Lydie Bondyová

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lydie Bondyová
Lydie Bondyová v centru Prahy
Lydie Bondyová v centru Prahy
Rodné jménoHolznerová
Jiná jménaLidie; Lydia Bondy[1][2]
Narození3. září 1921
Teplice–Šanov, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí24. října 1942
koncentrační tábor Mauthausen, Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopravena zastřelením ranou do týla
BydlištěElišky Krásnohorské 10/2; Praha
Povolánízdravotní sestra
Domovské městoTeplice; Praha
ChoťMUDr. Jiří Bondy (1910–1942)
Rodiče
  • otec: Franz Holzner (1892–1937)[3]
  • matka: Frieda Holznerová (1898–1942)[4]
Příbuzní
  • sestra: Edita Holznerová (* 1925)[5];
  • tchán: MUDr. Alexander Bondy (1874–1942);[6]
  • tchýně: Hilda Bondyová (1887–1942)[7]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Dámské jízdní kolo, které na místě atentátu zanechal parašutista Jozef Gabčík
Vlastimil Moravec[p. 1]

Lydie Bondyová (někdy uváděna jako Lydia Bondy), rozená Holznerová (3. září 1921 Teplice–Šanov – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen)[8][1] byla zdravotní sestrou a první majitelkou dámského jízdního kola, které použil Jozef Gabčík při atentátu na R. Heydricha. Při vyšetřování atentátu byla označena za podporovatelku parašutistů výsadku Anthropoid a odsouzena k trestu smrti. Spolu s ní byla zatčena a popravena její matka Frieda Holznerová a někteří členové rodiny Bondyů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Rodinný původ[editovat | editovat zdroj]

Lydie Holznerová se narodila 3. září 1921 v Teplicích–Šanově.[9] Jejím otcem byl obchodník s kůží Franz Holzner (1892–1937)[3] (původem z Toužimi)[5] a její matkou byla Frieda Holznerová (rozená Grünhutová; 1898–1942), která pocházela z Tachova.[4][p. 2] Manželé Holznerovi se seznámili na plese v roce 1919 a ještě téhož roku byla svatba.[5]

Nové dámské jízdní kolo[editovat | editovat zdroj]

Když bylo Lydii 14 let, zakoupil jí její otec (v roce 1935) k narozeninám v teplické prodejně Josefa Krčmáře dámské jízdní kolo.[10][p. 3]

Vlastimil Moravec[editovat | editovat zdroj]

S patnáctiletým Vlastimilem Moravcem[p. 1] se stejně stará Lydie poprvé setkala v roce 1936 v Teplicích, kde trávil prázdniny (na měsíc zde pobýval u německé rodiny, aby se zdokonalil v němčině).[10][11] Vlastimil Moravec navštěvoval střední obchodní školu v Praze a chtěl si po studiu najít práci v Norsku.[5] Oba mladí lidé v sobě našli zalíbení a byli více než jen příteli.[5]

Z Teplic do Prahy[editovat | editovat zdroj]

Po smrti Franze Holznera (v roce 1937)[10] a po postoupení českého pohraničí Německu na základě Mnichovské dohody se Holznerovi (Lydie, její sestra Edita a jejich matka Frieda) museli na podzim 1938 přestěhovat z Teplic na pražské Vinohrady.[10] Frieda byla ještě za života svého chotě ženou v domácnosti. V roce 1938 bylo Editě Holznerové 13 let (pracovat ještě nemohla) a tak zajištění financí pro rodinu musela obstarat Lydie tím, že začala chodit do práce.[5]

Začátky v Praze[editovat | editovat zdroj]

Jako Židé plánovali Holznerovi následně odjezd do Chile.[11] Povolení k vystěhování, které začátkem roku 1939 dostali, se jim ale nepodařilo využít (v říjnu 1939 se podařilo opustit protektorát pouze Lydiině sestře Editě)[p. 4][p. 5] a nakonec obě ženy (Lydie a Frieda) musely zůstat v Protektorátu Čechy a Morava.[11] Holznerovi nejprve bydleli v Praze ve Fochově ulici číslo 28 (dnes Vinohradská 24) nedaleko budovy českého rozhlasu.[5][p. 6]

