Luisa Meklenbursko-Střelická

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox - panovnice Luisa Meklenbursko-Střelická (německy: Luise Auguste Wilhelmine Amalie Herzogin zu Mecklenburg-Strelitz, také Königin Luise von Preußen[1]; 10. března 1776 Hannover – 19. července 1810 zámek Hohenzieritz, Braniborsko) byla rodem meklenburská princezna a jako manželka pruského krále Fridricha Viléma III. pruská královna.

Luisa Augusta von Mecklenburg-Strelitz se narodila 10. března roku 1776 v Hannoveru jako šesté[2] dítě (čtvrtá z přeživších dcer) meklenburského vévody Karla II. Meklenbursko-Střelického (1741–1816) a jeho první manželky Frederiky Karoliny Luisy Hesensko-Darmstadtské (1752–1782), dcery lankraběte Jiřího Viléma Hesensko-Darmstadtského a jeho manželky Marie Luisy Albertiny z Leiningen-Dagsburg-Falkenburg. Mimo jiné byla starší sestrou hannoverské královny Frederiky Meklenbursko-Střelické a neteří britské královny Šarloty Meklenbursko-Střelické, manželky krále Jiřího III.

Biografie

Mládí a manželství

Portrét královny Luisy

Po smrti své první ženy se Luisin otec v roce 1784 podruhé oženil s Šarlotou Hesensko-Darmstadtskou, mladší sestrou své první zemřelé ženy. Toto manželství záhy skončilo Šarlotinou smrtí v prosinci roku 1785 po narození jejich jediného dítěte (Karel Meklenburský, 1785–1837). Protože se v této situaci jako vdovec necítil schopen svým dcerám poskytnout potřebnou péči a výchovu, rozhodl se její otec o pomoc požádat jejich babičku, svou tchyni, princeznu Marii Luisu Albertinu z Leiningen-Dagsburg-Falkenburg, žijící v Darmstadtu. Svěřil jí své dcery Charlottu Georginu, Terezu Matyldu, Luisu a Frederiku. Život v péči babičky a vychovatelky Salomé de Gélieu byl pro dívky šťastný.

Uzavření dohody mezi Fridrichem Vilémem III. a Alexandrem I. nad sarkofágem Fridricha II. Velikého

Dne 14. března 1793 se princezny „náhodou“ setkaly v divadle ve Frankfurtu nad Mohanem s pruským králem Fridrichem Vilémem II. (1744–1797). Ten byl nadšen sličností a půvabem princezen Luisy a Frederiky. O několik týdnů později dojednal vévoda Karel s králem Fridrichem Vilémem svatební smlouvu o sňatku s jeho syny. Zasnoubení obou párů se oslavilo 24. dubna téhož roku v Darmstadtu. V prosinci roku 1793 se dívky vypravily na cestu do Berlína, kde se 24. prosince uskutečnila svatba starší princezny Luisy s pruským korunním princem Fridrichem Vilémem (1770–1840) (od roku 1797 pruského krále) a dva dny nato svatba Frederiky s jeho mladším bratrem, princem Fridrichem Ludvíkem Karlem, zvaným Luis (1773–1796). Z manželství Luisy a Fridricha Viléma vzešlo deset potomků[3], mezi nimi dva pruští králové.

Luisa byla krásná žena, vzdělaná, výjimečně inteligentní; měla na svého muže velký vliv, silně zapůsobila i na ruského cara Alexandra I. Byla iniciátorkou tajné prusko-ruské dohody proti Napoleonovi, uzavřené v roce 1805 v Postupimi nad sarkofágem Fridricha II. Velikého.

Setkání pruského královského páru a cara Alexandra I. s Napoleonem v Tylži v srpnu 1807

Období napoleonských válek

Po demisi Karla Augusta von Hardenberga stanula v čele protifrancouzské strany, která se v roce 1806 postavila Napoleonovi. Po prohraném střetu uprchla s manželem z Berlína přes Schwedt, Štětín, Grudziądz, Osterode do Ortelsburgu, odkud se královský pár vydal 10. prosince 1806 do Královce. V lednu 1807 se Luisa v Klaipėdě setkala s ruským carem Alexandrem I. V době mírového jednání v Tylži (6.–7. srpna 1807) se pokořila před císařem Napoleonem, prosíc ho o zmírnění podmínek diktovaných poraženým Prusům v Tylžské mírové smlouvě. Nepodařilo se jí však zachránit pro Prusy strategicky důležitou pevnost v Magdeburgu.

Od ledna roku 1806 do ledna roku 1809 pobývala v Rusku. Královský pár trávil většinu času v Petrohradu, dále v Královci a Klaipėdě. V lednu roku 1809 se vrátili do Berlína, kde Luisa podporovala tajné přípravy Ferdinanda von Schilla a Gerharda von Scharnhorsta na novou válku s Francií.

Smrt a odkaz

Královna Luisa se svými dvěma nejstaršími syny, pozdějšími králi Fridrichem Vilémem IV. a Vilémem I.

Luisa zemřela v 34 letech v náručí svého manžela na zápal plic a na nádor v oblasti plic a srdce[4] dne 19. července roku 1810 na zámku Hohenzieritz v Braniborsku, v sídle svého otce, kterého sem přijela navštívit. Pochována byla v mauzoleu v Charlottenburgu.[5] V roce 1840 byl po jejím boku pochován i její manžel.

