Mistrovství světa v alpském lyžování 2023 – soutěž družstev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mistrovství světa
v alpském lyžování 2023
2021 • 
Soutěž družstev
StřediskoMéribel, Francie
SjezdovkaRoc de Fer
Datum14. února 2023
Startující67 lyžařů
Počet výprav16
Medailisté
zlato
Stříbrná medaile  NorskoNorsko Norsko (členové týmu)
stříbro
Bronzová medaile  KanadaKanada Kanada (členové týmu)
bronz
Disciplíny
Paral. obří slalommužiženy
Obří slalommužiženy
Sjezdmužiženy
Slalommužiženy
Superkombinacemužiženy
Superobří slalommužiženy
Soutěž družstev   smíšená

Soutěž družstev na Mistrovství světa v alpském lyžování 2023 se konala ve úterý 14. února 2023 jako sedmý závod světové šampionátuCourchevelu a Méribelu. Týmová smíšená soutěž mužů a žen odstartovala ve 12 hodin místního času. Do závodu na méribelské sjezdovce Roc de Fer nastoupilo 67 lyžařů ze 16 států. Paralelní trať měla charakter obřího slalomu.[1][2]

Pravidla[editovat | editovat zdroj]

Účast v soutěži si zajistilo 16 nejlepších národních týmů podle celkového bodového hodnocení žebříčku FIS před zahájením mistrovství světa. Každý tým tvořilo čtyři až šest lyžařů, z toho minimálně dvě ženy a dva muži.

Formát soutěže vycházel z vyřazovacího systému, kdy se vždy utkala dvě družstva systémem KO; vítěz postoupil do dalšího kola, poražený soutěž opustil. V každém vzájemném duelu proti sobě na paralelních tratích obřího slalomu nastoupily dvě dvojice mužů a dvě dvojice žen. Vítěz každé jízdy získal bod. Celkově tak došlo k rozdělení čtyř bodů, pokud do cíle dojeli oba závodníci jedné jízdy. V případě nerozhodného stavu po čtyřech jízdách, určil postupujícího nižší součet dvou nejrychlejších týmových časů, složený vždy z jednoho mužského a jednoho ženského.

Celkové pořadí národů FIS[editovat | editovat zdroj]

Celkové pořadí národů dle žebříčku FIS před zahájením světového šampionátu. Chorvatsko, Spojené království, Nový Zéland, Bulharsko a Řecko se účasti v soutěži vzdaly. Nasazení družstev kopírovala pozici na žebříčku FIS.[3]

Žebříček poháru národu FIS
Pořadí stát body
1. ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 8 211
2. RakouskoRakousko Rakousko 6 394
3. NorskoNorsko Norsko 5 107
4. ItálieItálie Itálie 4 634
5. USAUSA USA 3 380
6. FrancieFrancie Francie 2 908
7. NěmeckoNěmecko Německo 2 286
8. KanadaKanada Kanada 1 572
9. SlovinskoSlovinsko Slovinsko 1 382
10. ŠvédskoŠvédsko Švédsko 1 373
11. SlovenskoSlovensko Slovensko 986
12. ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko 719
13. Spojené královstvíSpojené království Spojené království 198
13. Nový ZélandNový Zéland Nový Zéland 198
15. PolskoPolsko Polsko 138
16. ČeskoČesko Česko 129
17. BulharskoBulharsko Bulharsko 100
18. ŘeckoŘecko Řecko 91
19. BelgieBelgie Belgie 83
20. AndorraAndorra Andorra 69
21. AlbánieAlbánie Albánie 59
22. ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko 47
23. ChileChile Chile 38
24. FinskoFinsko Finsko 22
25. JaponskoJaponsko Japonsko 14
26. Bosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina 6
27. LichtenštejnskoLichtenštejnsko Lichtenštejnsko 4
DánskoDánsko Dánsko 0
LotyšskoLotyšsko Lotyšsko 0

Medailisté[editovat | editovat zdroj]

Mistrem světa ve smíšené soutěži družstev se poprvé od zařazení týmové disciplíny na MS 2005 v Bormiu staly Spojené státy americké ve složení Tommy Ford, Katie Hensienová, Paula Moltzanová, Nina O'Brienová, River Radamus a Luke Winters. Ve výběru přitom absentovala nejlepší světová lyžařka Mikaela Shiffrinová, která byla na šampionátu přítomna. Stříbrný kov získalo Norsko, které obhajovalo zlatou medaili. Norský výběr reprezentovali Kristin Lysdahl, Leif Kristian Nestvold-Haugen, Thea Louise Stjernesundová, Maria Therese Tvibergová a Alexander Steen Olsen, jenž vyhrál všechny své čtyři jízdy.[4][5]

