukově
  • 1387–1399 Jan Puška z Kunštátu
  • 1405–1410 Petr z Kravař na Plumlově a Šternberce († 16. 1. 1411)
  • 1412–1416 Petr z Kravař na Strážnici († 1434)
  • 1417–1424 Vilém I. z Pernštejna (asi 1360–1422/1426)
  • 1437–1448 Jan z Lichtenburka na Cornštejně
  • (1448 ?) 1464–1466 Proček z Kunštátu
  • 1474 Heralt z Kunštátu na Plumlově
  • 1474–1475 Albert Kostka z Postupic na Helfenštejně
  • 1477–1482 Vaněk z Boskovic
  • 1483–1484 Jaroslav z Boskovic
  • 1486 Vaněk z Boskovic
  • 1489–1490 Heralt z Kunštátu
  • 1491–1495 Jan z Lomnice na Meziříčí

Brněnští komorníci

  • 1201–1226 (1228 ?) Lev z Klobouk
  • 1235 Svéslav
  • 1238 Kunrát (Konrád)
  • 1245 Vecen (?)
  • 1256 Kuna z Kunštátu
  • 1259 Karel
  • 1262 Lev z Boleradic
  • 1272 Črnín z Drahotúš
  • 1286 Hartman z Holnštejna
  • 1314 Boček z Kunštátu na Jevišovicích
  • 1318 Milíč z Náměště
  • 1320 Sezima z Kunštátu na Jevišovicích
  • 1322–1325 Jan z Lomnice na Meziříčí
  • 1326–1327 Gerhart z Kunštátu
  • 1329–1334 Artleb z Boskovic
  • 1337–1350 Gerhart z Kunštátu
  • 1350–1351 Jan z Kravař
  • 1353–1360 Ješek z Boskovic († 1362)
  • 1361–1367 Vilém z Kunštátu na Boleradicích
  • 1368–1371 Matouš ze Šternberka
  • 1371–1383 Ješek ze Šternberka na Lukově
  • 1385–1392 Ctibor z Cimburka
  • 1397–1407 Erhard z Kunštátu
  • 1408–1409 Vilém I. z Pernštejna (asi 1360–1422/1426)
  • 1410–1412 Erhard z Kunštátu
  • 1414–1424 Jan z Lomnice
  • 1434–1437 Jan z Lomnice
  • 1445–1448 Jan st. z Lomnice
  • 1455–1464 Vaněk z Boskovic († 1466)
  • 1464–1475 Jan z Pernštejna
  • 1475–1486 Vilém II. z Pernštejna (1436 – 8. duben 1521)
  • 1486, 1490–1496 Vratislav I. z Pernštejna († 16. 1. 1496)

Znojemští komorníci

  • 1203 Dětřich
  • 1218–1221 Vrš
  • 1226 Stonář
  • 1228 Vrš
  • 1233–1234 Vilém (i na Bítově)
  • 1235–1236 Vrš
  • 1239–1259 Hrut (i na Bítově)
  • 1261 Beneš z Kravař
  • 1261 Dětřich Bítovský
  • 1262 Jdík Bítovský
  • 1269–1276 Všebor ze Švabenic (na Bítově)
  • 1272–1281 Arkleb z Dubna (bítovský a znojemský)
  • 1298 Matěj z Černé Hory

Břeclavští komorníci

  • 1247 Jarohněv
  • 1248–1259 Sudomír z Horky
  • 1297 Všebor

Nejvyšší zemští komorníci

Odkazy

Reference

  1. O hradu Rýzmberk [online]. KČT – odbor Kdyně [cit. 2016-09-18]. Dostupné online. 
  2. HRBEK, Jiří. Barokní Valdštejnové v Čechách (1640–1740). Praha: Nakladatelství Lidové noviny a Univerzita Karlova, 2013. 862 s. ISBN 978-80-7422-233-7. S. 668–670. 

Literatura

  • BOČEK, Antonín. Přehled Knížat a Markrabat i jiných nejvyšších důstojníků zemských v markrabství moravském. Brno: Jednota národní s. Cyrilla a Methuda, 1850. Dostupné online. 
  • ČAPKA, František. Slovník českých a světových dějin. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s. r. o., 1998. 434 s. ISBN 80-7204-081-2. S. 225. 
  • HLEDÍKOVÁ, Zdeňka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích : Od počátku státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 570 s. ISBN 80-7106-709-1. S. 35, 53, 89-90, 124. 
  • MALÝ, Karel, a kol. Dějiny českého a československého práva do roku 1945. Praha: Linde Praha a.s., 1997. 576 s. ISBN 80-7201-045-X. S. 67. 
  • PALACKÝ, František. Dílo Františka Palackého I. Příprava vydání Jaroslav Charvát. Praha: [s.n.], 1941. Dostupné online. Kapitola Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků, s. 321-417. 
  • RAMEŠ, Václav. Slovník pro historiky a návštěvníky archivů. Praha: Libri, 2005. 432 s. ISBN 80-7277-175-2. S. 174–175. 
  • VYKOUPIL, Libor. Slovník českých dějin. 2., přepracované a doplněné vyd. Brno: Julius Zirkus, 2000. 772 s. ISBN 80-902782-0-5. S. 394-395. 

Související články