Hong Kong Open

Hong Kong Open
Hong Kong Open
	Salem Open
Založeno	1973
Ukončeno	2002
Dějiště	Hongkong
Souřadnice	22°16′54″ s. š., 114°11′20″ v. d.
Povrch	tvrdý / venku
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hong Kong Open
	Hong Kong Tennis Open 2017
WTA Tour
Kategorie	WTA International
Datum založení	1980 (ženy)
Město	Hongkong; Čína
Místo konání	Victoria Park, Causeway Bay
Povrch	tvrdý / venku
Počet	32D / 24 kval. / 16Č
Vítězka	Caroline Wozniacká
Vítězky	Čan Chao-čching; Čan Jung-žan
Období	říjen
Dotace	500 000 USD
	www.hongkongtennisopen.com

Hong Kong Open, oficiálně se jménem sponzora Prudential Hong Kong Tennis Open, je profesionální tenisový turnaj žen hraný v čínském Hongkongu. Premiérový ročník ženské části se uskutečnil v roce 1980. Po odehrání tří ročníků došlo k prvnímu přerušení na období 1983–1992. Po čtvrtém ročníku 1993, jenž byl součástí kategorie Tier IV, následovala opět pauza až do sezóny 2014, kdy byl turnaj obnoven. Řadí se do kategorie WTA International Tournaments.

V kalendáři WTA Tour 2014 nahradil Malaysian Open, hraný v Kuala Lumpuru.^[1] Turnaj probíhá na otevřených dvorcích s tvrdým povrchem tenisového klubu ve parku Victoria, ležícím v Causeway Bay. Koná se v zářijovém termínu během asijské části sezóny, v týdnu po US Open. Rozpočet mezi lety 2014–2016 činil 250 000 dolarů. V roce 2017 byla dotace navýšena na 500 tisíc dolarů. Do soutěže dvouhry nastupuje třicet dva hráček, v kvalifikaci soutěží šestnáct singlistek a deblové soutěže se účastní šestnáct párů.

Turnaj Grand Prix a ATP Tour

Původně byl turnaj založen v roce 1973 jako mužská událost Hong Kong Open, nazývaná také Salem Open^[2]. V letech 1973–1987 byl součástí okruhu Grand Prix a v sezónách 1990–2002 pak ATP Tour. V letech 2000–2002 byl součástí kategorie ATP International Series.

Probíhal na otevřených dvorcích s tvrdým povrchem parku Victoria. Nejvíce singlových titulů si připsal Američan Michael Chang, který zvítězil třikrát.

V roce 2001, v důsledku legislativního omezení sponzoringu tabákových výrobků, organizátoři kontroverzně upravili oficiální logo, tak aby obsahovalo i značku minerální vody Perrier, čímž podle protitábákových aktivistů využili skulinu v zákoně z pragmatických – sponzorských důvodů, pro pokračování financování od tabákového průmyslu.^[3]

V sezóně 2003 hongkongský turnaj nahradila jiná asijská událost PTT Thailand Open.

Ve finále roku 1976 se střetli 42letý Ken Rosewall a 30letý Ilie Năstase. Starší tenisté se v závěrečném zápase dvouhry okruhu ATP Tour nepotkali několik dalších desítek let. Přiblížili se jim až 34letí finalisté Ricoh Open 2017 v Rosmalenu.^[4]

Přehled finále

Ženská dvouhra

Rok	Vítězka	Finalistka	Výsledek
2016	Caroline Wozniacká	Kristina Mladenovicová	6–1, 6–7^(4–7), 6–2
2015	Jelena Jankovićová	Angelique Kerberová	3–6, 7–6^(7–4), 6–1
2014	Sabine Lisická	Karolína Plíšková	7–5, 6–3
1994 – 2013	nekonal se
1993	Wang Shi-ting	Marianne Witmeyerová	6–4, 3–6, 7–5
1983 – 1992	nekonal se
1982	Catrin Jexellová	Alycia Moultonová	6–3, 7–5
1981	Wendy Turnbullová	Sabina Simmondsová	6–3, 6–4
1980	Wendy Turnbullová	Marcie Louieová	6–0, 6–2

Ženská čtyřhra

Rok	Vítězky	Finalistky	Výsledek
2016	Čan Chao-čching Čan Jung-žan	Naomi Broadyová Heather Watsonová	6–3, 6–1
2015	Alizé Cornetová Jaroslava Švedovová	Lara Arruabarrenová Andreja Klepačová	7–5, 6–4
2014	Karolína Plíšková Kristýna Plíšková	Patricia Mayrová-Achleitnerová Arina Rodionovová	6–2, 2–6, [12–10]
1994 – 2013	nekonal se
1993	Karin Kschwendtová Rachel McQuillanová	Debbie Grahamová Marianne Witmeyerová	1–6, 7–6^(7–4), 6–2
1983 – 1992	nekonal se
1982	Alycia Moultonová Laura DuPontová	Yvonne Vermaaková Jennifer Mundelová-Reinboldová	6–2, 4–6, 7–5
1981	Ann Kiyomurová Sharon Walsh	Anne Hobbs Susan Leo	6–3, 6–4
1980	Wendy Turnbullová Sharon Walshová	Silvana Urrozová Penny Johnsonová	6–1, 6–2