Rodiny Bondyů[editovat | editovat zdroj]

Lydie si z Teplic přivezla svoje dámské jízdní kolo do Prahy a zpočátku na něm jezdila před Václavské náměstí do práce.[10][5] V nemocnici, kde pracovala jako zdravotní sestra se seznámila s o 11 let starším lékařem MUDr. Jiřím Bondym.[10] Ten pocházel z lékařské rodiny, jeho otec i bratr Karel Bondy byli oba lékaři.[5] V roce 1941 se Lydie Holznerová provdala za MUDr. Jiřího Bondyho[11][p. 7] a přestěhovala se k jeho rodině do ulice Elišky Krásnohorské.[10][14][p. 8] Její matka Frieda Holznerová, coby Židovka, musela opustit byt ve Fochově (repektive Schwerině) ulici[p. 6] a přestěhovala se za svojí provdanou dcerou Lydií a jejím mužem Jiřím do velkého bytu Bondyů do ulice Elišky Krásnohorské.[5] Byt Bondyů byl sice velký, Jiřího otec MUDr. Alexander Bondy tam měl ordinaci, ale nakonec se do bytu k Bondyovým sestěhovali další členové rodiny, takže v bytě bylo poněkud těsno neb nakonec tam žilo 13 osob.[5]

Příběh „atentátníkova“ kola[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k Norimberským zákonům, které zakazovaly Židům vlastnit dopravní prostředky i jízdní kola, Lydie Bondyová darovala svůj bicykl kolegyni, zdravotní sestře Marii Šebestové,[p. 9] která pro něj ale neměla využití.[11] Kolo tedy přenechala svojí sestře Barboře Kuthanové,[p. 10] ale ta jí ho zase (pro nevyužití) vrátila zpět.[11] Před Vánoci roku 1941 nabídla Lydie bicykl Marii Moravcové,[p. 11] respektive jejímu mladšímu synovi Vlastimilu Moravcovi[p. 1] a odtud se bicykl dostal do Libně k Jozefu Gabčíkovi.[11]

Zatýkání po atentátu[editovat | editovat zdroj]

Zrada parašutisty Karla Čurdy a další intenzivní vyšetřování atentátu německými kriminalisty a gestapem vedlo k postupnému rozkrytí sítě podporovatelů parašutistů:

  • Lydie Bondyová coby původní majitelka kola byla zatčena, protože neposkytla Němcům informace o vlastníkovi bicyklu.[11]
  • Současně s ní byla zatčena i její matka Frieda Holznerová.[p. 12]
  • Dalšímu zatčení neunikl ani manžel Lydie – urolog MUDr. Jiří Bondy a
  • jeho strýc Zdenko (Zdeněk) Bergmann.[p. 13]
  • V létě 1942 byli taktéž zatčeni oba rodiče MUDr. Jiřího Bondyho:[13]

Věznění, ...[editovat | editovat zdroj]

Všichni zatčení rodinní příslušníci byli převezeni do věznice gestapa v Malé pevnosti Terezín a odtud byli (kromě MUDr. Jiřího Bondyho) deportování (22. října 1942 resp. 23. října 1942) do KT Mauthausen.[1] Zde byli zavražděni střelou do týla v sobotu 24. října 1942[2] ve skupině 262 československých vlastenců, kteří byli ten den (v čase od 8.30 do 17.42 hodin) zbaveni života stejným způsobem.[15] Exekuce se konala v odstřelovacím koutě (německy: Genickschussecke) přikrytém černou látkou a maskovaném jako osobní výškoměr, který se nacházel v mauthusenském bunkru.[17]

Připomínky[editovat | editovat zdroj]

