Kapitalismus

Kapitalismus je ekonomický systém, v němž jsou výrobní prostředky v soukromém vlastnictví a jsou provozovány v prostředí tržní ekonomiky za účelem dosažení zisku. Akumulací (části) zisku vzniká kapitál, který je znovu investován do výroby za účelem navýšení zisku. Vyskytuje se však více pojetí kapitalismu závisející na historické době a osobě, která jej používá. Termín také zpravidla nezahrnuje jen ekonomický, ale i společenský a politický význam.

Stát si většinou ponechává možnost takový ekonomický systém regulovat zákony, např. zákoníkem práce či obchodním zákoníkem. Anarchokapitalismus je pak název pro systém kapitalismu bez přítomnosti jakékoli státní regulace. Ekonomiky takových států, kde stát zasahuje do ekonomiky, jsou smíšené; tržní principy fungují v určitých oblastech, v jiných však vládne monopol či monopson státu.

Historický vývoj kapitalismu

Americká burza NYSE, rok 1963. V kapitalismu hrají hlavní roli nabídka a poptávka, od které se vyvíjí běh celého hospodářství

Kapitalistické vztahy v hospodářství se v Evropě objevují již od 16. století, kdy začaly pomalu vytlačovat vztahy feudální. Teprve s rozvojem průmyslové revoluce však dochází k rozšíření kapitalismu do většiny světa a k likvidaci původních hospodářských a společenských systémů. K rozvoji dochází převážně v oblastech s vyšší gramotností.

Definice

Will Hutton a Anthony Giddens identifikují tři základní charakteristiky kapitalismu:

• Systém soukromého vlastnictví majetku
• Hospodářskou činnost řídí cenové signály trhu
• Předpokládá motivaci pro činnost vycházející z hledání zisku a na této motivaci je závislý

Karl Marx definuje kapitalismus jako výrobní způsob, který se zakládá na námezdní práci.

Pojem kapitalismus byl zaveden marxistickou teorií jako negativní označení pro tržní hospodářství. Přesto existovali i další teoretici, kteří prezentovali kapitalismus v té či oné podobě (například Max Weber, který jej dával do souvislosti s protestantismem). Konkrétní definice kapitalismu jako takového je však stále předmětem rozsáhlých debat.

V období studené války se stal termín kapitalismus do jisté míry pejorativním označením nedostatků západního světa, používán byl ve velké míře především levicově smýšlejícími silami. Rovněž začal představovat ale i symbol západu, protiklad tehdejšího východního socialismu.

Kritika kapitalismu a jeho alternativy

Děti pracující v uhelném dole v USA v období neregulovaného kapitalismu v 19. a na počátku 20. století

Kapitalismus je kritizován kvůli údajným bezcitným bojům, válkám o peníze, ropu, pracovní příležitosti. Někteří odpůrci této politické filozofie tvrdí, že kapitalismus spočívá v tom, že lidé namísto toho, aby společně něco užitečného vytvářeli, jsou posílání do nerovné soutěže při jejich získávání, kde vítězí jen hrstka jedinců na úkor všech ostatních. Tihle jedinci postupně ovládají úplně všechno a v zájmu udržení si svých privilegií a zisků, manipulují veřejným míněním, omezují lidské svobody, bezcitně vykořisťují pracující, rozpoutávají války nebo bezohledně drancují planetu. K alternativám systémů společenského uspořádání a reformám kapitalismu patří např. samospráva pracujících participativní ekonomika, základní nepodmíněný příjem, komunismus, nebo ekonomie obnovitelných zdrojů.

Zastánci úplného volného trhu a pravicoví libertariáni kritizují tzv. kamarádšoft kapitalismus (jánabráchismus), tedy systém, kde jsou dle nich zvýhodňovány některé banky a korporace, což podle libertariánů nemá s principy volného trhu nic společného a považují ho za formu socialismu.

Kapitál je navíc dědičný. Gatsbyho křivka ukazuje, že sociální nerovnost (Giniho koeficient) je často nadále děděná jako za feudalismu a společnost nenabízí rovné příležitosti.

