Hardegg

Hardek Hardegg
pohled z Hardeggské vyhlídky
Znak
Poloha
Souřadnice	48°51′9″ s. š., 15°51′32″ v. d.
Nadmořská výška	309 m n. m.
Časové pásmo	SEČ/SELČ
Stát	Rakousko Rakousko
Spolková země	Dolní Rakousy
Okres	Hollabrunn
Administrativní dělení	10 katastrálních částí
Hardek
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	93,28 km²
Počet obyvatel	1 309 (2018)
Hustota zalidnění	14 obyv./km²
Správa
Starosta	Friedrich Schechtner
Oficiální web	www.hardegg.gv.at
E-mail	stadtgemeinde@hardegg.gv.at
Adresa obecního úřadu	Pleissing 2 2083 Hardegg-Pleissing
Telefonní předvolba	0 29 48
PSČ	2082
Označení vozidel	HL
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hardegg (česky Hardek) je město v okrese Hollabrunn ve Waldviertelu v Dolních Rakousích přímo na česko-rakouské státní hranici, tvořené zde řekou Dyjí, na níž město leží. Žije zde přibližně 1 300 obyvatel.

Historie

Východní pohled na Hardegg

Město vzniklo jako podhradí hradu Hardek, o němž první zmínka pochází z roku 1145. Název hradu se odvozuje od starohornoněmeckého slova „hard“ – les, „-egg“ – skála, kámen, v přeneseném smyslu pak „pevný dům v lese“. Hradní páni, kteří postupem času z Hardeku vybudovali jeden z největších hradů v zemi, hráli významnou roli v politických dějinách Rakouska. Městečko bylo centrem řady řemesel – krom jiného výroby sukna – a obchodu, kromě toho se zde vyráběl střelný prach. Velkou konkurenci ovšem znamenalo nedaleké plánovitě založené vinařské město Retz, a Hardek tak postupně ztrácel na významu. V roce 1764 zničil město velký požár; k obnově svých domů použili obyvatelé materiálu (kamene i dřeva) z tehdy již opuštěného hradu.

Nová etapa vývoje města se začala psát koncem 19. století, kdy se z Hardeku stalo letovisko, vyhledávané pro krásné okolí a příjemné klima, možnost koupání a bohatý kulturní program. V roce 1929 byla v Hardeku ubytovací kapacita cca 500 hostinských lůžek. Nepříjemný zásah znamenala výstavba Vranovské přehrady s elektrárnou, neboť při jejím vypouštění klesala teplota vody v Dyji na průměr 10 °C, což naprosto znemožnilo koupání v řece. Definitivní konec cestovního ruchu znamenala 2. světová válka a uzavření hranic s Československem po roce 1948. Hraniční most přes Dyji byl uzavřen, dřevěné desky odstraněny, břehy spojovaly jen holé traverzy; na moravské straně byla hranice ostře hlídána ozbrojenou pohraniční stráží.

Toto období je ve znamení hospodářského úpadku Hardeku. Pro nedostatek pracovních míst začali mladí lidé odcházet do města a zůstali jen staří, kteří nabízeli ubytování v soukromí zájemcům o rybaření na Dyji.

Demografický vývoj

Rok	Počet obyvatel
2011	1384
2001	1490
1991	1652
1981	1904
1971	2135

Až do pádu železné opony bylo město velmi izolované, na moravskou stranu Dyje vedl jediný most do Čížova. I to se odrazilo v klesajícím počtu obyvatel města. Jediným hospodářským faktorem je zde turismus. Nejvyšší počet obyvatel (zaznamenaný od počátku sběru statistických dat) mělo město v roce 1890, a to 3209. Od té doby – vyjma období mezi lety 1939–1951 počet obyvatel stále klesal.

Členění města

Kostel a kostnice

Pohledy na město a hrad z dronu

Na území obce se nacházejí katastrální území Felling, Hardegg, Heufurth, Mallersbach, Merkersdorf, Niederfladnitz, Pleißing, Riegersburg, Umlauf a Waschbach.

Katastrální území vlastního Hardeku má pouhých 78 obyvatel, proto bývá Hardek často označován za nejmenší město Rakouska.

Politika

Starostou města je od roku 2017 Friedrich Schechtner z Rakouské lidové strany, v devatenáctičlenném městském zastupitelstvu byla (v roce 2024) tato strana zastoupena šestnácti křesly, tři křesla obsadila Rakouská sociálně-demokratická strana, další strany zastoupeny nejsou.

Pamětihodnosti

• Nationalpark Thayatal
• hrad Hardek
• barokní zámek Ruegers v Riegersburgu
• zřícenina hradu Kaja u Merkersdorfu
• cihlové sloupy dřívější šibenice mezi obcemi Niederfladnitz a Oberretzbach
• 6. zastavení Kristkovy podyjské glyptotéky – Ptačí poslání

Pravidelné akce

• Svátek dýní konaný v Pleissingu vždy koncem října v rámci podobných akcí v celém regionu Retzer Land

Hospodářství a infrastruktura

V roce 2001 zde bylo 56 nezemědělských pracovišť, podle údajů z roku 1999 108 zemědělských a lesnických podniků. Na katastru Riegersburgu se nachází dřívější těžební závod na dobývání uhlí (Braunkohlentagebau Langau-Riegersburg) a na katastru Fellingu firma RM Austria – Perlmuttdesign, poslední podnik na zpracování perleti v Rakousku.

12. dubna 1990 byl sezónně otevřen hraniční přechod pro pěší, cyklisty a vodáky Hardek – Čížov, od 9. května 2006 je v provozu celoročně v hodinových intervalech. V červnu 2006 následovalo otevření hraničního přechodu Felling – Podmyče pro pěší a cyklisty. Po rozšíření Schengenského prostoru od 21. prosince 2007 lze tuto nyní vnitřní hranici překročit v podstatě kdekoli a kdykoli, pročež není třeba žádných vyznačených hraničních přechodů.

Nejdůležitějším faktorem rozvoje města i celého regionu bylo zřízení Národního parku Thayatal – Podyjí – v oblasti uzavřené nejen návštěvníkům, ale díky železné oponě i stavebním aktivitám, se dochovala nedotčená příroda. Z ochrany přírody město Hardegg nyní těží. Národní park slouží kromě ochrany přírody také odpočinku i vzdělání návštěvníků.

Čestné občanství

21. května 2001 – Erwin Pröll, politik, dolnorakouský zemský hejtman

Významní rodáci

• Klement Borový (1838–1897), český katolický teolog
• Freddy Quinn (* 1931), zpěvák a hudebník
• H. C. Artmann (1921–2000), básník a překladatel

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hardegg na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hardegg na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Dějiny města

Autoritní data	NKC: ge1156124 GND: 4023417-4 MBAREA: c73487ff-10d6-469b-afb0-095a13cdf203 VIAF: 235013356 WorldCat Entities: E39PCjCMvkqdXDyx763HqdYr4q

Portály: Rakousko