O finálovém triumfu rozhodli Američané až v poslední, čtvrté jízdě. První bod získala Američanka O'Brienová, Nor Steen Olsen následně srovnal. Ve třetí jízdě měly Moltzanová se Stjernesundovou na setinu shodný čas znamenající, že se oběma týmům přičetl jeden bod. Za stavu 2 : 2 pak v posledním duelu Ford porazil Haugeho, když norský slalomář neustál tlak a na startu téměř přepadl na hlavu.[4][5]

Bronz si odvezla Kanada po výhře v malém finále nad úřadujícím olympijským vítězem Rakouskem. Kanadský tým tvořil minimální počet čtyř členů Valérie Grenierová, Erik Read, Jeffrey Read a Britt Richardsonová.[4][5]

Zlatá olympijská medaile Zlato
USAUSA USA
Tommy Ford
Katie Hensienová
Paula Moltzanová
Nina O'Brienová
River Radamus
Luke Winters
Stříbrná olympijská medaile Stříbro
NorskoNorsko Norsko
Kristin Lysdahl
Leif Kristian Nestvold-Haugen
Alexander Steen Olsen
Thea Louise Stjernesundová
Maria Therese Tvibergová
Bronzová olympijská medaile Bronz
KanadaKanada Kanada
Valérie Grenierová
Erik Read
Jeffrey Read
Britt Richardsonová

Složení družstev[editovat | editovat zdroj]

Každé družstvo mohlo tvořit až šest závodníků, tři muži a tři ženy.

Nas. Stát lyžař
1. ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko Aline Daniothová
Andrea Ellenbergerová
Wendy Holdenerová
Semyel Bissig
Livio Simonet
Thomas Tumler
2. RakouskoRakousko Rakousko Franziska Gritschová
Katharina Liensbergerová
Julia Scheibová
Stefan Brennsteiner
Fabio Gstrein
Dominik Raschner
3. NorskoNorsko Norsko Kristin Lysdahlová
Thea Louise Stjernesundová
Maria Therese Tvibergová
Timon Haugan
Leif Kristian Nestvold-Haugen
Alexander Steen Olsen
4. ItálieItálie Itálie Lara Della Meaová
Beatrice Solaová
Asja Zenereová
Giovanni Borsotti
Filippo Della Vite
Alex Vinatzer
5. USAUSA USA Katie Hensienová
Paula Moltzanová
Nina O’Brienová
River Radamus
Tommy Ford
Luke Winters
6. FrancieFrancie Francie Clara Direzová
Coralie Frasse Sombetová
Chiara Pogneauxová
Leo Anguenot
Alban Elezi Cannaferina
Diego Orecchioni
7. NěmeckoNěmecko Německo Lena Dürrová
Andrea Filserová
Jessica Hilzingerová
Fabian Gratz
Alexander Schmid
Linus Straßer
Nas. Stát lyžař
8. KanadaKanada Kanada Valérie Grenierová
Britt Richardsonová
Erik Read
Jeffrey Read
9. SlovinskoSlovinsko Slovinsko Neja Dvorniková
Nika Tomšičová
Anže Gartner
Miha Oserban
10. ŠvédskoŠvédsko Švédsko Estelle Alphandová
Hanna Aronsson Elfmanová
Sara Hectorová
Kristoffer Jakobsen
Mattias Rönngren
11. SlovenskoSlovensko Slovensko Petra Hromcová
Rebeka Jančová
Martin Hyška
Adam Žampa
Andreas Žampa
12. PolskoPolsko Polsko Zuzanna Czapská
Maryna Gąsienica-Danielová
Magdalena Łuczaková
Wojciech Gałuszka
Piotr Habdas
13. ČeskoČesko Česko Martina Dubovská
Adriana Jelínková
Elese Sommerová
Filip Forejtek
Jan Zabystřan
14. BelgieBelgie Belgie Jasmien van Puyveldeová
Kim Vanreuselová
Armand Marchant
Dries Van den Broecke
15. DánskoDánsko Dánsko Ida Sofie Bunsov Broensová
Kristiane Roer Madsenová
Christian Borgnaes
Casper Dyrbye Næsted
16. LotyšskoLotyšsko Lotyšsko Liene Bondareová
Samanta Liciteová
Gustavs Harijs Ābele
Zaks Gedra
Miks Zvejnieks

