Jindřich VI. Štaufský
.jpg)
| otec | |
|---|---|
| matka | |
| manželka | |
| syn | |
| bratr |
Jindřich VI. (listopad 1165, Nijmegen - 28. září 1197, Messina) byl synem Friedricha I. a Beatrix Burgundské, německým králem od roku 1190, od roku 1191 císař Svaté říše římské a také sicilský král v letech 1194-1197. Patřil k dynastii Štaufů a proslul také jako mecenáš umění.
Obsah |
[editovat] Život
Jindřich byl německým králem korunován v Cáchach už 15. srpna 1169, jako čtyřleté dítě.[1] V roce 1184 se zasnoubil s Konstancií Sicilskou, dědičkou Viléma II. Sicilského, a jejich svatba proběhla 27. ledna 1186. V letech 1189-1190, když byl jeho otec na křížové výpravě, potlačil vzpouru Jindřicha Lva, dřívějšího saského a bavorského vévody. Vilém Sicilský zemřel v listopadu 1189, a tak se pro Jindřicha naskytla šance také na sicilskou korunu, když tu římskoněmeckou zdědil po otci, který zemřel roku 1190.
V dubnu 1191 byli v Římě korunováni Jindřich a Konstancie císařem a císařovnou, získat sicilskou korunu ale bylo složitější - jihoitalští šlechtici si vybrali za krále Tankreda, vévodu z Lecce a vnuka sicilského krále Rogera II. Jindřich obsadil Neapol, ale musel se vrátit do Německa kvůli nové revoltě Jindřicha Lva.
Konstancie zůstala v Salernu, ale místní obyvatelé ji vydali Tankredovi a byla propuštěna až na přímluvu papeže Celestina III., který ovšem jako sicilského krále Tankreda potvrdil. K Jindřichovi se obrátilo štěstí, když mu rakouský vévoda Leopold V. Babenberský vydal svého zajatce, anglického krále Richarda Lví srdce - za jeho zajetím ostatně dost možná stál právě Jindřich VI. Za něj Jindřich získal 150 000 stříbrných a s těmito penězi si zajistil armádu k dobytí jižní Itálie.
| „ | Když totiž dobyl Kampánii, Apulii, Kalábrii a Sicílii a podřídil si také jak všechna města, tak pevnosti a také všechny odbojníky a obyvatele těch zemí, slavně se navrátil. Významné a přední muže s sebou přece jen odvezl do Německa, aby napříště nemohli sebrat síly, a poručil je držet pod přísným dohledem na svém dobře opevněném a pevném hradě Trifels... | “ |
| — Ansbert[2] | ||
Když proti českému knížeti Václavu II. vystoupil pražský biskup Jindřich Břetislav, Jindřich VI. podpořil biskupa, který u něj vymohl, aby udělil roku 1192 Čechy v léno Otakaru I. O rok později ale pomohl ke knížecímu titulu Jindřichu Břetislavovi.
Z Jindřicha VI. se stal tak mocný panovník, že dokonce požadoval tribut po Byzantské říši. V roce 1197 jeho tvrdost v Itálii způsobila revoltu. Na Sicílii neoblíbený král odhalil spiknutí normanské šlechty a s pomocí čerstvě dorazivších babenberských posil vyvrátil i poslední útočiště vzbouřenců na hradě Castrogiovanni. Poté následoval soudní proces, který svou krutostí ohromil celou Evropu. Zajatci byli upáleni či zaživa rozřezáni pilou nebo nabodnuti na kůl.
| „ | Velmi zkušený a moudrý kníže však vycítil jejich křivý úmysl proti němu...nikoho nešetře, nikomu nejsa milostiv, zabíjel bez rozdílu biskupy, hrabata i barony... Také ty, které s sebou odvedl do Německa... dal všechny oslepit a přikázal je potrestat jako viníky proti majestátu a osoby hodné mučení... | “ |
| — Ansbert[3] | ||
Zastrašení Normanů bylo díky tomuto krutému divadlu úspěšné. V tom samém roce připravoval Jindřich křížovou výpravu, ale 28. září zemřel na malárii v Messině. Jeho synovi, budoucímu císaři Fridrichovi II., byly necelé tři roky.
[editovat] Vývod předků
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ OPLL, Ferdinand. Fridrich Barbarossa. Císař a rytíř. Praha ; Litomyšl : Paseka, 2001. 354 s. ISBN 80-7185-342-9. S. 114.
- ↑ SOUKUP, Pavel. Třetí křížová výprava dle kronikáře Ansberta. Příbram : Knihovna Jana Drdy v Příbrami, 2003. 151 s. ISBN 80-86240-67-3. S. 123.
- ↑ Třetí křížová výprava, str. 126
[editovat] Literatura
- MUNDY, John Hine. Evropa vrcholného středověku 1150-1300. Praha : Vyšehrad, 2008. 446 s. ISBN 978-80-7021-927-0.
- RAPP, Francis. Svatá říše římská národa německého. Od Oty Velikého po Karla V. Praha ; Litomyšl : Paseka, 2007. 316 s. ISBN 978-80-7185-726-6.
- SCHNEIDMÜLLER, Bernd; WEINFURTER, Stefan, a kol. Die deutschen Herrscher des Mittelalters : Historische Porträts von Heinrich I. bis Maximilian I. München : Beck, 2003. 624 s. ISBN 3-406-50958-4. (německy)
- SCHNITH, Karl Rudolf, a kol. Mittelalterliche Herrscher in Lebensbildern : von den Karolingern zu den Staufern. Graz ; Wien ; Köln : Verlag Styria, 1990. 388 s. ISBN 3-222-11973-2. (německy)
- WIHODA, Martin. Království Slunce. Jihoitalští Normané mezi státy, národy a kulturami. Dějiny a současnost, 2003, roč. 25, čís. 6, s. 12-16. Dostupné online. ISSN 0418-5129.
[editovat] Externí odkazy
| Předchůdce: Fridrich I. |
 |
Císař Svaté říše římské Jindřich VI. 1191 – 1197 |
|
Nástupce: Ota IV. |
| Předchůdce: Fridrich I. |
|
Římskoněmecký král 1169 – 1197 |
|
Nástupce: Filip Švábský Ota IV. |
| Předchůdce: Vilém III. |
 |
Sicilský král Jindřich I. s Konstancií 1194 - 1197 |
|
Nástupce: Konstancie Fridrich I. |
