Dýně
Dýně je lidový název nejčastěji pro tykev turek (nazývanou také dýně obecná, latinsky: Cucurbita pepo, nejčastěji varieta pepo) nebo tykev velkoplodou (nazývanou také dýně velkoplodá, latinsky: Cucurbita maxima).[1] Jedná se nejčastěji o zeleninu oranžové barvy z čeledi tykvovitých (Cucurbitaceae).[2] Jedná se o jednoletou popínavou rostlinu původem z Latinské Ameriky.[2] Do Evropy se dostala koncem 15. století v souvislosti se španělskými kolumbovskými výpravami.[2]
Listy jsou nedělené nebo dlanitě laločné. Plodem je bobule různého tvaru a zabarvení. Z 90 % obsahuje vodu a důležité minerální látky (železo, hořčík, draslík, sodík).[2] Dále také obsahuje alfa a beta karoten.[2] Dýně je neodmyslitelným symbolem amerického svátku Halloween.[2]
Obsah |
[editovat] Cucurbita pepo
Tento druh dýně pochází ze Střední Ameriky.[1] Dochovaná semena pocházejí z období 5000 př. n. l., tedy patří mezi nejstarší kulturní plodiny.
Jedná se o jednoletou rostlinu keříčkového vzrůstu. Velké jednodomé květy jsou žluté barvy.
Vzhledem k velkým rozdílům u bobulí této dýně se tato rostlina člení na několik variet:
- Cucurbita pepo, varieta giromontiina - sem patří kabačky a cukety
- Cucurbita pepo, varieta patissonina - sem patří patizony
- Cucurbita pepo, varieta oleifera - sem patří tykev (dýně) olejná[1]
Mezi další typy tohoto druhu dýně patří dýně špagetová.[3]
[editovat] Cucurbita maxima
Tento druh pochází pravděpodobně z Peru. Zde se pěstovala již kolem roku 1200 př. n. l.[1] Dnes se pěstuje v Jižní Americe, Severní Americe, v oblasti Středozemního moře, na Balkáně, ve Střední Asii a v Rusku.[1]
Jedná se o jednoletou rostlinu vytvářející až 10 m dlouhé lodyhy s úponky. Plod je kulovitý, zplošťelý i válcovitý a dosahuje hmotností až několik desítek kilogramů.
Plod bývá nejčastěji zpracováván na kompoty, ale může být také využit k přípravě marmelád a náplní do pečiva.
Mezi variety tohoto druhu dýně patří dýně hokkaido.[3]
[editovat] Průměrný obsah látek a minerálů
Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v dýních.[4]
| Složka | Jednotka | Průměrný obsah | Prvek (mg/100 g) | Průměrný obsah | Složka (mg/100g) | Průměrný obsah |
|---|---|---|---|---|---|---|
| voda | g/100 g | 95,0 | Na | stopy | vitamin C | 14 |
| bílkoviny | g/100 g | 0,7 | K | 130 | vitamin D | 0 |
| tuky | g/100 g | 0,2 | Ca | 29 | vitamin E | 1,06 |
| cukry | g/100 g | 1,7 | Mg | 10 | vitamin B6 | 0,02 |
| celkový dusík | g/100 g | 0,12 | P | 19 | vitamin B12 | 0 |
| vláknina | g/100 g | 1,0 | Fe | 0,8 | karoten | 0,450 |
| mastné kyseliny | g/100 g | 0,4 | Cu | 0,20 | thiamin | 0,16 |
| cholesterol | g/100 g | 0 | Zn | 0,4 | riboflavin | stopy |
| energie | kJ/100 g | 55 | Mn | - | niacin | 0,1 |
[editovat] Galerie
-
Různé variety dýní
-
Stonek dýně.
-
Několik dýní z festivalu dýní, rok 2000, Keene.
-
Napadená dýně.
-
Semínka dýní.
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ a b c d e Hlavsa, B.; Táborský V.; Valíček P.: Tropické a subtropické zeleniny – pěstování a využití, Nakladatelství Brázda, Praha 1998, ISBN 80-209-0274-0, s. 89
- ↑ a b c d e f STAŇKOVÁ, Hana. Dýně - zelenina mnoha tváří [online]. Český rozhlas, [cit. 2008-10-02]. Dostupné online.
- ↑ a b Pdf stránka časopisu Ekologické zemědělství
- ↑ McCance a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
- Dýně na Príma Receptáři
|
|||||