Vlastenectví a odvaha, které projevila v průběhu napoleonských válek, jí přinesly obrovskou popularitu, slávu a respekt.[6]

V Prusku byla královna Luisa vzorem dobročinnosti. Byla symbolem mateřství, označována jako Pruská madona (Preussische Madonna) a nazývána matkou králů. August Wilhelm Schlegel ji nazýval Královnou srdce (Königin des Herzens).[7]

V roce 1814 založil Fridrich Vilém III. Řád Luisin (Luiseorden), udělovaný ženám za péči o choré a nemohoucí. V tomtéž roce na její počest byla založena Luisina nadace (Luisenstift k výchově a vzdělávání dívek. V roce 1880 byla odhalena Luisina socha v Zoologické zahradě v Berlíně.

Potomci

  1. Narozená mrtvá dcera ((†* 7. října 1794)[8]
  2. Fridrich Vilém (15. října 1795 – 2. února 1861) – od roku 1840 pruský král,
  3. Vilém (22. března 1797 – 9. března 1888) – regent v roce 1858, od roku 1861 pruský král, od roku 1871 německý císař,
  4. Charlotta (13. července 1798 – 1. listopadu 1860) – od roku 1817 jako manželka cara Mikuláše I. ruská carevna (známá jako Alexandra Fjodorovna),
  5. Frederika (13. července 1799 – 30. března 1800),
  6. Karel (29. června 1801 – 21. ledna 1883),
  7. Alexandra (23. února 1803 – 21. dubna 1892),
  8. Ferdinand (13. prosince 1804 – 1. dubna 1806),
  9. Luisa (1. února 1808 – 6. prosince 1870),
  10. Albrecht (4. října 1809 – 14. října 1872).

Vývod z předků

Předkové
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Adolf Fridrich II. Meklenbursko-Střelický
 
 
 
 
 
 
 
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Kristiana Emilie Schwarzbursko-Sondershausenská
 
 
 
 
 
 
 
Karel II. Meklenbursko-Střelický
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský
 
 
 
 
 
 
 
Alžběta Sasko-Hildburghausenská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Žofie Albertina z Erbach-Erbach
 
 
 
 
 
 
 
Luisa Meklenbursko-Střelická
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
 
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu
 
 
 
 
 
 
 
Frederika Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Kristián Karel Reinhard z Leiningen-Dachsburg-Falkenburg
 
 
 
 
 
 
 
Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Kateřina Polyxena ze Solms-Rödelheim
 
 
 
 
 
 

Odkazy

Reference

  1. ↑ CLARK, Christopher. Luise von Preussen: Keine von uns. Die Zeit. 2010-07-15. Dostupné online [cit. 2016-04-30]. ISSN 0044-2070. 
  2. ↑ RAUTENBERG, Carl L. Das Leben der Königin von Preußen Luise Auguste Wilhelmine Amalie: Ein Denkmal für alle, zunächst f. jedes Preußenherz in Trauer und Freude : Mit d. in Stahl gestochenen Bildnisse d. Monarchin. [s.l.]: Verlag vom Bücher-Magazin f. Preußen 264 s. Dostupné online. (německy) 
  3. ↑ Stichtag: 19. Juli 1810 - Königin Luise stirbt in Hohenzieritz [online]. www1.wdr.de, 2015-07-18 [cit. 2016-04-30]. Dostupné online. 
  4. ↑ HANSELMANN, Matthias. "Eine große Figur der deutschen Geschichte": Der Historiker Daniel Schönpflug über die vor 200 Jahren verstorbene Luise von Preußen [online]. Deutschlandradio Kultur, 2010-03-04 [cit. 2016-04-30]. Dostupné online. (německy) 
  5. ↑ Luise von Mecklenburg-Strelitz [online]. www.preussen.de [cit. 2016-04-30]. Dostupné online. 
  6. ↑ FUHR, Eckhard. Warum wird die Preußenkönigin Luise so verehrt?. Welt Online. 2010-01-08. Dostupné online [cit. 2016-04-30]. 
  7. ↑ AUSTILAT, Andreas. Königin Luise: Preußens Topmodel. Die Zeit. 2010-03-18. Dostupné online [cit. 2016-04-30]. ISSN 0044-2070. 
  8. ↑ BRÜHL, Christine von. Die preußische Madonna: Auf den Spuren der Königin Luise. [s.l.]: Aufbau Digital 231 s. Dostupné online. ISBN 9783841209085. (německy) 

Externí odkazy

Pruská královna
Předchůdce:
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská 		1797–1810
Luisa Meklenbursko-Střelická 		Nástupce:
Alžběta Ludovika Bavorská
Braniborská kurfiřtka
Předchůdce:
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská 		1797–1806
Luisa Meklenbursko-Střelická 		Nástupce:
–
Neuchâtelská kněžna
Předchůdce:
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská 		1797–1806
Luisa Meklenbursko-Střelická 		Nástupce:
Marie Alžběta Bavorská
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Luisa_Meklenbursko-Střelická&oldid=16479098“