Josef Štěrba
| Jeho Milost Msgre. Josef Štěrba Prelát Jeho Svatosti | |
|---|---|
| 53. Probošt litoměřické kapituly | |
.jpg) Josef Štěrba (cca 1904) | |
| Církev | římskokatolická |
| Předchůdce | Maxmilián Rudolf Schleinitz |
| Nástupce | Gustav Mattauch |
| Znak |  |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 18. března 1841 |
| Místo narození | Roudnice nad Labem,  Rakouské císařství |
| Datum úmrtí | 16. září 1909 (ve věku 68 let) |
| Místo úmrtí | Litoměřice,  Rakousko-Uhersko |
| Národnost | česká |
| Povolání | katolický kněz |
 multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josef Štěrba (19. března 1841 Roudnice nad Labem[1] – 16. září 1909 Litoměřice[2]) byl český katolický kněz, 53. probošt litoměřické kapituly v letech 1907–1909.
Kapitulní proboštství
[editovat | editovat zdroj]
Kapitulní proboštství je funkce jejíž počátek je datován od roku 1057, kdy byla knížetem Spytihněvem II. v Litoměřicích založena kolegiátní kapitula, v jejímž čele stál probošt Lanc. Funkce probošta a s ní spojené kapitulní proboštství pak trvala až do roku 1655, kdy se z 52. probošta Maximiliana Rudolfa barona ze Schleinitz stal první litoměřický biskup. Kapitula se stala součástí litoměřického biskupství a v jejím čele stál kapitulní děkan.
Po více než 250 letech od zániku funkce, bylo v roce 1907 za episkopátu litoměřického biskupa Emanuela Jana Schöbela (1882–1909) znovu obnoveno kapitulní proboštství. Prvním držitelem této funkce se stal příslušník katedrální kapituly, cejnoviánský kanovník Josef Štěrba. Protože se jedná o funkci v kapitule, Štěrba si i po přijetí funkce probošta nadále podržel cejnoviánský kanonikát se všemi právy a povinnostmi, kterého z něho vycházejí.
Životopisné údaje
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Roudnici nad Labem 19. března 1841. Byl vysvěcen na kněze a stal se vynikajícím kazatelem. Působil jako administrátor chlapeckého semináře v Bohosudově. Později se stal vikářem při katedrále sv. Štěpána v Litoměřicích a v roce 1890 byl jmenován kanovníkem Katedrální litoměřické kapituly. Působil jako předseda biskupského soudu ve věcech manželských (oficiál), byl sekretářem litoměřického biskupa a jeho ceremonářem. Papežem byl jmenován domácím prelátem.[3] V roce 1907 se stal 53. proboštem litoměřické kapituly. Zemřel 16. září 1909 v Litoměřicích.
Beatifikace Zdislavy z Lemberka
[editovat | editovat zdroj]K mnoha významným aktivitám na nichž se podílel, patří beatifikace Zdislavy z Lemberka. O tuto beatifikace požádal již v roce 1849 litoměřický biskup Augustin Bartoloměj Hille, avšak bezvýsledně. Dalším impulzem byla v roce 1895 aktivita faráře z Jablonného v Podještědí Josefa Tschörche, který požádal o potvrzení nepamětného kultu paní Zdislavy z Lemberka. Ve spolupráci litoměřického biskupa Emanuela Jana Schöbela, litoměřického kanovníka Josefa Štěrby a litoměřického dominikána Benedikta Kundráta byly vykonány všechny potřebné práce pro beatifikaci[4]. Proces beatifikace byl dokončen 6. září 1900 a dodán Kongregaci pro svatořečení do Říma. Kongregace vyjádřila souhlas k procesu 27. srpna 1907 a papež Pius X. 28. srpna 1907 Zdislavu z Lemberka blahořečil.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Roudnice nad Labem
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Litoměřice-dóm
- ↑ VOLKERY, Augustinus. Diptychon sacerdotum Dioecesis Litomericensis inde ab anno 1886 pie in Domino defunctorum in eorundem memoriam. Litoměřice: Verlagsbuchdruckerei „Union“, Leitmeritz, Domgasse 16, 1937. 104 s. S. 65. (němčina)
- ↑ Dominikánká rodina
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BARTŮNĚK Václav, Od proboštství k biskupství (1057-1957), in 900 let litoměřické kapituly, Česká katolická charita, Praha 1959, s. 66.
- PETERA Václav: Géniové církve a vlasti, Rkp. uložený v Centrální katolická knihovně KTF UK v Praze, Praha 1964
- MACEK Jaroslav: Biskupství litoměřické, Karmelitánské nakladatelství : Kostelní Vydří 2005, ISBN 80-7192-978-6, s. 100-103.
- MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, s. 273.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Štěrba na Wikimedia Commons - Foto Josefa Štěrby na společném listu s dalšími kanovníky
- Historický kalendář
- Beatifikace Zdislavy z Lemberka
| Předchůdce: Maxmilián Rudolf Schleinitz |
|
53. probošt litoměřické kapituly 1907 – 1909 |
|
Nástupce: Gustav Mattauch |
