Hardegg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o městě v Dolních Rakousích. Další významy jsou uvedeny na stránce Hardegg (rozcestník).
Hardek
Hardegg
pohled z Hardeggské vyhlídky
Hardek – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška309 m n. m.
Časové pásmoSEČ/SELČ
StátRakouskoRakousko Rakousko
Spolková zeměDolní Rakousy
OkresHollabrunn
Hardek
Hardek
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha93,28 km²
Počet obyvatel1 309 (2018)[1]
Hustota zalidnění14 obyv./km²
Správa
StarostaFriedrich Schechtner
Oficiální webwww.hardegg.gv.at
E-mailstadtgemeinde@hardegg.gv.at
Adresa obecního úřaduPleissing 2
2083 Hardegg-Pleissing
Telefonní předvolba0 29 48
PSČ2082
Označení vozidelHL
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hardegg (česky Hardek) je město v okrese Hollabrunn ve Waldviertelu v Dolních Rakousích přímo na česko-rakouské státní hranici, tvořené zde řekou Dyjí, na níž město leží. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město vzniklo jako podhradí hradu Hardek, o němž první zmínka pochází z roku 1145. Název hradu se odvozuje od starohornoněmeckého slova „hard“ – les, „-egg“ – skála, kámen, v přeneseném smyslu pak „pevný dům v lese“. Hradní páni, kteří postupem času z Hardeku vybudovali jeden z největších hradů v zemi, hráli významnou roli v politických dějinách Rakouska. Městečko bylo centrem řady řemesel – krom jiného výroby sukna – a obchodu, kromě toho se zde vyráběl střelný prach. Velkou konkurenci ovšem znamenalo nedaleké plánovitě založené vinařské město Retz, a Hardek tak postupně ztrácel na významu. V roce 1764 zničil město velký požár; k obnově svých domů použili obyvatelé materiálu (kamene i dřeva) z tehdy již opuštěného hradu.

Nová etapa vývoje města se začala psát koncem 19. století, kdy se z Hardeku stalo letovisko, vyhledávané pro krásné okolí a příjemné klima, možnost koupání a bohatý kulturní program. V roce 1929 byla v Hardeku ubytovací kapacita cca 500 hostinských lůžek. Nepříjemný zásah znamenala výstavba Vranovské přehrady s elektrárnou, neboť při jejím vypouštění klesala teplota vody v Dyji na průměr 10 °C, což naprosto znemožnilo koupání v řece. Definitivní konec cestovního ruchu znamenala 2. světová válka a uzavření hranic s Československem po roce 1948. Hraniční most přes Dyji byl uzavřen, dřevěné desky odstraněny, břehy spojovaly jen holé traverzy; na moravské straně byla hranice ostře hlídána ozbrojenou pohraniční stráží.

Toto období je ve znamení hospodářského úpadku Hardeku. Pro nedostatek pracovních míst začali mladí lidé odcházet do města a zůstali jen staří, kteří nabízeli ubytování v soukromí zájemcům o rybaření na Dyji.

Demografický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Rok Počet obyvatel
2011 1384
2001 1490
1991 1652
1981 1904
1971 2135

Až do pádu železné opony bylo město velmi izolované, na moravskou stranu Dyje vedl jediný most do Čížova. I to se odrazilo v klesajícím počtu obyvatel města. Jediným hospodářským faktorem je zde turismus. Nejvyšší počet obyvatel (zaznamenaný od počátku sběru statistických dat) mělo město v roce 1890, a to 3209. Od té doby – vyjma období mezi lety 1939–1951 počet obyvatel stále klesal.

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Kostel a kostnice
Pohledy na město a hrad z dronu

Na území obce se nacházejí katastrální území Felling, Hardegg, Heufurth, Mallersbach, Merkersdorf, Niederfladnitz, Pleißing, Riegersburg, Umlauf a Waschbach.[2]

Katastrální území vlastního Hardeku má pouhých 78 obyvatel, proto bývá Hardek často označován za nejmenší město Rakouska.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Starostou města je Heribert Donnerbauer z Rakouské lidové strany, v devatenáctičlenném městském zastupitelstvu je strana zastoupena čtrnácti křesly, pět křesel obsadila Rakouská sociálně-demokratická strana, další strany zastoupeny nejsou.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Pravidelné akce[editovat | editovat zdroj]

  • Svátek dýní konaný v Pleissingu vždy koncem října v rámci podobných akcí v celém regionu Retzer Land

Hospodářství a infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

V roce 2001 zde bylo 56 nezemědělských pracovišť, podle údajů z roku 1999 108 zemědělských a lesnických podniků. Na katastru Riegersburgu se nachází dřívější těžební závod na dobývání uhlí (Braunkohlentagebau Langau-Riegersburg) a na katastru Fellingu firma RM Austria – Perlmuttdesign, poslední podnik na zpracování perleti v Rakousku.

12. dubna 1990 byl sezónně otevřen hraniční přechod pro pěší, cyklisty a vodáky Hardek – Čížov, od 9. května 2006 je v provozu celoročně v hodinových intervalech. V červnu 2006 následovalo otevření hraničního přechodu Felling – Podmyče pro pěší a cyklisty. Po rozšíření Schengenského prostoru od 21. prosince 2007 lze tuto nyní vnitřní hranici překročit v podstatě kdekoli a kdykoli, pročež není třeba žádných vyznačených hraničních přechodů.

Nejdůležitějším faktorem rozvoje města i celého regionu bylo zřízení Národního parku Thayatal – Podyjí – v oblasti uzavřené nejen návštěvníkům, ale díky železné oponě i stavebním aktivitám, se dochovala nedotčená příroda. Z ochrany přírody město Hardegg nyní těží. Národní park slouží kromě ochrany přírody také odpočinku i vzdělání návštěvníků.

Čestné občanství[editovat | editovat zdroj]

21. května 2001Erwin Pröll, politik, dolnorakouský zemský hejtman

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hardegg na německé Wikipedii.

  1. a b Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Dostupné online. [cit. 2019-03-09]
  2. Katastralgemeindenverzeichnis [online]. Vídeň: Bundesamt für Eich- und Vermessungswesen, 2015-05-05, rev. 2022-09-19 [cit. 2022-09-22]. Dostupné online. (německy) 
  3. Barockschloss Ruegers, Riegersburg | Nationalpark Thayatal. www.np-thayatal.at [online]. [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]