Columbia University
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek potřebuje doplnit či upravit bibliografii, tj. literární citace (reference). Můžete Wikipedii pomoci tím, že na konec článku přidáte (resp. upravíte) sekci „Literatura“, kde uvedete knihy, ze kterých lze o daném tématu čerpat více informací. Ideální formát údajů naleznete v článku Citace, návod pak na příslušné dokumentační stránce k šabloně užívané pro citace. Přidávejte knihy s rozmyslem – jak do kvantity (aby bibliografie nebyla nepřiměřeně dlouhá), tak do kvality (přidávejte jen knihy, které dané téma skutečně postihují).
Columbijská univerzita (anglicky Columbia University) je soukromá vysoká škola v USA, patřící do „břečťanové ligy“ elitních amerických univerzit. Její hlavní kampus se nachází ve čtvrti Morningside Heights na Manhattanu ve státě New York. Columbia je považována za jednu z nejprestižnějších univerzit světa. Univerzita má tři pregraduální fakulty (Columbia College, Columbia University School of General Studies a Fu Foundation) a dvacet dva postgaruálních, z nichž nejvýznamnější jsou Columbia Business School, Columbia Law School a Columbia School of Journalism.
Obsah |
[editovat] Historie a význam
Columbia byla založena v roce 1754 jako „Kings college“ na objednávku anglického krále Jiřího II. Je nejstarší institucí vyššího vzdělání ve státě New York a pátou nejstarší v USA.
V roce 1776, o Americké revoluci, byla univerzita zrušena. Po osmi letech, roku 1784, byla znovu otevřena, a to pod svým současným názvem, Columbia.
V minulosti se univerzita zapsala do povědomí zejména svou rolí na vývoji jaderné bomby, pojmenované podle umístění univerzity jako Projekt Manhattan. Vývoj tehdy vedli přední vědci jako Robert Oppenheimer a Enrico Fermi.[1]
Komise složená ze členů fakulty a dalších významných osobností literárního světa každoročně uděluje Pulitzerovu cenu.
[editovat] Současnost
Columbia je známá jako univerzita levicového smýšlení a centrum studentské protestní aktivity, a otevřený a tolerantní přístup ze strany administrativy tyto aktivity často vyvolává.
[editovat] Protesty v roce 1968
Columbia se v roce 1968 stejně jako mnoho dalších institucí po celém světě. Studenti na jaře roku 1967 zjistili spojení Columbie s think-tankem Pentagonu, který se podílel na vývoji zbraní následně použitých ve vietnamské válce. Behěm následujícího roku se studenti podíleli na několika klidných demonstracích.
V důsledku zamýšlené stavby tělocvičny ve sousední čtvrti Morningside Park se skupiny studentů zabarikádovaly v Dolní knihovně a Hamiltonově koleji, ze kterých byli studenti vyvedeni až násilným zásahem Newyorské policie. Studenti považovali plánovanou expanzi za proces utlačování černošských obyvatel Harlemu.
V konečném důsledku dosáhli studenti svých cílů; univerzita ukončila spolupráci s pentagonským think-tankem a stavba tělocvična nakonec nebyla realizována. Plány na její postavení byly následně využity při stavbě tělocvičny na univerzitě v Princetonu.
[editovat] Návštěva prezidenta Ahmadínedžáda
V souvislosti se zasedáním Valného shromáždění OSN v září 2007 byl jako hostující řečník pozván íránský prezident Mahmúd Ahmadínedžád. Jeho kontroverzní názory na problematiku izraelsko-palestinského konfliktu, popírání Holokaustu a svobod v Íránu se setkaly se nepochopením jak v řadách fakulty a studentů, ale také absolventů.
Prezident univerzity Lee Bollinger uvedl Ahmadínedžádovu řeč několika větami, ve kterých ho nazval "malým a krutým diktátorem" a konstatoval, že jeho názory na problematiku musí vycházet z jeho povahy "extrémně provokativního nebo neuvěřitelně nevzdělaného člověka." Ahmadínedžád na začátku své řeči poznamenal, že "v Íránu si pozvaných hostů váží." Bollingerovy výroky byly odsouzeny íránskou židovskou komunitou.
[editovat] Významní lidé Columbie
Díky kvalitě výuky a akademické svobodě se mnoho absolventů a členů fakulty univerzity se zařadilo mezi špičky v politickém i vědeckém světě.
[editovat] Držitelé Nobelových cen
- Milton Friedman - držitel Nobelovy ceny za ekonomii za rok 1976, profesor na Columbii v letech 1939-49 a 1964-65
- Sidney Altman - držitel Nobelovy ceny za chemii v roce 1985 za nalezení katalytické aktivity ribonukleové kyseliny, na Columbii jako postgraduální student a asistent (1960-1962)
- Theodore Roosevelt - 26. prezident USA, Nobelova cena za mír za rok 1906
[editovat] Další významní lidé
- Madeleine Albrightová - bývalá ministryně zahraničí USA, doktorát za politologii (1976)[2]
- Warren Buffett - investor a filantrop, magisterský titul za ekonomii (1951)
- William Gregory - astronaut
- Toomas Hendrik Ilves - estonský prezident
- Robert Sean Leonard - americký herec, držitel Tony Awards a představitel Dr. Wilsona v seriálu Dr. House
- Story Musgrave - americký astronaut
- Barack Obama - 44. prezident USA
- Michail Saakašvili - gruzínský prezident, doktorát z práv (1994)
[editovat] Reference
- ↑ http://www.nytimes.com/2007/10/30/science/30manh.html?_r=1&oref=slogin
- ↑ Blood, Thomas: Madeleine Albrightová : portrét ministryně zahraničí (orig. Madam secretary, česky Knižní klub, 1998)