  • Její jméno (Bondyová Lydie roz. Holznerová *3. 9. 1921), jméno její matky (Holznerová Sára Frida roz. Grünhutová *24.5.1898) i jméno její tchyně (Bondy Alexander MUDr. *3. 10. 1874) a tchána (Bondyová Hilda roz. Bergmannová *8. 6. 1887) je uvedeno na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.[18][19][20]
  • Pamětní deska věnována příslušníkům rodin Bergmannových, Bondyových a Holznerových se nachází na obvodové zdi vpravo od vchodu do činžovního domu na adrese: Elišky Krásnohorské 10/2, 110 00 Praha 1 – Josefov.
V tomto domě žili obětaví členové odboje
Hilda BONDYOVÁ, MUDr. Alexander BONDY
Lydie BONDYOVÁ, MUDr. Jiří BONDY
Frieda HOLZNEROVÁ a Zdenko BERGMANN
podpořili splnění úkolu výsadku ANTHROPOID
Zavražděni 22.7.1942 v Terezíně
a 24.10.1942 v KT Mauthausen

 ,  ,  

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Rodinní příslušníci
  • Mladší sestra Lydie Bondyové – Edita Holznerová ve tmavém oblečení uprostřed
    Mladší sestra Lydie Bondyové – Edita Holznerová ve tmavém oblečení uprostřed
  • Manžel Lydie Bondyové – MUDr. Jiří Bondy
    Manžel Lydie Bondyové – MUDr. Jiří Bondy
  • Manželé Lydie a Jiří Bondyovi
    Manželé Lydie a Jiří Bondyovi
  • Tchán Lydie Bondyové – MUDr. Alexandr Bondy
    Tchán Lydie Bondyové – MUDr. Alexandr Bondy
  • Tchýně Lydie Bondyové – Hilda Bondyová
    Tchýně Lydie Bondyové – Hilda Bondyová
  • Místa v Praze spjatá s Bondyovými
  • Ulice Elišky Krásnohorské v Praze 1 – Josefově, kde Bondyovi za protektorátu bydleli
    Ulice Elišky Krásnohorské v Praze 1 – Josefově, kde Bondyovi za protektorátu bydleli
  • Pamětní deska podporovatelů výsadku Anthropoid (Elišky Krásnohorské 10/2, Praha 1 – Josefov)
    Pamětní deska podporovatelů výsadku Anthropoid (Elišky Krásnohorské 10/2, Praha 1 – Josefov)
  • Pomník odbojářům popraveným a umučeným v souvislostí s operací Anthropoid (Resslova ulice)[18][19]
    Pomník odbojářům popraveným a umučeným v souvislostí s operací Anthropoid (Resslova ulice)[18][19]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c Vlastimil Moravec (* 17. března 1921 – 24. října 1942), syn Marie Moravcové.
  2. ↑ Holznerovi bydleli v Dubské ulici číslo popisné 674/29 (nynější adresa: Dubská 674/29, 415 01 Teplice).[10]
  3. ↑ Rodina chtěla původně koupit dámské jízdní kolo pro Lydii u firmy Premier v Chebu, ale nakonec bylo kolo zakoupeno v Teplicích v prodejně Krčmář.[5] Teplický prodejce a opravář jízdních kol a motocyklů Josef Krčmář měl svůj obchod v domě Eichwald číslo popisné 379/5 na rohu Rokycanovy a Dubské ulice. (Nynější adresa: Rokycanova 379/5, 415 01 Teplice.)[10]
  4. ↑ Na začátku roku 1939 měla Edita Holznerová odjet do Palestiny, začala navštěvovat sionistické kurzy, ale nakonec v říjnu 1939 vycestovala do tehdy neutrálního Dánska.[5] Druhou světovou válku přežila a dožila se více než 88 let věku.[5]
  5. ↑ V předválečné Praze pořádané sionistické kurzy měly připravit tzv. sionistickou mládež (české, i německé děti, které se přistěhovaly po „mnichovském“ záboru pohraničí ze Sudet) na vycestování do Dánska a odtud do cíle – do kibuců v Palestině.[12] Děti se nejprve učili základní dovednosti, pak odjely do Dánska, kde bydlely v rodinách.[12] Do Palestiny ale odjely jenom děti z prvních dvou skupin. Třetí skupina dětí uvízla v Dánsku.[12] Vlivem sílících protižidovských tendencí i v tehdejší dánské společnosti pak část těchto dětí emigrovala do Švédska.[12]
