Kostnice (město)
| Kostnice Konstanz | |
|---|---|
 Historická část Kostnice | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°39′48″ s. š., 9°10′31″ v. d. |
| Nadmořská výška | 402 m n. m. |
| Časové pásmo | SEČ/SELČ |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Bádensko-Württembersko |
| Vládní obvod | Freiburg |
| Zemský okres | Kostnice |
  Kostnice | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 54,1 km² |
| Počet obyvatel | 85 770 (2023)[1] |
| Hustota zalidnění | 1 585,1 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | velké okresní město |
| Primátor | Ulrich Burchhardt (CDU) |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Kanzleistraße 13/15 78459 Konstanz |
| Telefonní předvolba | 07531, 07533 |
| PSČ | 78462–78467 |
| Označení vozidel | KN |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostnice (německy Konstanz) je velké okresní město ležící na jihozápadě Německa ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko, v těsném sousedství se švýcarským městem Kreuzlingen, s nímž tvoří jednu aglomeraci. Původně keltská osada, později římské opevněné sídlo, nejvýznamnější jako středověké tržní a řemeslnické centrum. Se svými přibližně 86 tisíci[1] obyvateli je největším městem na březích Bodamského jezera.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Město bylo založeno jako keltské, později rozšířeno na římské opevněné sídlo s okrskem kolem pozdějšího Münsteru. Základy kvádříkového zdiva z té doby byly zachyceny archeologickým výzkumem z roku 2004 a jsou zčásti přístupné v podzemí. Za císaře Augusta se stalo součástí Říše římské, provincie Raetie. Název získalo po císaři Konstantinovi II., strýci Konstantina Velikého. Nad Římany zvítězili ve 4. století germánské kmeny Alamanů, kteří od iro-skotských a fríských misionářů postupně přijali křesťanskou víru. Roku 585 se město stalo sídlem křesťanského biskupa Maxima a byl pro něj vybudován dóm v podobě trojlodní raně křesťanské baziliky. Na jeho základech vznikl gotický münster. V letech 585–1821 byla Kostnice sídlem diecéze.
V letech 1192–1548 bylo svobodným říšským městem s právem ražby vlastní mince a pravidelnými trhy. Za trhový sklad zboží sloužila pozdější Koncilní budova. Za svoji samostatnost město vděčilo císaři Fridrichu Barbarossovi. Stalo se tržním a řemeslnickým centrem, obchodovalo se zemědělskými produkty i s výrobky řemesel, zejména s plátnem.
V letech 1414–1418 se město stalo dějištěm ekumenického koncilu, nazývaného kostnický koncil, který řešil otázku velkého západního schizmatu a reformy církve. V průběhu tohoto koncilu byl odsouzen jako kacíř a 6. července 1415 upálen světskou mocí mistr Jan Hus. O rok později potkal stejný osud Jeronýma Pražského.
V letech 1548–1806 byla Kostnice pod vládou Habsburků. V letech 1806–1952 byl Kostnice součástí velkoknížectví bádenského. Roku 1848 se revolucionáři v čele s Konradem Kerzerem neúspěšně pokusili nastolit republiku.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Podnebí
[editovat | editovat zdroj]| Kostnice (1991-2020) – podnebí | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Období | leden | únor | březen | duben | květen | červen | červenec | srpen | září | říjen | listopad | prosinec | rok |
| Nejvyšší teplota [°C] | 16,3 | 19,4 | 24,4 | 30,7 | 32,2 | 36,3 | 36,9 | 36,5 | 30,9 | 25,8 | 22,0 | 16,8 | 36,9 |
| Průměrné denní maximum [°C] | 3,9 | 5,8 | 11,1 | 16,0 | 20,3 | 23,9 | 25,7 | 25,3 | 20,3 | 14,6 | 8,2 | 4,5 | 15,0 |
| Průměrná teplota [°C] | 1,2 | 2,1 | 6,0 | 10,2 | 14,5 | 18,1 | 19,9 | 19,5 | 15,0 | 10,3 | 5,2 | 2,0 | 10,3 |
| Průměrné denní minimum [°C] | −1,0 | −0,9 | 2,0 | 5,2 | 9,5 | 13,2 | 15,0 | 14,8 | 11,1 | 7,3 | 2,9 | −0,1 | 6,6 |
| Nejnižší teplota [°C] | −19,0 | −13,7 | −12,5 | −3,5 | −0,6 | 4,4 | 7,6 | 6,8 | 2,4 | −3,8 | −9,0 | −13,7 | −19,0 |
| Průměrné srážky [mm] | 46,0 | 45,0 | 51,0 | 57,0 | 89,0 | 100,0 | 96,0 | 98,0 | 69,0 | 63,0 | 57,0 | 63,0 | 834,0 |
| Zdroj: Wetter Konstanz / wetterlabs.de | |||||||||||||
Současnost
[editovat | editovat zdroj]Ve městě sídlí Univerzita Kostnice, založená roku 1966 v aule Inselhotelu, dnes působí ve vlastním univerzitním kampusu.
