Hardegg
Hardek Hardegg | |
---|---|
Město a hrad Hardek z rozhledny Max Plateau | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°51′9″ s. š., 15°51′32″ v. d. |
Nadmořská výška | 309 m n. m. |
Časové pásmo | SEČ/SELČ |
Stát | Rakousko |
spolková země | Dolní Rakousy |
okres | Hollabrunn |
Hardegg | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 93,28 km² |
Počet obyvatel | 1 384 |
Hustota zalidnění | 16 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Heribert Donnerbauer (ÖVP) |
Oficiální web | www |
stadtgemeinde | |
Adresa obecního úřadu | Pleissing 2 2083 Hardegg-Pleissing |
Telefonní předvolba | 0 29 48 |
PSČ | 2082 |
Označení vozidel | HL |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hardegg, čes. Hardek je město v okrese Hollabrunn ve Weinviertelu v Dolních Rakousích přímo na rakousko-moravské hranici, tvořené zde řekou Dyjí, na níž město leží. K 1. lednu 2011 zde žilo 1384 obyvatel.
Historie
Město vzniklo jako podhradí hradu Hardek, o němž první zmínka pochází z roku 1145. Název hradu se odvozuje od starohornoněmeckého slova "hard" - les, "-egg" - skála, kámen, v přeneseném smyslu pak "pevný dům v lese". Hradní páni, kteří postupem času z Hardeku vybudovali jeden z největších hradů v zemi, hráli významnou roli v politických dějinách Rakouska. Městečko bylo centrem řady řemesel - krom jiného výroby sukna - a obchodu, kromě toho se zde vyráběl střelný prach. Velkou konkurenci ovšem znamenalo nedaleké plánovitě založené vinařské město Retz, a Hardek tak postupně ztrácel na významu. V roce 1764 zničil město velký požár; k obnově svých domů použili obyvatelé materiálu (kamene i dřeva) z tehdy již opuštěného hradu.
Nová etapa vývoje města se začala psát koncem 19. století, kdy se z Hardeku stalo letovisko, vyhledávané pro krásné okolí a příjemné klima, možnost koupání a bohatý kulturní program. V roce 1929 byla v Hardeku ubytovací kapacita cca 500 hostinských lůžek. Nepříjemný zásah znamenala výstavba Vranovské přehrady s elektrárnou, neboť při jejím vypouštění klesala teplota vody v Dyji na průměr 10° Celsia, což naprosto znemožnilo koupání v řece. Definitivní konec cestovního ruchu znamenala 2. světová válka a uzavření hranic s Československem po roce 1948. Hraniční most přes Dyji byl uzavřen, dřevěné desky odstraněny, břehy spojovaly jen holé traverzy; na moravské straně byla hranice ostře hlídána ozbrojenou pohraniční stráží.
Toto období je ve znamení hospodářského úpadku Hardeku. Pro nedostatek pracovních míst začali mladí lidé odcházet do města a zůstali jen staří, kteří nabízeli ubytování v soukromí zájemcům o rybaření na Dyji.
Demografický vývoj
Rok | Počet obyvatel |
---|---|
2011 | 1384 |
2001 | 1490 |
1991 | 1652 |
1981 | 1904 |
1971 | 2135 |
Až do pádu železné opony bylo město velmi izolované, na moravskou stranu Dyje vedl jediný most do Čížova. I to se odrazilo v klesajícím počtu obyvatel města. Jediným hospodářským faktorem je zde turismus. Nejvyšší počet obyvatel (zaznamenaný od počátku sběru statistických dat) mělo město v roce 1890, a to 3209. Od té doby - vyjma období mezi lety 1939 - 1951 počet obyvatel stále klesal.
Členění města
Pod město náleží katastrální území deseti obcí:
- Hardegg
- Felling
- Heufurth
- Mallersbach
- Merkersdorf
- Niederfladnitz
- Pleissing
- Riegersburg
- okolí - až na dvanáct rybářských chat neosídlené, leží plně v prostoru Národního parku Podyjí
- Waschbach
Katastrální území vlastního Hardeku má pouhých 78 obyvatel, proto bývá Hardek často označován za nejmenší město Rakouska.
Politika
Starostou města je Heribert Donnerbauer z Rakouské lidové strany, v devatenáctičlenném městském zastupitelstvu je strana zastoupena čtrnácti křesly, pět křesel obsadila Rakouská sociálně-demokratická strana, další strany zastoupeny nejsou.
Pamětihodnosti
- Nationalpark Thayatal
- hrad Hardek
- barokní zámek Riegersburg
- zřícenina hradu Kaja u Merkersdorfu
- cihlové sloupy dřívější šibenice mezi obcemi Niederfladnitz a Oberretzbach
- 6. zastavení Kristkovy podyjské glyptotéky – Ptačí poslání
Pravidelné akce
- Svátek dýní" konaný v Pleissingu vždy koncem října v rámci podobných akcí v celém regionu Retzer Land
Hospodářství a infrastruktura
V roce 2001 zde bylo 56 nezemědělských pracovišť, podle údajů z roku 1999 108 zemědělských a lesnických podniků. Na katastru Riegersburgu se nachází dřívější těžební závod na dobývání uhlí (Braunkohlentagebau Langau-Riegersburg) a na katastru Fellingu firma RM Austria – Perlmuttdesign, poslední podnik na zpracování perleti v Rakousku.
12. dubna 1990 byl sezónně otevřen hraniční přechod pro pěší, cyklisty a vodáky Hardek - Čížov, od 9. května 2006 je v provozu celoročně v hodinových intervalech. V červnu 2006 následovalo otevření hraničního přechodu Felling - Podmyče pro pěší a cyklisty. Po rozšíření Schengenského prostoru od 21. prosince 2007 lze tuto nyní vnitřní hranici překročit v podstatě kdekoli a kdykoli, pročež není třeba žádných vyznačených hraničních přechodů.
Nejdůležitějším faktorem rozvoje města i celého regionu bylo zřízení Národního parku Thayatal.- Podyjí - v oblasti uzavřené nejen návštěvníkům, ale díky železné oponě i stavebním aktivitám, se dochovala nedotčená příroda. Z ochrany přírody město Hardegg nyní těží. Národní park slouží kromě ochrany přírody také odpočinku i vzděláníí návštěvníků.
Čestné občanství
21. května 2001 - Erwin Pröll, politik, dolnorakouský hejtman
Významní rodáci
- Klement Borový (1838-1897), český katolický teolog
- Freddy Quinn (* 1931), zpěvák a hudebník
- H. C. Artmann (* 1921 - 2000 ve Vídni), básník a překladatel
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hardegg na německé Wikipedii.