Marxisté považují kapitalismus za poslední období nerovné společnosti. Hlavním problémem je podle marxismu vykořisťování a odcizení člověka:

Dělník vyrobí produkt, tedy tvoří nadhodnotu, tento výrobek neslouží ani jemu přímo, ani však se nestává jeho vlastním předmětem směny, ale je od tohoto konečného výrobku odcizen, neboť se nepodílí na jeho směně a nemá z něj tedy spravedlivý výnos. Výrobek patří kapitalistovi, který bohatne z práce jiných, odskutečněných, od výsledků své práce oddělených, totiž samotných dělníků. Tak roste i zisk jeho, a nikoli dělníka, který má na tvorbě výrobku účast svou prací. Je odskutečněn od své podstaty pouze na pracovní sílu, která představuje hodnotu pro kapitalistu.

Leninismus přidává pojem imperialismus, kterým Lenin ve své knize označil soudobou, dle něj poslední fázi vývoje kapitalismu, charakterizovanou nadvládou monopolů a dělením světa mezi světové mocnosti.

Přínosy a obhajoba kapitalismu

Rakouská ekonomická škola

Světový růst HDP ukazuje exponenciální růst od začátku průmyslové revoluce.

Kapitalismus a ekonomika Čínské lidové republiky

Dle ekonomů rakouské ekonomické školy (např. Ludwig von Mises) je kapitalismus systém, v němž je díky volnému trhu, osobnímu vlastnictví a dobrovolné směně možné dosáhnout maximálního bohatství a naplnění lidských potřeb. Zároveň díky soukromému vlastnictví výrobních statků dochází k motivaci spořit a tím akumulovat bohatství a zvyšovat produktivitu práce.

Ekonomický růst

S nástupem kapitalismu je spjato i ohromné zrychlení bohatnutí společnosti. Jak popsal již Adam Smith ve svém díle Bohatství národů, společnosti bohatnou v době, kdy je jim umožněna dobrovolná směna a vlastnictví kapitálu. V takové situaci se i zdánlivě špatné lidské vlastnosti, jako je např. chamtivost, projeví snahou co nejlépe uspokojit zákazníka, a ve výsledku dochází k obohacení na obou stranách transakce.

Kapitalismus v České republice

K vzniku kapitalismu se váže i kupónová privatizace v Československu a Česku. Za symbolický poplatek se občan stal akcionářem v podniku. Ovšem díky kupónové privatizaci docházelo k častému tunelování. Za hlavní aktéry této privatizace jsou považováni: Václav Klaus, Tomáš Ježek a Dušan Tříska. Díky privatizaci vzniklo mnoho politických kauz, jako Kauza harvardských fondů, Kauza bytů OKD apod.

Znak dolaru je typický symbol kapitalismu.

Citát

„	To je tedy ta naše svoboda, a taková byla vždycky. Fatální na tom je, že jsme si opravdu mysleli, že jsme svobodní. Přitom máme jenom svobodu pohybu, a i ta je vázána na výdělek.	“
— Max von der Grün, 1968

^[zdroj?]

Odkazy

Literatura

• BRAUDEL, Fernand. Dynamika kapitalismu. Praha: Argo, 1999. 81 s. ISBN 80-7203-193-7. 
• GRÜN, Max von der. Dva dopisy Pospischielovi. Doslov. Praha: NZB, 2015. 274 s. ISBN 978-80-905864-3-7. 
• Dvořák, F.: Kdo vládne světu, Eko-konzult, Bratislava 2004 (česky), ISBN 80-8079-019-1 – kniha zaměřená na kritiku kapitalismu
• URBAN, Otto. Kapitalismus a česká společnost: k otázkám formování české společnosti v 19. století. Příprava vydání Martin Sekera. 2. vyd. Praha: Lidové noviny, 2003. 323 s. ISBN 80-7106-500-5. [1. vyd. 1978]. 

Související články

• Socialismus
• Komunismus
• Antikapitalismus
• Trh (ekonomie)
• Globalizace
• Sociální darwinismus
• Kumpánský kapitalismus (crony capitalism)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kapitalismus na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo kapitalismus ve Wikislovníku
• Téma Kapitalismus ve Wikicitátech

Autoritní data	NKC: ph121442 PSH: 1529 GND: 4029577-1 HDS: 015982 LCCN: sh85019958 NARA: 10638013 NDL: 00570922 NLI: 987007283342805171