Columbia University
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Columbijská univerzita (anglicky Columbia University) je soukromá vysoká škola v USA, patřící do „břečťanové ligy“ elitních amerických univerzit. Její hlavní kampus se nachází ve čtvrti Morningside Heights na Manhattanu ve státě New York. Columbia je považována za jednu z nejprestižnějších univerzit světa. Univerzita má tři pregraduální fakulty (Columbia College, Columbia University School of General Studies a Fu Foundation) a dvacet dva postgaruálních, z nichž nejvýznamnější jsou Columbia Business School, Columbia Law School a Columbia School of Journalism.
Obsah |
[editovat] Historie a význam
Columbia byla založena v roce 1754 jako „Kings college“ na objednávku anglického krále Jiřího II. Je nejstarší institucí vyššího vzdělání ve státě New York a pátou nejstarší v USA.
V roce 1776, o Americké revoluci, byla univerzita zrušena. Po osmi letech, roku 1784, byla znovu otevřena, a to pod svým současným názvem, Columbia.
V minulosti se univerzita zapsala do povědomí zejména svou rolí na vývoji jaderné bomby, pojmenované podle umístění univerzity jako Projekt Manhattan. Vývoj tehdy vedli přední vědci jako Robert Oppenheimer a Enrico Fermi.[1]
Komise složená ze členů fakulty a dalších významných osobností literárního světa každoročně uděluje Pulitzerovu cenu.
[editovat] Současnost
Columbia je známá jako univerzita levicového smýšlení a centrum studentské protestní aktivity, a otevřený a tolerantní přístup ze strany administrativy tyto aktivity často vyvolává.
[editovat] Protesty v roce 1968
Columbia se v roce 1968 stejně jako mnoho dalších institucí po celém světě. Studenti na jaře roku 1967 zjistili spojení Columbie s think-tankem Pentagonu, který se podílel na vývoji zbraní následně použitých ve vietnamské válce. Behěm následujícího roku se studenti podíleli na několika klidných demonstracích.
V důsledku zamýšlené stavby tělocvičny ve sousední čtvrti Morningside Park se skupiny studentů zabarikádovaly v Dolní knihovně a Hamiltonově koleji, ze kterých byli studenti vyvedeni až násilným zásahem Newyorské policie. Studenti považovali plánovanou expanzi za proces utlačování černošských obyvatel Harlemu.
V konečném důsledku dosáhli studenti svých cílů; univerzita ukončila spolupráci s pentagonským think-tankem a stavba tělocvična nakonec nebyla realizována. Plány na její postavení byly následně využity při stavbě tělocvičny na univerzitě v Princetonu.
[editovat] Návštěva prezidenta Ahmadínedžáda
V souvislosti se zasedáním Valného shromáždění OSN v září 2007 byl jako hostující řečník pozván íránský prezident Mahmúd Ahmadínedžád. Jeho kontroverzní názory na problematiku izraelsko-palestinského konfliktu, popírání Holokaustu a svobod v Íránu se setkaly se nepochopením jak v řadách fakulty a studentů, ale také absolventů.
Prezident univerzity Lee Bollinger uvedl Ahmadínedžádovu řeč několika větami, ve kterých ho nazval "malým a krutým diktátorem" a konstatoval, že jeho názory na problematiku musí vycházet z jeho povahy "extrémně provokativního nebo neuvěřitelně nevzdělaného člověka." Ahmadínedžád na začátku své řeči poznamenal, že "v Íránu si pozvaných hostů váží." Bollingerovy výroky byly odsouzeny íránskou židovskou komunitou.
[editovat] Významní lidé Columbie
Díky kvalitě výuky a akademické svobodě se mnoho absolventů a členů fakulty univerzity se zařadilo mezi špičky v politickém i vědeckém světě.
[editovat] Držitelé Nobelových cen
- Milton Friedman - držitel Nobelovy ceny za ekonomii za rok 1976, profesor na Columbii v letech 1939-49 a 1964-65
- Sidney Altman - držitel Nobelovy ceny za chemii v roce 1985 za nalezení katalytické aktivity ribonukleové kyseliny, na Columbii jako postgraduální student a asistent (1960-1962)
- Theodore Roosevelt - 26. prezident USA, Nobelova cena za mír za rok 1906
[editovat] Další významní lidé
- Madeleine Albrightová - bývalá ministryně zahraničí USA, doktorát za politologii (1976)[2]
- Warren Buffett - investor a filantrop, magisterský titul za ekonomii (1951)
- William Gregory - astronaut
- Toomas Hendrik Ilves - estonský prezident
- Robert Sean Leonard - americký herec, držitel Tony Awards a představitel Dr. Wilsona v seriálu Dr. House
- Story Musgrave - americký astronaut
- Barack Obama - 44. prezident USA
- Michail Saakašvili - gruzínský prezident, doktorát z práv (1994)
[editovat] Reference
- ↑ http://www.nytimes.com/2007/10/30/science/30manh.html?_r=1&oref=slogin
- ↑ Blood, Thomas: Madeleine Albrightová : portrét ministryně zahraničí (orig. Madam secretary, česky Knižní klub, 1998)
[editovat] Externí odkazy
|
|||||