  6. ↑ a b V roce 1922 se ulice jmenovala Fochova po francouzském maršálovi z první světové války, Ferdinandu Fochovi. V letech 1940 až 1945 nesla ulice název Schwerinova, po pruském maršálovi Kurtu Christophu von Schwerinovi. V roce 1946 byla přejmenována na Stalinova (podle sovětského diktátora gruzínského původu Josifa Visarjonoviče Stalina). Od roku 1962 byla přejmenována na Vinohradskou.
  7. ↑ MUDr. Jiří Bondy (* 2. dubna 1910 v Praze – 22. července 1942, umlácen dozorci ve věznici gestapa v Malé pevnosti v Terezíně). Pramen[13] uvádí jako datum jeho úmrtí 21. července 1942.[13] Otcem MUDr. Jiřího Bondyho byl lékař MUDr. Alexander Bondy (1874–1942).[6] Matkou MUDr. Jiřího Bondyho byla Hilda Bondyová (1887–1942).[7]
  8. ↑ Bondyovi bydleli na adrese: Elišky Krásnohorské 10/2. Ulice se za protektorátu jmenovala německy Krasnohorska Gasse.[13][15]
  9. ↑ Marie Šebestová (rozená Voráčková; * 31. října 1908 – 24. října 1942).
  10. ↑ Barbora Kuthanová (rozená Voráčková; * 4. února 1904 – 24. října 1942).
  11. ↑ Marie Moravcová parkovala velociped naproti přes ulici v garážích firmy Merkur, kde pracovali manželé Janečkovi.[5]
  12. ↑ Frieda Holznerová rozená Grünhutová (* 24. května 1898 – 24. října 1942) – matka Lydie Bondyové.[8]
  13. ↑ Zdenko (Zdeněk) Bergmann (* 25. srpna 1895 Pardubice – 24. října 1942).[16] Zdenko Bergmann bydlel na pražské adrese Slezská 1459/72 (nynější adresa: Slezská 1459/72, 130 00 Praha 3 - Vinohrady). Byl zatčen v červnu 1942 neboť byl označen rovněž za spolupracovníka (podporovatele) parašutistů.[15] Manželka syna sestry Zdenko Bergmanna darovala dámské jízdní kolo Vlastimilu Moravcovi. Ten je následně poskytl Jozefu Gabčíkovi[8]
  14. ↑ MUDr. Alexander (Alexandr) Bondy (* 3. října 1874 v Praze – 24. října 1942).[8]
  15. ↑ Hilda Bondyová (rozená Bergmannová; * 8. června 1887 – 24. října 1942).[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c LYDIA BONDY (rozená Holznerová; * 3. 9. 1921 Teplitz-Schönau – 24. 10. 1942 popravena, KT Mauthausen) z Prahy XII; Židovka; číslo vězeňkyně 1116 [online]. web: Databáze Památníku Terezín; Database of the Czech Inmates in the Concentration Camp Mauthausen 1938-1945 [cit. 2023-01-06]. Deportována z policejní věznice v Malé pevnosti Terezín dne 22. října 1942 do KT Mauthausenu, kde byla 24. října 1942 popravena. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b Lydia Bondy (* 3.9.1921 in Teplice-Šenov / Teplice – 24.10.1942 in Mauthausen) [online]. web: Room of names (Mauthausen Memorial org) [cit. 2023-01-06]. Dostupné online. (němčina) 
  3. ↑ a b Franz Holzner (* 1892 – 1937) [online]. web: Geni com, 2020-10-31 [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b DOSTÁL, Martin. Frieda Sara Holzner (Grünhut) (* 24. května 1898 Tachov okr. Tachov – 24. října 1942 KT Mauthausen) [online]. web: Geni com, 2022-04-29 [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o MATYÁŠOVÁ, Judita. Story of a bicycle (Story of bike - unknown chapter of assasination of Heydrich) [online]. web: juditastoryteller, 2011-06-17 [cit. 2023-01-05]. Friday magazine of Czech daily Lidové noviny. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b MUDr. Alexander Bondy, MuDr. (* 3. října 1874 Praha – 24. října 1942 KT Mauthausen) [online]. web: Geni com, 2020-10-31 [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Hildegard Hilda Bondy (Bergmann) (* 8, června 1887 Pardubice – 24. října 1942 KT Mauthousen) [online]. web: Geni com, 2022-05-01 [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c d e Poprava 262 spolupracovníků parašutistů v Mauthausenu 24. 10. 1942 - 80 let [online]. web: Fronta cz [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. 