Památky
[editovat | editovat zdroj]- Münster – biskupská katedrála (velechrám), trojlodní gotická bazilika se západním chórem, kryptou a dvěma podzemními kaplemi, sv. Konráda a oktogonální kaplí sv. Mauricia, v níž je umístěna raně gotická osmiboká stavba Božího hrobu, významná kamenosochařská památka z doby kolem roku 1260 prezentuje v nástavcích atiky 12 soch stojících apoštolů a po obvodu christologický cyklus. Významné gotické prvky v interiéru katedrály: nástěnná malba sv. Kryštofa s Ježíškem, gotické dřevořezby: dvoje západní vrata s cykly reliéfů ze Starého zákona a Kristova života, chórové lavice s řezanými figurkami na čelech a v nástavcích vimperků. Nedochovaly se staré chórové stupně, které byly lavicemi účastníků koncilu. U vchodu je v dlažbě vsazena mosazná destička, označující legendární místo,kde stál obžalovaný Jan Hus. Raně barokní kazatelna (1680) – dřevořezba, skříň se symboly čtyř evangelistů je nesena sloupem v podobě sochy praotce Abraháma s obětním beránkem u nohou. Na severní straně chrámu je mj. barokní kaple sv. Jana Nepomuckého se stříbrnou relikviářovou bustou světce a s oltářním obrazem Svržení sv. Jana z Karlova mostu. Některé sloupy mezilodní arkády jsou původem románské.
- Křížová chodba münsteru – gotická stavba s křížovými klenbami a rekonstruovanými okenními kružbami; na severní straně je zavěšeno 5 malovaných genealogických tabulí jihoněmecké šlechty; biskupská rezidence stojí po jižní straně od münsteru
- Mariánský sloup – socha stojící Panny Marie s Ježíškem z roku 1753, odlitá ze železné litiny, na paměť předchozích morových epidemií
- Kostel sv. Štěpána (St. Stephanskirche; Barfüsserkirche) – původem raně křesťanský, přestavěný ve 2.třetině 13. století na klášterní chrám řádu minoritů; dnes gotická trojlodní bazilika se zbytky nástěnných maleb ze 14. století, chórové lavice s dřevořezbami z doby kolem roku 1300, doplněny kolem 1430; bazilika vyhořela roku 1398, ale posloužila v době památného koncilu k třítýdennímu zasedání; byla rekonstruována po roce 1424; z barokních úprav pocházejí varhany a jejich maska Konvent minoritů (později františkánů) přiléhá ke kostelu; mozaika z fajánsových dlaždic na vnější stěně připomíná, že zde Friedrich Hecker v čele rebelů roku 1848 vyhlásil republiku
- Židovský památník – bývalý tržní dům naproti münsteru; v suterénu byly archeologickým výzkumem odkryty fragmenty gotického domu se sklepem ze 13.–14. století
- Kostel Nejsvětější Trojice (Hl. Dreifaltigkeitskirche) – klášterní kostel někdejšího kláštera řádu augustiniánů – eremitů, založeného roku 1268; nástěnné malby na stěnách lodi: 2 pásy, v horním pásu starší výjevy z dějin řádu, ve spodním jsou ve cviklech zpodobeni svatí patroni a proroci, mj. nad kruchtou trůnící sv. Zikmund – je kryptoportrétem císaře Zikmunda Lucemburského, který tuto část maleb objednal jako dík za své ubytování v klášteře v době koncilu; razantní restaurátorské zásahy z roku 1906.
- Kristův kostel (Christuskirche) – bývalý jezuitský kostel, raně barokní architektura, vystavěná po roce 1623; nyní slouží starokatolické církvi; přiléhá k němu budova někdejšího jezuitského – nyní městského divadla; na fasádě v úrovni 1.patra je polychromovaný raně barokní reliéf s divadelní scénou jezuitských herců.
- Konzilsgebäude – dvoupatrová budova kostnické radnice, která sloužila k zasedání účastníkům koncilu; na jižní straně dochovaný gotický portálek s erby; v regotizované podobě přestavěné ve 2. polovině 19. století (s nástěnnými malbami v přízemí) dnes slouží jako restaurace.
