Luhansk
| Luhansk / Lugansk Луганськ / Луганск | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°34′ s. š., 39°20′5″ v. d. |
| Nadmořská výška | 102 m n. m. |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | .svg){kind=small} Luhanská |
| Administrativní dělení | 4 rajóny (Район): Žovtnevyj, Leninskyj, Kam'janobridskyj, Artemivskyj |
  Luhansk | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 257 km² |
| Počet obyvatel | 452 789 |
| Hustota zalidnění | 1 761,8 obyv./km² |
| Etnické složení | Ukrajinci, Rusové |
| Náboženské složení | pravoslavné křesťanství |
| Správa | |
| Starosta | Serhij Kravčenko |
| Vznik | 1795 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +380-642 |
| PSČ | 91000 |
| Označení vozidel | BB a НВ / 13 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Luhansk (ukrajinsky Луганськ [luhans’k]) či Lugansk (rusky Луганск) je město ležící na východní Ukrajině na soutoku řek Vilchivka a Luhanka, které se nedaleko vlévají do Severního Donce. Luhansk je administrativním centrem průmyslové a převážně ruskojazyčné Luhanské oblasti a zároveň nejvýchodnějším oblastním centrem Ukrajiny. 28. dubna 2014 byla v Luhansku vyhlášena samostatná lidová republika.
Město je druhým největším sídlem Donbasu a centrem 700tisícové aglomerace. Počet obyvatel samotného města v roce 2005 byl 453 000. V 90. letech 20. století se pohyboval okolo půlmilionové hranice, avšak poté s útlumem průmyslu a v důsledku válečných událostí od roku 2014, spojených s útěkem lidí do bezpečí, značně poklesl.
Název a dějiny
Historie města sahá do roku 1795, kdy zde britský průmyslník Charles Gascoigne založil železárny. Luhansk získal status města v roce 1882. Pro svou polohu se stal důležitým průmyslovým centrem východní Evropy, významným odvětvím se stala výroba lokomotiv.
Město bylo v letech 1935–1958 a dále v letech 1970–1990 pojmenováno Vorošilovgrad/Vorošylovhrad (Ворошиловград) podle sovětského důstojníka a politika Klimenta Vorošilova, který odsud pocházel. V roce 2006 byl ohlášen nález eneolitického pohřebiště a svatyně, která byla používána ještě v době bronzové a která díky svému pyramidálnímu tvaru vyvolala nejrůznější spekulace o kultuře, která zde sídlila ve 4. tisíciletí př. n. l.
Současnost
Luhansk je průmyslové město a jedno z hlavních center strojírenství v zemi. Nachází se zde největší evropská lokomotivka Luhanskyj teplovozobudivnyj zavod, jež zaměstnává přes 7000 osob; motorové i elektrické lokomotivy vyrobené v Luhansku jezdí po území celého bývalého Sovětského svazu. Funguje zde několik vysokých škol. Ve městě je zavedena tramvajová (1934) a trolejbusová doprava (1962), velkou část výkonů převzaly v poslední době maršrutky. Luhansk leží na hlavní trati spojující Donbas s jihozápadním Ruskem.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 2001 udala téměř polovina obyvatel města ukrajinskou národnost (49,6%), zatímco k ruské národnosti se přihlásilo 47% obyvatel. Jako svůj mateřský jazyk však udala většina obyvatel Luhanska ruštinu, a to 85,3%, jen 13,7 % ukrajinštinu. Počty mluvčích jiných jazyků byly podstatně menší, arménsky hovoří 0,2% a bělorusky 0,1% obyvatel.[1]
Ukrajinská krize
Během ukrajinské krize docházelo na jihovýchodě Ukrajiny k proruským demonstracím a v Donbasu vypuklo ozbrojené povstání. Byly zde vyhlášeny státy Luhanská lidová republika (LLR) a Doněcká lidová republika (DLR). Město Luhansk je hlavním městem LLR.[zdroj?]
Slavní rodáci
- Vasilij Bubka (* 1960), sovětský šampión ve skoku o tyči
- Sergej Bubka (* 1963), sovětský šampión ve skoku o tyči, olympijský vítěz
- Vladimir Dal (1801–1872), ruský lexikograf
- Taťjana Sněžina (1972–1995), ruská zpěvačka a hudební skladatelka
- Fjodor Jemeljaněnko (* 1976), zápasník
- Andrij Serdinov (* 1982), ukrajinský plavec
- Kliment Vorošilov (1881–1969), sovětský vojevůdce
Reference
- ↑ All-Ukrainian Population Census ’2001 [online]. State Statistics Committee of Ukraine. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Luhansk na Wikimedia Commons - Topografická mapa 1:100 000
- Historické obrázky města
