Vodní nádrž Vranov
| Vodní nádrž Vranov | |
|---|---|
.jpg) pohled na hráz přehrady | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Okresy | Znojmo |
  Vodní nádrž Vranov | |
| Zeměpisné souřadnice | 48°54′40″ s. š., 15°48′36″ v. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 762,5 ha |
| Délka | 296 m |
| Šířka | 41 m v základně 7 m v koruně |
| Objem | 132,696 mil. m³ |
| Povodí | 2 211,80 km² |
| Prům. hloubka | 50 m |
| Ostatní | |
| Typ | přehrada |
| Přítok vody | Dyje |
| Odtok vody | Dyje |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vodní nádrž Vranov (též Vranovská přehrada) hovorově nazývaná "Vrancl" byla vybudována na řece Dyji v blízkosti městečka Vranov nad Dyjí v letech 1929–1933. Hráz přehrady je vysoká 60 m a v koruně je dlouhá 292 m. Vzniklá přehrada je dlouhá 29,8 km a zasahuje pod hrad Bítov do údolí Želetavky a pod zříceninami hradů Cornštejn a Frejštejn u obce Podhradí nad Dyjí. Podle rozlohy je desátá největší v České republice. Přehrada slouží vedle energetických a vodárenských úkolů k rekreaci. Rekreační střediska se koncentrují do okolí Vranova nad Dyjí, Bítova a Podhradí nad Dyjí.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Úvahy o výstavbě řady vodních děl v údolí Dyje mezi Frejštejnem (Podhradí nad Dyjí) a Znojmem probíhaly již v Rakousko-uherské monarchii. Původně bylo navrženo pět stupňů, přičemž Vranovská přehrada byla stupněm nejvyšším. Za duchovního otce tohoto díla je označován rakouský stavební inženýr Ferdinand Schmidt (1887–1941), na jehož náhrobku na vranovském hřbitově je vyryto „Initiator Frainer Talsperre“.
Výstavba přehrady, včetně udělení koncese na využití vodních sil pro výrobu elektřiny, byla Podyjským závodům povolena vodohospodářským rozhodnutím Okresního hejtmanství Znojmo, ze dne 28. srpna 1912 na dobu devadesát let trvání. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 se stal po dohodě s Podyjskými závody investorem přehrady stát a Země Moravskoslezská za přispění akciové společnosti Západomoravské elektrárny. Výběrem nejvhodnějšího místa pro výstavbu tehdy největšího přehradního díla v Československu Moravská zemská správa pověřila profesora České vysoké školy technické v Brně dr. Jaroslava Jahna, který v roce 1919 podal dobrozdání, které se opíralo o starší studii dr. H. Becka. V roce 1929 byly stavbou Vranovské přehrady pověřeny tři akciové společnosti: Českomoravská stavební společnost v Praze, Lanna společnost v Praze a Pittel und Brausewetter v Brně. Projekt, který byl v průběhu stavby přehrady doplňován o nové poznatky získané při stavbách velkých přehrad v zahraničí, vypracoval Zemský úřad v Brně.
V roce 1929 vyhrálo zakázku na stavbu Vranovské přehrady konsorcium firmy Pittel & Brausewetter spolu s firmami Lanna a Českomoravská stavební společnost. V březnu 1930 se začala údolní přehrada budovat společně s novým Bítovem, dvěma mosty a inženýrskými stavbami v novém Bítově. Vedením stavby byl pověřen zemský vrchní stavební rada Ing. Karel Navrátil. Stavbu vodního díla v letech 1930–1934 vedl hlavní stavební inženýr Míka.[1] K realizaci stavby vranovské přehrady přispěl mimo dalších odborníků také Ing. Vladimír Heger (který se v letech 1962–66 podílel i na budování znojemské přehrady).
Dílo kde v průběhu stavby pracovalo 2 500 lidí, bylo dokončeno za tři a půl roku a už na podzim roku 1933 se vodní nádrž začala napouštět vodou. 11. dubna 1934 bylo připojeno na síť první soustrojí vodní elektrárny. V červenci 1934 začala na přehradě fungovat osobní lodní doprava a s ní i rekreace na vranovské pláži a postupně i v dalších lokalitách podél přehradního jezera. Maximální provozní hladina 349,0 m n. m. byla v přehradě poprvé dosažena 12. dubna 1935.
Lodní doprava[editovat | editovat zdroj]
Dne 11. července 1934 byl zahájen na Vranovské přehradě provoz lodní dopravy, v roce 1992 byla doprava zrušena. Obnovena byla v roce 2006 společností Lodní doprava Vranov.
Společnost LODNÍ DOPRAVA VRANOV s.r.o. byla založena roku 2005. Majiteli jsou Jiří Čurda a Dalibor Dufek. Nyní vlastní flotilu čítající tři kusy plavidel. Loď Valentýna byla vyrobena v loděnici Navika Štěchovice roku 1961, nejprve brázdila vody Slapské přehrady. Loď prošla kompletní rekonstrukcí, která byla ukončena v dubnu 2006 a v květnu téhož roku byla spuštěna na vodu Vranovské přehrady. Loď měří 22,5 metru, do šířky má 4,2 metrů a kapacita je 75 pasažérů. V roce 2007 se společnost rozhodla postavit zcela novou loď pro osobní dopravu. Stavba byla dokončena v květnu 2007 a začátkem června byla loď jménem Viktorie úspěšně spuštěna na hladinu Vranovské přehrady. Loď měří 22,5 metrů, do šířky má 5,1 metrů a kapacita je 130 pasažérů. V roce 2016 přibyla 32,1 metrů dlouhá a 6,8 metrů široká loď Poseidon.