  9. ↑ Lydie Bondy (Holzner) (* 03. září 1921, Teplice-Šanov – 24. října 1942 KT Mauthausen) [online]. web: Geni com, 2020-10-31 [cit. 2023-01-04]. Otec: Franz Holzner; Matka: Friedy Sary Holzner; manžel: MUDr. Jiří George Bondy. Dostupné online. 
  10. ↑ a b c d e f g h i BOUŠKOVÁ, Pavlína, Mgr.; historička a vedoucí historického oddělení RMT. 27. května si připomínáme atentát na nacistu Heydricha (Atentát na zastupujícího říšského protektora a podíl statečných jedinců z Teplicka na jeho uskutečnění) [online]. web: Regionální muzeum v Teplicích (RMT); aktuality [cit. 2023-01-03]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b c d e f g h i Nová pamětní deska v ulici Elišky Krásnohorské 2 [online]. web: Praha 1 cz, 2020-10-29 [cit. 2021-11-18]. GPS souřadnice: 50.0902947; 14.4199547. Dostupné online. 
  12. ↑ a b c d MATÁŠOVÁ, Judita. Zachránily ji sionistické kurzy (Tři sestry a jen jedna přežila válku. Rodiče ji chystali na cestu do Palestiny, nakonec skončila ve Švédsku) [online]. web: Lidovky cz, 2011-01-13 [cit. 2023-01-06]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b c d e f PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. Kapitola Praha 1: Nové Město, Staré Město, Josefov, s. 128. 
  14. ↑ DOSTÁL, Martin. MUDr. Jiří George Bondy (* 2. dubna 1910 Praha – 21. července 1942 věznice gestapa v Malé pevnosti Terezín) [online]. web: Geni com, 2020-10-31 [cit. 2023-01-04]. Otec: MUDr. Alexandr Bondy; Matka: Hildegard Hildy Bondy; Bratr: Bratr MUDr. Karel Bondy. Dostupné online. 
  15. ↑ a b c PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy (Jmenný rejstřík: Lidie Bondyová), 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 128, 441. 
  16. ↑ Zdenko Bergmann (* 25. srpna 1895 Pardubice - 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) [online]. web: Geni com, 2022-05-01 [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. 
  17. ↑ ČVANČARA, Jaroslav; JANÍK, Vlastislav, Ing. Heydrichiáda v ulicích Prahy 3. Příprava vydání Pavla Víšková; redakce Jindra Svitáková. Praha 3: Městská část Praha 3, 2017. 52 s. S. 18, 36, 41, 42. 
  18. ↑ a b VYKYDAL, Adam. Pomník Obětem 2. světové války [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2011-01-28 [cit. 2022-06-15]. Nápis: PAMÁTCE ODBOJÁŘŮ, SPOLUPRACOVNÍKŮ A PŘÍBUZNÝCH, KTEŘÍ BYLI POPRAVENI 24. ŘÍJNA 1942, 26. LEDNA 1943 A 3. ÚNORA 1944 V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE MAUTHASEN ZA PODPORU PARAŠUTISTŮ A ZA SPOJENÍ S NIMI .... Bondyová Lydie roz. Holznerová *3. 9. 1921 ... Holznerová Sára Frida roz. Grünhutová *24.5.1898 .... Dostupné online. 
  19. ↑ a b Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje (Nové Město) [online]. web: Encyklopedie Praha 2 cz [cit. 2022-06-14]. Bondyová Lydie roz. Holznerová *3. 9. 1921; Holznerová Sára Frida roz. Grünhutová *24.5.1898. Dostupné online. 
  20. ↑ Pomník Obětem druhé světové války; Vojenská pietní místa v Praze 2 ( strana 9 ) [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa; VETS Estranky cz [cit. 2022-12-28]. Bondyová Lydie roz. Holznerová *3. 9. 1921; Holznerová Sára Frida roz. Grünhutová *24.5.1898. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lydie_Bondyová&oldid=23636273“