Vyřazovací fáze[editovat | editovat zdroj]

Soutěž se jela vyřazovacím systémem na trati paralelního obřího slalomu od 12.00 hodin místního času (UTC+1).[6][7][8]

  Osmifinále Čtvrtfinále Semifinále Velké finále o zlato
                                     
   ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 4  
   LotyšskoLotyšsko Lotyšsko 0  
     ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 2  
       KanadaKanada Kanada  2*  
   KanadaKanada Kanada 4
   SlovinskoSlovinsko Slovinsko 0  
     KanadaKanada Kanada 1  
     USAUSA USA 3  
   USAUSA USA  2*  
   PolskoPolsko Polsko 2  
     USAUSA USA  2*
       ItálieItálie Itálie 2  
   ItálieItálie Itálie  2*
   ČeskoČesko Česko 2  
     USAUSA USA 3
     NorskoNorsko Norsko 2
   NorskoNorsko Norsko 4  
   BelgieBelgie Belgie 0  
     NorskoNorsko Norsko 3 Malé finále o bronz
       FrancieFrancie Francie 1  
   FrancieFrancie Francie 4    KanadaKanada Kanada  2*
   SlovenskoSlovensko Slovensko 0      RakouskoRakousko Rakousko 2
     NorskoNorsko Norsko 3
     RakouskoRakousko Rakousko 1  
   NěmeckoNěmecko Německo 3  
   ŠvédskoŠvédsko Švédsko 1  
     NěmeckoNěmecko Německo 1
       RakouskoRakousko Rakousko 3  
   RakouskoRakousko Rakousko 4
   DánskoDánsko Dánsko 0  


* vítěz duelu dle součtu nejlepšího mužského a ženského času

Konečné pořadí[editovat | editovat zdroj]

Poř. tým[7]
Zlatá medaile USAUSA USA
Stříbrná medaile NorskoNorsko Norsko
Bronzová medaile KanadaKanada Kanada
4. RakouskoRakousko Rakousko
5. ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
6. NěmeckoNěmecko Německo
7. FrancieFrancie Francie
8. ItálieItálie Itálie
9. PolskoPolsko Polsko
10. ČeskoČesko Česko
11. ŠvédskoŠvédsko Švédsko
12. BelgieBelgie Belgie
13. SlovinskoSlovinsko Slovinsko
14. SlovenskoSlovensko Slovensko
15. LotyšskoLotyšsko Lotyšsko
16. DánskoDánsko Dánsko

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků FIS Alpine World Ski Championships 2023 – Nations team event na anglické Wikipedii a Mistrzostwa Świata w Narciarstwie Alpejskim 2023 – rywalizacja drużynowa na polské Wikipedii.

  1. OFFICIAL TEAM INVITATION FIS ALPINE WORLD SKI CHAMPIONSHIPS • 06-19 FEBRUARY 2023 [PDF]. COURCHEVEL MÉRIBEL 2023 FIS ALPINE WORLD SKI CHAMPIONSHIPS, 2023 [cit. 2023-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-02-06. (anglicky) 
  2. FIS Alpine Ski World Championships 2023. Women's Giant Slalom. START LIST RUN 1 [PDF]. FIS, 2023-02-16 [cit. 2023-02-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. FIS Nations Cup Standings 2023 [online]. FIS, 2023-02-04 [cit. 2023-03-16]. S. 45. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-02-14. (anglicky) 
  4. a b c Lyžaři USA poprvé vyhráli na MS soutěž družstev, Češi vypadli v 1. kole. ČeskéNoviny.cz [online]. 2023-02-14 [cit. 2023-03-16]. Dostupné online. 
  5. a b c Lyžaři USA poprvé vyhráli na MS soutěž družstev, Češi vypadli v 1. kole. iDNES.cz [online]. 2023-02-14 [cit. 2023-03-16]. Dostupné online. 
  6. FIS 2023 Alpine World Ski Championships. Mixed Team Parallel. Bracket [online]. FIS, 2023-02-13 [cit. 2023-03-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b FIS 2023 Alpine World Ski Championships. Mixed Team Parallel. FINAL RESULTS [PDF]. FIS, 2023-03-16 [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. FIS 2023 Alpine World Ski Championships. Mixed Team Parallel. BRACKETS AND BIB ASSIGNMENT [PDF]. FIS, 2023-03-16 [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. (anglicky)