Francouzská (Brno)
| |||
|---|---|---|---|
 Francouzská ulice, pohled k ústí Černopolní ulice | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Brno | ||
| Městská část | Brno-sever, Brno-střed | ||
| Čtvrť | Zábrdovice | ||
| Poloha | 49°12′6,3″ s. š., 16°37′9,05″ v. d. | ||
| Začíná na | Milady Horákové | ||
| Končí na | Cejl | ||
| Historie | |||
| Pojmenováno po | Francie | ||
| Starší názvy | Franz-Josef-Strasse Franz-Schubert-Strasse | ||
| Další údaje | |||
| Typ | ulice | ||
| Délka | cca 780 m | ||
| PSČ | 602 00 | ||
| Kód ulice | 23361 | ||
 | |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Francouzská ulice je ulice v širším centru Brna, ve čtvrti Zábrdovice. Svým východním úsekem leží v městské části Brno-sever, západní úsek představuje hranici mezi ní a městskou částí Brno-střed. Ulice je mimo jiné místem nálezu unikátního pohřbu z období paleolitu.
Historie a vývoj pojmenování[editovat | editovat zdroj]
Ulice se vyvinula jako severní osa brněnského předměstí Dolní a Horní Cejl, a do poloviny 19. století byla známa jako Ober Zeil tedy Horní Cejl. V roce 1854 dostala podle panovníka Františka Josefa název Franz-Josef-Strasse. Označení Francouzská obdržela poprvé po vzniku Československa v prosinci roku 1918, na počest spojenecké mocnosti Francie. Po německé okupaci na jaře roku 1939 byla ulice přejmenována na Franz-Schubert-Strasse a byl z ní vyňat počáteční úsek, na nějž navázal nový průraz do čtvrti Černá Pole (Freiherr-von-Neurath-Strasse, dnes ulice Milady Horákové). Jméno třída Franze Schuberta pak bylo v roce 1946 znovu změněno na Francouzskou.[1] Ulice nepatří mezi hlavní dopravní tepny, nicméně je využívána jako alternativní spojení z centra města (Moravské náměstí) do Zábrdovic (jednosměrný provoz).
V období první republiky ve Francouzské ulici stála tzv. budova Šrámkových domů, kde sídlilo ústředí Československého Orla. V roce 1944 však byla budova zničena při náletu Royal Air Force.
Archeologický nález[editovat | editovat zdroj]
Jeden z nejvýznamnějších paleolitických nálezů v Brně byl odkryt v roce 1891 při budování kanalizace na Francouzské ulici, v prostoru křižovatky s ulicí Přadláckou. Podle soudobé zprávy A. Makowského obsahoval kostru muže s četnými milodary zvířecích kostí (mamutí lopatka a kly, lebka a žebra nosorožce, koňské zuby) a předmětů užitkových (kamenný kotouč, část ohlazeného sobího parohu, který mohl sloužit jako otloukač k odbíjení pazourkových čepelí) a ozdobných či rituálních (ulity kelnatek v počtu přes 600 kusů, 14 ks terčíků z kamene, kosti a mamutoviny, z nichž lze některé interpretovat jako sluneční či ženské symboly), a také mužská plastika. Pohřeb byl pokryt červeným barvivem, některé kosti nesly stopy kostního zánětu periostitidy.
Byl zde zřejmě pochován za doprovodu obřadů a s mnoha neobvyklými milodary významný muž tehdejší společnosti. Někdy je označován jako „kouzelník (či šaman) z Brna“.[2]
Z celého souboru se dochovala jen část; ojedinělost jednotlivých předmětů pak znesnadňuje datování pohřbu. Předpokládá se příslušnost pohřbu ke kultuře tzv. pavlovienu (podle významné lokality v Pavlově pod Pálavou na jižní Moravě), tedy stáří kolem 25 000 let.
Soubor je uložen ve sbírkách ústavu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně. Popis pohřbu podal velmi expresivně Eduard Štorch ve své knize pro mládež Lovci mamutů.
Mužská plastika – loutka[editovat | editovat zdroj]
Nejdůležitějším předmětem v souboru je figurka muže o velikosti 20 cm, vyřezaná z mamutího klu - mamutoviny. Bývala sestavená z několika částí, dochovaly se však pouze tři – hlava s naznačeným obličejem s výraznými očními důlky, trup s výrazným mužským pohlavím a levá paže.[3]
Hlava i trup byly zřejmě původně spojeny, neboť jsou podélně provrtány, levá paže byla k trupu pravděpodobně připojena rovněž, protože je ukončena plochou, jež měla nepochybně přiléhat k podobné ploše na trupu. O tom, že plastika měla i nohy, svědčí rovná plocha s jamkou na trupu vpravo dole.[4]
Jedinečnost plastiky spočívá jednak v tom, že jde o nejstarší známý doklad plastiky složené z více částí – o loutku, jednak v tom, že mužská vyobrazení jsou nejen ve starší době kamenné, ale v průběhu celého pravěku zcela ojedinělá.[5]
Významný rodák[editovat | editovat zdroj]
V čísle 5 tehdejší ulice Františka Josefa se narodil Jan Florian (1897–1942), univerzitní profesor a odbojář, popravený nacisty v Mauthausenu.[6]
Park Hvězdička Eugena Horvátha[editovat | editovat zdroj]
Ulici Francouzskou a Hvězdovou spojuje vnitroblokový park Hvězdička Eugena Horvátha, jenž je prvním parkem v Česku pojmenovaném po romské osobnosti. V blízkosti se nachází i Drom, romské centrum Brno.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_ulice&load=1249
- ↑ Archivovaná kopie. archeo.imladris.us [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-12-01.
- ↑ Archivovaná kopie. encyklopedie.brna.cz [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ KRUPA, Petr; HLOŽEK, Martin. Loutka šamana pod tomografem. S. 30–33. Archeologie [online]. 2005. Roč. 2, čís. 2, s. 30–33. Dostupné online. ISSN 1801-2612.
- ↑ http://www.g2.cz/cs/cestovani/koktejl/96_2.shtml[nedostupný zdroj]
- ↑ Matrika 17011, sn. 221 [online]. MZA [cit. 2023-06-14]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- FLODROVÁ, Milena. Seznam ulic města Brna s vývojem jejich pojmenování. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1982. 253 s.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Francouzská na Wikimedia Commons - Francouzská v Encyklopedii dějin města Brna
- Park Hvězdička pojmenovali po Eugenu Horváthovi.