- Steigenberger Inselhotel – luxusní hotel na ostrově v Bodamském jezeře, přestavěný v letech 1870–1874 rodinou Ferdinanda von Zeppelina z gotického kláštera a kostela dominikánů ze 13. století (činného do roku 1785), zde v polokruhové věžičce byl vězněn Jan Hus; kámen k němuž byl přikován, se v sakristii chrámu ukazoval nejméně od 18. století (dnes je v tzv. Husově domě); cyklus nástěnných maleb v gotické křížové chodbě znázorňuje významné dějinné okamžiky Kostnice od mytických počátků po otevření hotelu.Z gotických staveb se dochovalo také zdivo kostela, dnes je kostel přepažený a slouží jako součást slavnostního sálu.
- Městské opevnění bylo zbořeno před stavbou želenice v 60. letech 19. století; dochovaly se z něj tři kamenné věže s branami: Schnetztor ze 14. století, Rheintorturm' z doby kolem roku 1400, a Pulverturm (Prašná věž) s částí hradební zdi.
- Husův kámen (Hussenstein) – památka na upálení Mistra Jana Husa a Jeronýma Pražského, tzv. bludný kámen (balvan z Bodamského jezera nalezený při stavbě železnice) byl roku 1868 opatřen dvěma pamětními tabulkami, vsazen do travnaté plochy na kostnickém předměstí Paradise, a označen za místo Husova upálení; kostnickým aktivistou Karlem Zoglmannem byl za účasti českých poutníků slavnostně odhalen.
Muzea
[editovat | editovat zdroj]Husův dům
[editovat | editovat zdroj]
Takzvaný Husův dům se nachází nedaleko Římské brány v Hussenstrasse 64. Podle místní tradice zde Jan Hus se svým doprovodem měl být ubytován od 3. do 28. listopadu 1414 u vdovy Fidy Pfisterin.[2] V 16. století byla na domovní fasádu umístěn obraz s posměšným čtyřverším, sejmutý až ve 20. století. V roce 1785 byla na průčelí osazena menší Husova kamenná busta. Roku 1878 směřovala do Kostnice již druhá národní pouť, jejímž výsledkem bylo osazení pamětní desky, která je na fasádě dodnes.[3][4]
V roce 1922 dům zakoupilo konsorcium českých bank a předalo ho Společnosti Husova muzea se sídlem v Praze. Tato společnost, která stále zajišťuje provoz domu, byla založena roku 1919. První muzejní expozice byla otevřena roku 1965, v roce 1980 proběhla rozsáhlá rekonstrukce budovy a expozice přepracována. Ve spolupráci s Husitským muzeem v Táboře byla další úprava expozice provedena v 90. letech minulého století; zatím poslední expozice byla otevřena v roce 2015.
Rosgartenmuseum
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší muzeum ve městě založil roku 1870 v někdejším cechovním domě řezníků Ludwig Leiner (1830–1901), sběratel archeologických, paleontologických, geologických a mineralogických památek. Dnes kromě toho vystavuje velký dřevěný model města rekonstruovaný podle plánu z roku 1605, sbírku gotických soch a deskové malby, cechovní a církevní památky.
Zemské archeologické muzeum
[editovat | editovat zdroj]Prezentuje regionální památky od pravěku až po raný novověk. Sídlí v někdejších budovách konventu benediktinů v Petershausenu.
Osobnosti města
[editovat | editovat zdroj]
- Karl Julius Perleb (1794–1845), botanik
- Ferdinand von Zeppelin (1838–1917), konstruktér ztužených vzducholodí
- Eugen Fink (1905–1975), filosof a fenomenolog
- Hans Robert Jauß (1921–1997), literární teoretik a romanista
- Georg Elser (1903–1945), odpůrce nacismu, atentátník na Hitlera
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2023. Spolkový statistický úřad. 28. října 2024. Dostupné online. [cit. 2024-11-16].
- ↑ J. Boubín, B. Zilynská, Muzeum M. Jana Husa v Kostnici, Praha 2011, bez paginace
- ↑ Deska Husova v Kostnici. S. 2. Národní listy [online]. 1878-05-30 [cit. 2021-07-31]. S. 2. Dostupné online.
- ↑ Druhá pouť do Kostnice. S. 3. Národní listy [online]. 1883-07-14 [cit. 2021-07-31]. S. 3. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Helmut MAURER, Geschichte der Stadt Konstanz I–V, Konstanz 1989
- František Michálek BARTOŠ, Hus a město Kostnice 1415–1915, Praha 1934
- Zdeněk Nejedlý: Kostnice – město Husovo. Praha 1926
- Pavel B. KŮRKA, Peripetie s českým názvem města Kostnice, Medievalia historica Bohemica 10, 2005, s. 353–364.
- DEHIO, Handbuch der Kunstdenkmäler, Land Baden-Württemberg, Stadt Konstanz
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostnice na Wikimedia Commons - Údaje o muzeu na oficiálních stránkách města
