Protestantská etika a duch kapitalismu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Protestantská etika a duch kapitalismu
Autor Max Weber
Původní název Protestantische Ethik und der Geist des Kapitalismus
Země Německé císařstvíNěmecké císařství Německé císařství
Jazyk němčina
Datum vydání 1904 - 1905
Přebal Weberovy knihy Protestantská etika a duch kapitalismu

Protestantská etika a duch kapitalismu (v německém originále Die protestantische Ethik und der Geist des Kapitalismus) je jedno z nejproslulejších děl německého sociologa Maxe Webera. Poprvé bylo toto dílo publikováno v letech 19041905. Ačkoliv duch kapitalismu je pojem poprvé použitý Wernerem Sombartem, zásadního významu nabyl až v Protestantské etice a duchu kapitalismu Maxe Webera. Weber se v něm zabývá mimo jiné myšlenkou přímého vztahu mezi vznikem kapitalismu a náboženstvím, respektive protestantismem.

Weber začal nejdříve se studiem šesti velkých světových náboženství (konfucianismu, hinduismu, buddhismu, křesťanství, islámu a judaismu). Na základě jejich analýzy došel k závěru, že kapitalismus se ve východní kultuře nemohl rozvinout, jelikož mu v tom bránily tamější náboženské systémy. Tato východní náboženství totiž dávala do popředí jiné hodnoty než náboženství v západních zemích. Se vznikem protestantismu se pak podle Webera přímo pojí změna sociálních poměrů, které umožnily vyrůst právě myšlenkám kapitalismu. Duchem kapitalismu je míněn vztah lidí k akumulaci majetku, který vznikl a vyvíjel se společně s protestantismem.

Obsah díla[editovat | editovat zdroj]

Max Weber ve svém díle hledá příčiny vzniku kapitalismu, respektive jeho ideálního typu. Své názory opírá o rozsáhlý historický a statistický výzkum. Vznik kapitalismu je spojen s moderní západní společností a to díky racionalizaci a byrokracii. Kapitalismus se ovšem odlišuje od pouhé snahy hromadit peníze a to právě svým specifickým duchem. Jeho původ nalézá Weber v protestantství, zvláště potom v kalvínském protestantismu. Jeho cílem je určit podíl protestantské etiky na vývoji kapitalistické společnosti. Protestantismus má podle Webera určitý "racionalizační potenciál", kdy dochází k praktickému využití náboženských hodnot v racionálním jednání a aktivitách [1]. Na základě shromážděných empirických dat dochází Weber k závěru, že protestanté jsou ve svém konání ve srovnání s katolíky více zaměřeni na zisk a jsou v této činnosti také úspěšnější. S kalvínským protestantismem je spojena specifická mentalita, ze které následně vychází kapitalismus. Kalvínský životní styl nabádá k šetrnosti, střídmosti a střízlivosti, k životu naplněnému praktickými aktivitami a zřeknutím se okázalého a rozhazovačného způsobu života, zisk se tak stává racionálním sebeúčelem. Kapitalistický duch je tedy jednoznačně spojen s pracovitostí a askezí. Zde Weber odkazuje na slova Benjamina Franklina, který tvrdí, že je třeba svůj čas věnovat aktivnímu vydělávání peněz, zároveň však nikdy zbytečně neutrácet [2]. Každý člověk je tak ke svému povolání skutečně "povolán" a tím, že jej bude zastávat zodpovědně a efektivně, oslavuje boží dílo. V této představě je poté zisk známkou správného jednání a boží přízně, naopak neúspěch je známkou toho, že je třeba pracovat lépe. Základním pojmem je učení o predestinaci, podle kterého je usilovná a asketická práce jedinou cestou ke spáse. Svoji předurčenost ke spáse či zatracení nemohou lidé ovlivnit, mohou pouze z ukazatelů na své životní cestě posuzovat, zda kráčí správně. Hromadění kapitálu tak přestává mít negativní nádech a naopak se stává jasným ukazatelem boží nakloněnosti. Práce se tak stává hodnotou a ne pouhým zdrojem obživy [3].

Struktura díla[editovat | editovat zdroj]

Dílo Maxe Webera je členěno do třech kapitol:

  1. Konfese a sociální rozvrstvení
  2. Duch kapitalismu
  3. Lutherova koncepce povolání. Úkol zkoumání

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Weberova teorie byla kritizována již za jeho života. Argumentováno bylo zejména tím, že jev, který je Weberem nazýván duchem kapitalismu, lze vypozorovat již v italských obchodních městech ve 12. století, tedy dlouho před vznikem kalvinismu. Další argument byl namířen ke skutečnosti, že klíčový koncept práce jako povolání, kterou Weber spojoval s protestantismem, byl obsažen již v katolické víře. Tato kritika následně přiměla Webera svůj koncept upravit a rozlišit tzv. moderní kapitalismus od kapitalismu [4] .

Význam[editovat | editovat zdroj]

Dílo Maxe Webera je základní monografií, která otevřela rozsáhlou diskuzi. Weber přidal ke vzniku a vývoji kapitalismu nový pramen, náboženství. Tím byla otevřena brána zcela novému směru zkoumání, protože do té doby se o náboženství v souvislosti s kapitalismem neuvažovalo. Weber dal tímto dílem také význam střídmému asketickému životnímu stylu, který byl až dosud ve zdánlivém rozporu s vyvíjenou snahou o akumulaci bohatství. Díky této koncepci je Weber spolu s Émilem Durkheimem považován za zakladatele sociologie.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PETRUSEK, Miloslav. Velký sociologický slovník 1. svazek. Praha : Karolinum, vydavatelství UK, 1996. ISBN 80-7184-164-1. Kapitola etika prostestantská, s. 274. (čeština) 
  2. WEBER, Max. Metodologie, sociologie a politika. Praha : OIKOYMENH, 2009. 351 s. ISBN 978-80-7298-389-6. Kapitola Protestantská etika a duch kapitalismu, s. 194 - 196. (čeština) 
  3. PETRUSEK, Miloslav. Dějiny sociologie. Praha : Grada Publishing, 2011. 236 s. ISBN 978-80-247-3234-3. Kapitola Max Weber a jeho odkouzlený svět, s. 102 - 103. (čeština) 
  4. GIDDENS, Anthony. Sociologie. Praha : Argo, 2013. ISBN 978-80-257-0807-1. S. 88 - 90.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PETRUSEK, Miloslav. Velký sociologický slovník 1. svazek. Praha : Karolinum, vydavatelství UK, 1996. ISBN 80-7184-164-1. Kapitola Etika protestantská, s. 274. (čeština) 
  • WEBER, Max. Metodologie, sociologie a politika. Praha : OIKOYMENH, 2009. 351 s. ISBN 978-80-7298-389-6. Kapitola Protestantská etika a duch kapitalismu, s. 182 - 223. (čeština) 
  • PETRUSEK, Miloslav. Dějiny sociologie. Praha : Grada Publishing, 2011. 236 s. ISBN 978-80-247-3234-3. Kapitola Max Weber a jeho odkouzlený svět, s. 102 - 103. (čeština) 
  • GIDDENS, Anthony. Sociologie. Praha : Argo, 2013. ISBN 978-80-257-0807-1. S. 88 - 90. (čeština) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Max Weber

Odkouzlení světa

Kapitalismus

Kalvinismus

Dějiny sociologie

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]