Chloé Paquetová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Chloé Paquetová
Chloé Paquetová na French Open 2022
Chloé Paquetová na French Open 2022
StátFrancieFrancie Francie
Datum narození1. července 1994 (29 let)
Místo narozeníVersailles, Francie
Výška179 cm
Profesionál od2014
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 021 845 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů356–338
Tituly0 WTA, 6 ITF
Nejvyšší umístění101. místo (25. dubna 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2021)
French Open2. kolo (2017)
Wimbledon1. kolo (2022)
US Open3. kolo kvalifikace (2022)
Čtyřhra
Poměr zápasů56–100
Tituly0 WTA, 1 ITF
Nejvyšší umístění247. místo (12. června 2017)
Čtyřhra na Grand Slamu
French Open3. kolo (2021)
Wimbledon1. kolo (2022)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
French Open2. kolo (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220826a26. srpna 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chloé Paquetová, nepřechýleně Chloé Paquet (* 1. července 1994 Versailles), je francouzská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V rámci okruhu ITF získala šest titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v dubnu 2022 na 101. místě a ve čtyřhře v červnu 2017 na 247. místě. Od roku 2016 ji trénuje Stéphane Charret.[1][2]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v listopadu 2010, když na turnaji v Le Havre s dotací 10 tisíc dolarů postoupila z kvalifikace. Ve druhém kole podlehla krajance Irině Ramialisonové.[1] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala v červnu 2014 na antukové události v běloruském Minsku s rozpočtem tisíc dolarů. Ve finále přehrála běloruskou hráčku Lidziji Marozavovou.[1]

V singlu okruhu WTA Tour debutovala na pařížském Open GDF Suez 2011 z kategorie Premier, kde hrála v kvalifikaci na divokou kartu. V její první fázi však nenašla recept na Slovenku Michaelu Pochabovou. V rámci kategorie International se první soutěže zúčastnila na dubnovém Grand Prix de SAR La Princesse Lalla Meryem 2013 v marocké Marrákeši. Na úvod kvalifikace, do níž získala divokou kartu, podlehla rumunské tenistce Cristině Dinuové. Zápas v hlavní soutěži WTA premiérově odehrála na bogotském Copa Colsanitas 2016, kde zvládla kvalifikační síto. V úvodním kole dvouhry ji však vyřadila Němka Anne Schäferová po dvousetovém průběhu.[1][2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském deblu French Open 2014. Do turnaje nastoupila s krajankou Alix Collombonovou po obdržení divoké karty. V úvodním kole nenašly recept na ruský třetí nasazený pár Jekatěrina Makarovová a Jelena Vesninová. Ve stejné fázi ženského debla skončila i v letech 2015 a 2016. Až v ročníku 2017 dokázala po boku Francouzky Myrtille Georgesové porazit jedenáctou nasazenou dvojici Anna-Lena Grönefeldová a Květa Peschkeová. Poté čtyřhru opustily ve druhém kole. Singlovou grandslamovou soutěž poprvé odehrála na French Open 2017, kde jako 260. hráčka žebříčku na úvod vyřadila 44. ženu klasifikace Kristýnu Plíškovou.[3] Následně ji přehrála turnajová osmadvacítka Caroline Garciaová.[1][2]. V osmifinále Baltic Open 2019 v lotyšské Jūrmale poprvé porazila Garciaovou, ale vzápětí ve dvou setech podlehla 194. hráčce žebříčku Katarzyně Kawaové.

V kvalifikaci ženské dvouhry pro US Open 2022 se probojovala do rozhodujícího třetího kola, ve kterém však podlehla 17leté Češce Lindě Fruhvirtové ve třech setech.

Finále série WTA 125[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (0–1 Č)

Čtyřhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 12. listopadu 2017 Limoges, Francie tvrdý (h) Francie Pauline Parmentierová Rusko Valeria Savinychová
Belgie Maryna Zanevská
0–6, 2–6

Finále na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 16 (6–10)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 9. června 2014 Minsk, Bělorusko antuka Bělorusko Lidzija Marozavová 6–2, 6–4
Finalistka 11. 22. září 2014 Madrid, Španělsko tvrdý Ukrajina Elizaveta Jančukovová 2–6, 3–6
Finalistka 2. 28. června 2015 Périgueux, Francie antuka Francie Mathilde Johanssonová 4–6, 2–6
Finalistka 3. 17. srpna 2015 Fleurus, Belgie antuka Belgie Elyne Boeykensová 4–6, 2–6
Finalistka 4. 29. srpna 2016 Schoonhoven, Nizozemsko antuka USA Chiara Schollová 1–6, 4–6
Finalistka 5. 26. března 2017 Pula, Itálie antuka Ukrajina Katarina Zavacká 1–6, 3–6
Finalistka 6. 15. dubna 2018 Tunis, Tunisko antuka Rusko Valentyna Ivachněnková 2–6, 2–6
Finalistka 7. 18. srpna 2018 Las Palmas, Španělsko antuka Turecko Başak Eraydınová 2–6, 1–6
Vítězka 2. 20. října 2018 Joué-lès-Tours, Francie tvrdý Francie Myrtille Georgesová 7–6, 6–2
Finalistka 8. leden 2020 Nonthaburi, Thajsko tvrdý Indie Ankita Rainová 3–6, 5–7
Vítězka 3. červen 2021 Vroclav, Polsko antuka Turecko İpek Özová 4–6, 6–3, 6–3
Vítězka 4. červenec 2021 Kyjev, Ukrajina antuka Maďarsko Fanny Stollárová 7–6(7–3), 3–6, 6–4
Finalistka 9. srpen 2021 Grodzisk Mazowiecki, Polsko antuka Gruzie Jekatěrine Gorgodzeová 6–7(9–11), 6–0, 4–6
Vítězka 5. říjen 2021 Netanja, Izrael tvrdý Spojené království Matilda Mutavdzicová 6–3, 6–3
Vítězka 6. říjen 2021 Poitiers, Francie tvrdý (h) Švýcarsko Simona Walterová 6–4, 6–3
Finalistka 10. červenec 2022 Řím, Itálie antuka Chorvatsko Tara Würthová 3–6, 4–6

Čtyřhra: 5 (1–4)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 10. prosince 2012 Džibuti, Džibutsko tvrdý Francie Amandine Hesseová Ukrajina Diana Bogolijová
Rusko Jana Sizikovová
3–6, 6–3, [8–10]
Finalistka 2. 17. prosince 2012 Džibuti, Džibutsko tvrdý Francie Amandine Hesseová Ukrajina Diana Bogolijová
Rusko Jana Sizikovová
7–5, 4–6, [4–10]
Finalistka 3. 18. února 2013 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Francie Clothilde De Bernardiová Slovinsko Anja Prislanová
Německo Jasmin Steinherrová
6–3, 2–6, [4–10]
Finalistka 4. 13. ledna 2014 Svatý Martin, Francie tvrdý Francie Lea Tholeyová Kanada Khristina Blajkevitchová
Francie Brandy Minová
5–7, 2–6
Vítězka 5. 15. ledna 2017 Hammámet, Tunisko antuka Španělsko María Teresa Torró Florová Francie Joséphine Boualemová
Rakousko Julia Grabherová
6–4, 6–4

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chloé Paquet na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f Chloé Paquetová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20220725a25. července 2022
  2. a b c Chloé Paquetová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20220725a25. července 2022
  3. ČT sport. Berdych, Strýcová a Vondroušová slavili postup, Kristýna Plíšková v Paříži končí [online]. ČT sport, 2017-05-30 [cit. 2017-05-31]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]