José Manuel Durão Barroso

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jose Manuel Durão Barroso
José Manuel Durão Barroso
Úřadující
Ve funkci od: 23. listopadu 2004
Předchůdce Romano Prodi

117. premiér Portugalska
(63. od revoluce v roce 1910)
(15. od Karafiátové revoluce v roce 1974)
Ve funkci:
6. srpna 2002 – 17. července 2004
Prezident Jorge Sampaio
Předchůdce António Guterres
Nástupce Pedro Santana Lopes

Narození 23. březen 1956 (58 let)

Lisabon

Občanství Portugalsko
Politický subjekt PCTP-MRPP (1974 - 1980)
PSD (od 1980)
Děti Luís, Guilherme, Francisco
Sídlo Brusel, Belgie
Vzdělání

Georgetownská univerzita,
Univerzita Lisabon,
Univerzita Ženevy

Profese pedagog, politik
Commons José Manuel Durão Barroso

José Manuel Durão Barroso [žuze manuel dureu barozu] (* 23. března 1956, Lisabon) je portugalský politik, v současné době předseda Evropské komise. Mezi lety 20022004 byl ministerským předsedou Portugalska.

Vzdělání a osobní život[editovat | editovat zdroj]

José Manuel Barroso studoval práva a politické vědy v Lisabonu, Florencii a New Yorku a svá studia ekonomických a sociálních věd dokončil v Ženevě (Institut européen de l'université de Genève). Při působení na univerzitě v Lisabonu jako odborný asistent se specializoval na mezinárodní politiku a pokračoval ve své akademické kariéře v Ženevě a na Georgetown University ve Washingtonu D.C. na fakultě politických věd (Political Sciences Department), kde obhájil svůj doktorát a získal titul Ph.D. Po návratu do Lisabonu se stal v roce 1980 ředitelem fakulty mezinárodních vztahů na univerzitě Lusíada v Portu. 22. dubna 2009 získal na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně čestný doktorát za zásluhy o připojení České republiky k Evropské unii a o budování nové Evropy[1].

Barroso hovoří plynule francouzsky, což mu dopomohlo k dosažení postu předsedy Evropské komise za velké podpory Francie. Krátce po svém nástupu do funkce absolvoval kurs němčiny. Při předávání ceny na Bonner Initiative Forum Zukunft 29. srpna 2007 přednášel svůj projev plynně německy, i když většinu projevu četl.

Barroso je ženatý s literární historičkou Margarida Sousa Uva a mají tři děti.

Politická kariéra v Portugalsku[editovat | editovat zdroj]

José Barroso a George W. Bush (2003)

Barrosova politická kariéra začala už za jeho studentských let, ještě před svržením Marcella Caetana dne 25. dubna 1974. V mládí byl přesvědčením maoista a předseda Portugalské komunistické strany pracujících, dnes předseda Evropské komise. Politicky se organizoval nejprve v FEM-L (Federace studentů marxistů-leninistů - Federação dos Estudantes Marxistas-Leninistas), poté se stal předsedou další krajně levicové a maoistické PCTP-MRPP (Portugalská komunistická strana pracujících - Revoluční hnutí strany proletariátu - Movimento Reorganizativo do Partido do Proletariado). Po neúspěchu PCTP-MRPP ve volbách obrátil a v prosinci 1980 vstoupil do Partido Social Democrata (PSD) - Portugalská sociální demokracie, kde je dodnes. Přes svůj název se jedná spíše o občanskou stranu, která patří v Evropském parlamentu dokonce k pravicové frakci Evropské strany lidové[2].

Ve své politické kariéře zaujímal Barroso následující posty:

  • 19851987 pracovník na ministerstvu vnitra
  • 19871992 státní sekretář pro mezinárodní spolupráci
  • 19921995 ministr zahraničí

Po volební porážce PSD v roce 1995 selhal jeho pokus stát se předsedou strany. To se mu povedlo po silném vnitrostranickém boji teprve v roce 1999. Ti někdy nejistě působící "věčně druzí" za dřívějším předsedou vlády Anibalem Cavaco Silvou (1985 - 1995) v mnoho nevěřili. Parlamentní volby roku 2002 zvítězila jeho strana těsně před socialisty, při evropských volbách 2004 se to změnilo kvůli vládním úsporným opatřením.

Od 6. dubna 2002 do 12. července 2004 byl ministerským předsedou Portugalska. Během svého působení ve funkci podnikl některé kroky, které se v Portugalsku setkaly s odporem, jako například podpora invaze do Iráku na jaře 2003, privatizace státních podniků, a velké škrty ve veřejných výdajích. Barroso vinil bývalého předsedu vlády ze špatné hospodářské situace a velkého rozpočtového deficitu a viděl jako nutné dodržovat Pakt stability a růstu. Zasazoval se o zlepšení vztahů mezi EU a USA.

Barrosova politická síla leží především v jeho schopnosti vést dobrou zahraniční politiku. Tyto schopnosti ukázal již dříve během svého života. Ve své funkci ministra zahraničí mu prokázala opozice uznání za jeho práci. Barroso nikdy nepracoval mimo politiku nebo akademickou obec.

Předsedou Evropské komise[editovat | editovat zdroj]

Jako osmačtyřicetiletý byl 29. června 2004 nominován Evropskou radou jako kandidát na úřad předsedy Evropské komise a 22. července 2004 ho schválil Evropský parlament, kde 413 europoslanců souhlasilo, 251 bylo proti, 44 se zdrželo a 24 europoslanců své hlasy neodevzdalo.

Když nově předložená komise narazila na nedostatečnou podporu v Evropském parlamentu, byli dva komisaři vyměněni a Barroso rozdělil designovaným komisařům nové resorty. V tomto složení byla Barrosova Evropská komise 18. listopadu 2004 s velkou většinou schválena Evropským parlamentem.

16. září 2009 byl předsedou Evropské komise zvolen na dalších 5 let. Byl jediným kandidátem. [3] Pro jeho zvolení hlasovalo celkem 382 z 736 poslanců, proti bylo 219 hlasů a zbývající poslanci se hlasování zdrželi nebo se ho nezúčastnil.[4] Jeho nová komise začala fungovat 9. února 2010.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku José Manuel Durão Barroso na německé Wikipedii.

  1. http://slovacky.denik.cz/zpravy_region/jose-manuel-barroso-cestny-doktorat-20090423.html
  2. http://www.eppgroup.eu/members/en/default.asp
  3. Barroso opět zvolen předsedou Evropské komise
  4. Jedničkou Evropy zůstává Barroso, který zezelená

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]