Columbia University

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Low Memorial Library - univerzitní knihovna z roku 1895.

Kolumbijská univerzita (anglicky Columbia University) je soukromá vysoká škola v USA, patřící do „břečťanové ligy“ elitních amerických univerzit. Její hlavní kampus se nachází ve čtvrti Morningside Heights na Manhattanu ve státě New York. Columbia je považována za jednu z nejprestižnějších univerzit světa. Univerzita má tři pregraduální fakulty (Columbia College, Columbia University School of General Studies a Fu Foundation) a dvacet dva postgraduálních, z nichž nejvýznamnější jsou Columbia Business School, Columbia Law School a Columbia School of Journalism.

Historie a význam[editovat | editovat zdroj]

Byla založena v roce 1754 jako „Kings college“ na objednávku anglického krále Jiřího II. Je nejstarší institucí vyššího vzdělání ve státě New York a pátou nejstarší v USA.

V roce 1776, během Americké revoluce, byla univerzita zrušena. Po osmi letech, roku 1784, byla znovu otevřena, a to pod svým současným názvem, Columbia.

V minulosti se univerzita zapsala do povědomí zejména svou rolí na vývoji jaderné bomby, pojmenované podle umístění univerzity jako Projekt Manhattan. Vývoj tehdy vedli přední vědci jako Robert Oppenheimer a Enrico Fermi.[1]

Komise složená ze členů fakulty a dalších významných osobností literárního světa každoročně uděluje Pulitzerovu cenu.

„Badatelův lev“, představen při příležitosti Dne děkanů 3. dubna 2004, byl dárkem sochaře Grega Waytta k 250. výročí založení univerzity

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Columbia je známá jako univerzita levicového smýšlení a centrum studentské protestní aktivity, a otevřený a tolerantní přístup ze strany administrativy tyto aktivity často vyvolává.

Protesty v roce 1968[editovat | editovat zdroj]

Studenti na jaře roku 1967 zjistili spojení Columbie s think-tankem Pentagonu, který se podílel na vývoji zbraní následně použitých ve vietnamské válce. Během následujícího roku se studenti podíleli na několika klidných demonstracích.

V důsledku zamýšlené stavby tělocvičny v sousední čtvrti Morningside Park se skupiny studentů zabarikádovaly v Dolní knihovně a Hamiltonově koleji, ze kterých byli studenti vyvedeni až násilným zásahem newyorské policie. Studenti považovali plánovanou expanzi za proces utlačování černošských obyvatel Harlemu.

V konečném důsledku dosáhli studenti svých cílů; univerzita ukončila spolupráci s pentagonským think-tankem a stavba tělocvična nakonec nebyla realizována. Plány na její postavení byly následně využity při stavbě tělocvičny na univerzitě v Princetonu.

Návštěva prezidenta Ahmadínedžáda[editovat | editovat zdroj]

V souvislosti se zasedáním Valného shromáždění OSN v září 2007 byl jako hostující řečník pozván íránský prezident Mahmúd Ahmadínedžád. Jeho kontroverzní názory na problematiku izraelsko-palestinského konfliktu, popírání holokaustu a svobod v Íránu se setkaly s nepochopením jak v řadách fakulty a studentů, ale také absolventů.

Prezident univerzity Lee Bollinger uvedl Ahmadínedžádovu řeč několika větami, ve kterých ho nazval „malým a krutým diktátorem“ a konstatoval, že jeho názory na problematiku musí vycházet z jeho povahy „extrémně provokativního nebo neuvěřitelně nevzdělaného člověka.“ Ahmadínedžád na začátku své řeči poznamenal, že „v Íránu si pozvaných hostů váží.“ Bollingerovy výroky byly odsouzeny íránskou židovskou komunitou.

Významní lidé Columbie[editovat | editovat zdroj]

Díky kvalitě výuky a akademické svobodě se mnoho absolventů a členů fakulty univerzity zařadilo mezi špičky v politickém i vědeckém světě.

Držitelé Nobelových cen[editovat | editovat zdroj]

  • Sidney Altman - držitel Nobelovy ceny za chemii v roce 1985 za nalezení katalytické aktivity ribonukleové kyseliny, na Columbii jako postgraduální student a asistent (1960-1962)
  • Milton Friedman - držitel Nobelovy ceny za ekonomii za rok 1976, profesor na Columbii v letech 1939-49 a 1964-65
  • Theodore Roosevelt - 26. prezident USA, Nobelova cena za mír za rok 1906
  • Barack Obama - 44. prezident USA, Nobelova cena za mír za rok 2009
  • Joseph Stiglitz - držitel Nobelovy ceny za ekonomii za rok 2001, profesor na Columbii, oponent neoliberalismu, zastánce nové keynesiánské ekonomie (neplést si s neokeynesiánstvím)

Další významní lidé[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.nytimes.com/2007/10/30/science/30manh.html?_r=1&oref=slogin
  2. Blood, Thomas: Madeleine Albrightová : portrét ministryně zahraničí (orig. Madam secretary, česky Knižní klub, 1998)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]