Mužská dvouhra

Rok	Vítěz	Finalista	Výsledek
2002	Juan Carlos Ferrero	Carlos Moyà	6–3, 1–6, 7–6^(7–4)
2001	Marcelo Ríos	Rainer Schüttler	7–6^(7–3), 6–2
2000	Nicolas Kiefer	Mark Philippoussis	7–6^(7–4), 2–6, 6–2
1999	Andre Agassi	Boris Becker	6–7^(4–7), 6–4, 6–4
1998	Kenneth Carlsen	Byron Black	6–2, 6–0
1997	Michael Chang	Pat Rafter	6–3, 6–3
1996	Pete Sampras	Michael Chang	6–4, 3–6, 6–4
1995	Michael Chang	Jonas Björkman	6–3, 6–1
1994	Michael Chang	Pat Rafter	6–1, 6–3
1993	Pete Sampras	Jim Courier	6–3, 6–7^(1–7), 7–6^(7–2)
1992	Jim Courier	Michael Chang	7–5, 6–3
1991	Richard Krajicek	Wally Masur	6–2, 3–6, 6–3
1990	Pat Cash	Alexander Antonitsch	6–3, 6–4
1988 – 1989	nekonal se
1987	Eliot Teltscher	John Fitzgerald	6–7, 3–6, 6–1, 6–2, 7–5
1986	Ramesh Krishnan	Andrés Gómez	7–6, 6–0, 7–5
1985	Andrés Gómez	Aaron Krickstein	6–3, 6–3, 3–6, 6–4
1984	Andrés Gómez	Tomáš Šmíd	6–3, 6–2
1983	Wally Masur	Sammy Giammalva	6–1, 6–1
1982	Pat Du Pré	Morris Skip Strode	6–3, 6–3
1981	Van Winitsky	Mark Edmondson	6–4, 6–7, 6–4
1980	Ivan Lendl	Brian Teacher	5–7, 7–6, 6–3
1979	Jimmy Connors	Pat Du Pré	7–5, 6–3, 6–1
1978	Eliot Teltscher	Pat Du Pré	6–4, 6–3, 6–2
1977	Ken Rosewall	Tom Gorman	6–3, 5–7, 6–4, 6–4
1976	Ken Rosewall	Ilie Năstase	1–6, 6–4, 7–6, 6–0
1975	Tom Gorman	Sandy Mayer	6–3, 6–1, 6–1
1974	nekonal se
1973	Rod Laver	Charlie Pasarell	6–3, 3–6, 6–2, 6–2

Mužská čtyřhra

Rok	Vítězové	Finalisté	Výsledek
2002	Jan-Michael Gambill Graydon Oliver	Wayne Arthurs Andrew Kratzmann	6–7, 6–4, 7–6
2001	Karsten Braasch André Sá	Petr Luxa Radek Štěpánek	6–0, 7–5
2000	Wayne Black Kevin Ullyett	Dominik Hrbatý David Prinosil	6–1, 6–2
1999	James Greenhalgh Grant Silcock	Andre Agassi David Wheaton	bez boje
1998	Byron Black Alex O'Brien	Neville Godwin Tuomas Ketola	7–5, 6–1
1997	Martin Damm Daniel Vacek	Karsten Braasch Jeff Tarango	6–3, 6–4
1996	Patrick Galbraith Andrei Olhovskiy	Kent Kinnear Dave Randall	6–3, 6–7, 7–6
1995	Tommy Ho Mark Philippoussis	Jakob Hlasek Patrick McEnroe	6–1, 6–7, 7–6
1994	Jim Grabb Brett Steven	Jonas Björkman Patrick Rafter	bez boje
1993	David Wheaton Todd Woodbridge	Sandon Stolle Jason Stoltenberg	6–1, 6–3
1992	Brad Gilbert Jim Grabb	Byron Black Byron Talbot	6–2, 6–1
1991	Patrick Galbraith Todd Witsken	Glenn Michibata Robert Van't Hof	6–2, 6–4
1990	Pat Cash Wally Masur	Kevin Curren Joey Rive	6–3, 6–3
1988 – 1989	nekonal se
1987	Mark Kratzmann Jim Pugh	Marty Davis Brad Drewett	6–7, 6–4, 6–2
1986	Mike De Palmer Gary Donnelly	Pat Cash Mark Kratzmann	7–6, 6–7, 7–5
1985	Brad Drewett Kim Warwick	Jakob Hlasek Tomáš Šmíd	3–6, 6–4, 6–2
1984	Ken Flach Robert Seguso	Mark Edmondson Paul McNamee	6–7, 6–3, 7–5
1983	Drew Gitlin Craig Miller	Sammy Giammalva Steve Meister	6–2, 6–2
1982	Charles Buzz Strode Morris Skip Strode	Kim Warwick Van Winitsky	6–4, 3–6, 6–2
1981	Chris Dunk Chris Mayotte	Marty Davis Brad Drewett	6–4, 7–6
1980	Peter Fleming Ferdi Taygan	Bruce Manson Brian Teacher	7–5, 6–2
1979	Pat Du Pré Robert Lutz	Steve Denton Mark Turpin	6–3, 6–4
1978	Mark Edmondson John Marks	Hank Pfister Brad Rowe	5–7, 7–6, 6–1
1977	Syd Ball Kim Warwick	Marty Riessen Roscoe Tanner	7–6, 6–3
1976	Hank Pfister Butch Walts	Anand Amritraj Ilie Năstase	6–4, 6–2
1975	Tom Okker Ken Rosewall	Bob Carmichael Sandy Mayer	6–3, 6–4
1974	nekonal se
1973	Colin Dibley Rod Laver	Paul Gerken Brian Gottfried	6–3, 5–7, 17–15