V dubnu 2011 dopravila společnost OSOBNÍ LODNÍ DOPRAVA s.r.o., vedená kontroverzním[2] podnikatelem Martinem Balíkem, na přehradu hydrobus Dyje,[3] loď o délce 27 metrů, hmotnosti téměř 30 tun a kapacitě až 150 cestujících.[4] Plavidlo bylo pečlivě zrekonstruováno do podoby původní lodě Dyje, která na Vranově plula mezi roky 1959 až 1990. V roce 2012 byla již měsíc v provozu s cestujícími.[3] Na 7. července byl plánován slavnostní křest lodi.[4] Ve čtvrtek 7. června 2012 nad ránem (nahlášeno ve 2:11 h[4]) na ní, když byla ukotvena u hráze, vypukl požár, který ji zničil.[3][4] Majitel vyčíslil škodu na 8 milionů Kč a uvedl, že loď neměl proti takové události pojištěnou. Policie ve spolupráci s hasiči údajně již druhý den vyloučila, že by příčinou byla technická závada nebo náhoda. Vyšetřování podezření z úmyslného zapálení ale nebylo úspěšné a případ byl odložen.[3][5]
Dne 21. 8. 2012 byla v ranních hodinách na hladinu přehrady z Bítovského mostu spuštěna nová loď Vranov, která měla nahradit vyhořelou Dyji. Vranov stejně jako Dyje pocházel z Maďarska. Jednalo se o typově stejnou, ale o několik let mladší loď. Vranov zahájil vyhlídkové plavby pod vlajkou společnosti Osobní lodní doprava Vranov s.r.o. na podzim 2012, výjimkou nebyly ani plavby v rozsahu původní lodní dopravy, tedy až na Farářku. Na jaře 2013 přibyla do lodního parku původní „vranovská“ Dyje (spuštěna 17. června taktéž z Bítovského mostu). Obě lodě pak o dva měsíce později zahájily okružní plavby a také pravidelnou linkovou dopravu na trase Vranov - Chvalatice - Kopaninky - Bítov-Horka - Bítov-hrad - Chmelinice, pěti páry spojů denně.
Povodeň 2006[editovat | editovat zdroj]
Koncem března 2006 byla zatopena část města Znojma. V souvislosti s touto událostí 31. března 2006 ministr zemědělství Jan Mládek odvolal z funkce Miroslava Konečného, pověřeného řízením Povodí Moravy. Podle sdělení znojemského starosty Pavla Balíka listu MF Dnes bylo při přítoku do přehrady 200 m³/s vypouštěno jen 20 m³/s, což společně s nedostatečnou předchozí rezervou pro jarní tání bylo příčinou nezvládnutí situace.
Oprava koruny hráze[editovat | editovat zdroj]
Na rok 2015 je naplánována generální oprava koruny hráze nákladem přibližně 90 milionů korun. Důvodem je její nevyhovující technický stav, zejména konstrukce přemostění přelivů.[6] V roce 2020 byl odstraněn plot, který ohrazoval vranovskou pláž.[7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Švihálek Milan: Stavitel přehrad, Putování legendárního moravského vodohospodáře Jana Čermáka 20. stoletím, Praha 2013
- ↑ https://www.idnes.cz/brno/zpravy/martin-balik-kapitan-vranov-lode-hydrobus-spory-pribeh.A190221_459017_brno-zpravy_krut
- ↑ a b c d Dalibor Krutiš: Zkáza lodi Dyje: podpálil ji žhář, Znojemský deník, 8. 6. 2012
- ↑ a b c d Petr Barták, Jiří Nováček: Výletní loď na Vranovské přehradě zničil požár, hasiči nevylučují žhářství, Mediafax, 7. 6. 2012
- ↑ Martin Moštěk: Dyje: požár lodi policie odložila, nenašla pachatele, Znojemský deník, 4. 2. 2013
- ↑ Oprava hráze na Vranově začne příští rok [online]. Povodí Moravy [cit. 2014-09-08]. Dostupné online.
- ↑ KRUTIŠ, Dalibor. Konec kovové opony. Z pláže vranovské přehrady zmizel po patnácti letech plot. Třebíčský deník. 2020-07-09. Dostupné online [cit. 2020-09-02].
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Eva Šabatková - Vranovská přehrada a Bítov v kontextu dějin 20. století, Diplomová práce, 2011
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu vodní nádrž Vranov na Wikimedia Commons
- Vranovská přehrada – historické fotografie – fotografie ze stavby přehradní hráze
- Zatopené osudy – Vranovská přehrada, dokument ČT, možnost online přehrání
- Holidayresort "Vrancl"
