Cejl (Brno)
| |||
|---|---|---|---|
 | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Brno | ||
| Městská část | Brno-sever, Brno-střed | ||
| Čtvrť | Zábrdovice | ||
| Poloha | 49°11′54,48″ s. š., 16°37′14,19″ v. d. | ||
| Začíná na | Malinovského náměstí | ||
| Končí na | Zábrdovický most | ||
| Historie | |||
| Datum vzniku | 14. století | ||
| Starší názvy | Linea, Ceyl, Czeila, Zeile Unter Zeil (Dolní Cejl) Gottwaldova | ||
| Další údaje | |||
| Typ | ulice | ||
| Délka | cca 1,3 km | ||
| PSČ | 602 00 | ||
| Kód ulice | 22063 | ||
 | |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Cejl je jedna z páteřních ulic širšího centra Brna, ve čtvrti Zábrdovice. Západním (delším) úsekem leží v městské části Brno-střed a východním v části Brno-sever. Leží ve stopě středověké cesty z města Brna přes osadu Radlas do Zábrdovic, kde se větvila na směry do Husovic a Židenic. Podél ní se vyvinulo stejnojmenné předměstí (později zvané Dolní a Horní Cejl), dnes včleněné do katastrálního území Zábrdovice.
Historie pojmenování[editovat | editovat zdroj]
Název Cejl pochází z německého Zeile, kde má význam „řada, řádek“ a označuje osadu domů postavených v řadě podél ulice. Stejný význam má i první doložený (latinský) název Linea. V 19. století se začal používat název Dolní Cejl (Unter Zeil) na odlišení od mezitím vzniklého Horního Cejlu (oblast dnešní ulice Francouzské).[1]
Roku 1949 byla ulice přejmenována na Gottwaldovu na počest tehdejšího prezidenta Klementa Gottwalda. Roku 1990 byl opět vrácen tradiční název Cejl.[1] Ten ulice nese od Koliště (malý městský okruh) až po Zábrdovický most přes Svitavu.
Charakter[editovat | editovat zdroj]
Cejl je důležitou spojnicí z centra Brna na východ města (Židenice a dále). Projíždí po ní několik tramvajových linek a manipulačně též trolejbusy.
Ulice i přilehlá čtvrť Cejl (katastrálně Zábrdovice) má v brněnském kontextu špatnou pověst, většinově je považován za nevzhlednou, nebezpečnou a sociálně vyloučenou lokalitu.[2][3]
Významné budovy a instituce[editovat | editovat zdroj]
- Policie České republiky – Městské ředitelství Brno (Cejl 4/6)
- Muzeum loutek (Cejl 27)
- Střední odborná škola managementu a práva, Vranovská (Cejl 61)
- Brněnská káznice (za rohem, ul. Soudní)
- Krajský úřad Jihomoravského kraje – pobočka s některými odbory a odděleními, Krajský živnostenský úřad (Cejl 73)
- Divadlo Neslyším (Cejl 87)
- Finanční úřad Brno II (Cejl 113)
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Vstup do Muzea loutek z ulice Cejl -
Hotel Apart Suites na rohu ulicí Cejl a Soudní -
Dům č. 486/17 v roce 2014 -
Budova Cejl 29/76 -
Budova finančního úřadu Brno II na rohu ulic Cejl a Francouzská (Brno) -
Budova původní městské tržnice z roku 1891 a pozdějšího kina Radost
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-07-08]. Dostupné online.
- ↑ Lokalita – Kreativní Brno [online]. [cit. 2021-07-08]. Dostupné online.
- ↑ Tíživost stigmatizace v oblasti brněnského Bronxu | ARTIKL [online]. [cit. 2021-07-08]. Dostupné online.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- FLODROVÁ, Milena. Seznam ulic města Brna s vývojem jejich pojmenování. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1982. 253 s.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cejl na Wikimedia Commons - Cejl v Encyklopedii dějin města Brna