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hong Kong Open (tennis) na anglické Wikipedii.

↑ Hong Kong Tennis Open Unveiled [online]. Dostupné online.
↑ Tobacco Ad Gallery (tobaccofreekids.org):Salem [online]. [cit. 2014-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21-12-2010.
↑ HONG KONG OPEN TENNIS IN TOBACCO CONTROVERSY [online]. [cit. 2014-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 26-05-2011.
↑ ZABLOUDIL, Luboš. Müller vyhrál finále 'veteránů' a získal druhý titul [online]. Tenisportal.cz, 2017-06-18 [cit. 2017-06-20]. Dostupné online.

Externí odkazy

Hong Kong Open – oficiální stránky (anglicky), (čínsky)
Hong Kong Open na stránkách WTA Tour (anglicky)

[1] Hong Kong Tennis Open Unveiled [online]. Dostupné online.

[2] Tobacco Ad Gallery (tobaccofreekids.org):Salem [online]. [cit. 2014-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21-12-2010.

[3] HONG KONG OPEN TENNIS IN TOBACCO CONTROVERSY [online]. [cit. 2014-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 26-05-2011.

[4] ZABLOUDIL, Luboš. Müller vyhrál finále 'veteránů' a získal druhý titul [online]. Tenisportal.cz, 2017-06-18 [cit. 2017-06-20]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

WTA International (2009–2020)

Sezóna 2020	Auckland (2009–2020) • Hobart (2009–2020) • Acapulco (2009–2020) • Monterrey (2009–2020) • Bogotá (2009–2020) • Istanbul (2009–2020) • Fes/Marrákeš/Rabat (2009–2020) • Štrasburk (2009–2020) • 's-Hertogenbosch (2009–2020) • Ósaka/Tokio/Hirošima (2009–2020) • Kanton (2009–2020) • Soul (2009–2020) • Linec (2009–2020) • Lucemburk (2009–2020) • Washington, D.C. (2011–2020) • Šen-čen (2013–2020) • Bukurešť (2014–2020) • Hongkong (2014–2020) • Tchien-ťin (2014–2020) • Praha (2015–2020) • Nottingham (2015–2020) • Gstaad/Lausanne (2016–2020) • Nan-čchang (2016–2020) • Hua Hin (2019–2020) • Jūrmala (2019–2020) • Palermo (2019–2020) • Lyon (2020) • Lexington (2020) • Bad Homburg (2020) • Birmingham (2009–2013, 2020) • Albany (2020)

Vyřazené	Ponte Vedra Beach (2009–2010) • Portorož (2009–2010) • Bali (2009–2011) • Brisbane (2009–2011) • Dallas (2009–2011) • Marbella (2009–2011) • Barcelona (2009–2012) • Memphis (2009–2013) • Oeiras (2009–2014) • Bad Gastein (2009–2015) • Pattaya (2009–2015) • Båstad (2009–2017) • Québec (2009–2018) • Taškent (2009–2019) • Kodaň (2010–2012) • Kuala Lumpur (2010–2017) • Baku (2011–2015) • Sofie (2012–2014) • Florianópolis (2013–2016) • Katovice (2013–2016) • Norimberk (2013–2019) • Rio de Janeiro (2014–2016) • Tchaj-pej (2016–2018) • Santa Ponsa (2016–2019) • Budapešť (2009–2013, 2017–2019) • Biel/Lugano (2017–2019) • Moskva (2018) • New York (2019)

Seznam vítězek	ročníky 2009–2020

Navazující kategorie: WTA 250