František Prášil

Ing. František Prášil
Ing. František Prášil
Narození	11. září 1845; Domažlice Rakouské císařství
Úmrtí	9. června 1917 (ve věku 71 let); Praha Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Vinohradský hřbitov
Povolání	konstruktér, podnikatel a vynálezce
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Prášil (11. září 1845 Domažlice – 9. června 1917 Praha-Bubeneč^[1]) byl český inženýr, konstruktér kovových stavebních konstrukcí, pozdější podnikatel a spolumajitel mostárny Bratři Prášilové a spol. v Libni v Praze. Jeho návrhy ocelových struktur mostů a staveb se dočkaly desítek realizací, Prášil vytvořil plány pro stavbu pražských budov Petřínské rozhledny, Průmyslového paláce na Výstavišti Praha či Čechova mostu přes Vltavu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v západočeských Domažlicích, kde vychodil základní školu. Následně nastoupil na domažlickou reálku, tu dokončil až v Praze. Vystudoval pražskou polytechniku. První pracovní zkušenosti získával při práci ve Vojtěšských hutích na Kladně, kde posléze pracoval přes 20 let a na závěr svého působení se zde stal vedoucím. Po požáru Národního divadla v roce 1881 navrhl železnou protipožární oponu, která se do znovuobnovené budovy nainstalovala (divadlo otevřeno roku 1883).

První Českomoravská[editovat | editovat zdroj]

Roku 1886 vzniká v rámci kovovýrobního a strojírenského podniku První Českomoravská (ČKD) vlastní výrobna mostů, mostárna. František Prášil přijal místo vrchního inženýra. Ve spolupráci s Ing. Juliem Součkem navrhl během Zemské jubilejní výstavy v Praze roku 1891 konstrukční řešení Petřínské rozhledny podle návrhu architekta Vratislava Pasovského a také Průmyslového paláce na Výstavišti Praha podle Bedřicha Münzbergera.

Bratři Prášilové a spol.[editovat | editovat zdroj]

Roku 1894 se František Prášil rozhodl ve své práci osamostatnit a spolu se svými příbuznými založil samostatnou mostárnu a továrnu na výrobu železných konstrukcí Bratři Prášilové a spol. v původním průmyslovém areálu v ČKD. František Prášil získal za svou kariéru celou řadu patentů, například za konstrukci nýtovacího stroje, konstrukci přenosného mostu nebo segmentovou konstrukci jezu. Firma pod jeho vedením patřila k předním výrobcům svého druhu v zemích Koruny České v tehdejším Rakousku-Uhersku. Mezi lety 1907 až 1908 vznikl v Praze Čechův most stavěný firmou Prášilů, jedná se o jediný obloukový železný most v Čechách. Roku 1907 byl za své zásluhy jmenován c. k. císařským radou.

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

František Prášil zemřel 9. července 1917 v Praze ve věku 66 let. Pohřben byl na Vinohradském hřbitově.

Po smrti[editovat | editovat zdroj]

Mostárna Bratři Prášilové a spol. fungovala i po Prášilově smrti až do druhé světové války, po roce 1945 již obnovena nebyla. Budovu libeňské mostárny později využívala ČKD Lokomotivka.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Stavby, které navrhoval či se na nich podílel František Prášil.

Železná opona Národního divadla, 1881–1883
Oprava Karlova mostu po povodni roku 1890, 1890–1891 (kovové výztuže)
Petřínská rozhledna, 1891 (spolu s Juliem Součkem)
Průmyslový pavilon, 1891
Štěpánský silniční most přes Labe, Kly u Mělníka
Železniční most přes Vltavu v Praze pod Vyšehradem (výměna původního mostu z roku 1871, ve spolupráci s železárnou Ruston)
Čechův most, 1907–1908
Železný silniční most přes Radbuzu v Horšovském Týně
Staroměstská tržnice