Bat Jam

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bat Jam
בת ים
Pláž v Bat Jam
Pláž v Bat Jam
Bat Jam – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 20 m n. m.
stát: Izrael Izrael
distrikt: Telavivský
Bat Jam
Red pog.png
Bat Jam
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 8,167[1] km²
počet obyvatel: 128 900[2] (2013)
hustota zalidnění: 15 696,9 (r.2013) obyv. / km²
správa
starosta: Šlomo Lachiani (שלומי לחיאני)
vznik: 1926
oficiální web: http://www.bat-yam.muni.il/

Bat Jam (hebrejsky zvuk בַּת יָם, doslova „Dcera moře“, v oficiálním přepisu do angličtiny Bat Yam[3]) je město v Izraeli v Telavivském distriktu. Starostou je Šlomo Lachiani.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Leží v nadmořské výšce 20 metrů jižně od Tel Avivu v metropolitní oblasti Guš Dan, při pobřeží Středozemního moře. Leží v hustě osídlené oblasti, která je etnicky převážně židovská, pouze na severu leží město Jaffa, dnes součást Tel Avivu, kterou zčásti obývají izraelští Arabové.

Město je na dopravní síť napojeno pomocí četných komunikací v rámci aglomerace Tel Avivu, zejména dálnice číslo 20. Dálnici číslo 20 od roku 2011 sleduje i nová železniční trať Tel Aviv - Rišon le-Cijon Moše Dajan, na níž se nacházejí železniční stanice Bat Jam Joseftal a železniční stanice Bat Jam Komemijut.[4]

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Město Bat Jam v noci
Budova radnice, navržená Alfredem Neumannem původem z Československa
Náměstí obrany

Rané dějiny[editovat | editovat zdroj]

Město Bat Jam bylo založeno jako ortodoxní židovská osada roku 1926 pod názvem Bejt va-Gan (hebrejsky: בית וגן‎; „Dům a zahrada“).[5] Během Arabských nepokojů v roce 1929 byl Bejt va-Gan pod soustavnými útoky arabských gangů ze sousední Jaffy a následně byl evakuován britskou správou před jeho znovuzaložením v roce 1930. V roce 1938 získalo město status místní rady (malého města) a v roce 1938 bylo přejmenováno na Bat Jam.[5]

Izraelská nezávislost[editovat | editovat zdroj]

Poté, co byl 29. listopadu 1947 schválen Plán OSN na rozdělení Palestiny vypuklo v zemi násilí a město se stalo cílem těžkých útoků z Jaffy, a to až do 13. května 1948, kdy Jaffa kapitulovala.

Během let následujících let po vyhlášení izraelské nezávislosti se vzhledem k masové židovské migraci dramaticky rozrůstalo a v roce 1958 získalo status města.[5] S narůstajícím příchodem nových imigrantů se začaly objevovat první socioekonomické problémy. Relativně nízká cena nemovitostí a stavební boom 70. a 80. let způsobil ještě větší příliv migrantů z nižší socioekonomické vrstvy a do města se přestěhovávali hlavně druhá a třetí generace potomků židovských imigrantů z arabských zemí. Kvůli tomu se začali vystěhovávat obyvatele střední třídy. Stěhovali se zejména do nových předměstí města Rišon le-Cijon, která se nacházela jižně od města Bat Jam.

Město rovněž získalo velkou židovskou komunitu z Turecka, a město tak v 90. letech 20. století navštívil turecký prezident Süleyman Demirel a premiérka Tansu Cillerová.

Současné dějiny[editovat | editovat zdroj]

Populační boom zažilo město Bat Jam znovu počátkem 90. let díky masové migraci Židů ze zemí bývalého Sovětské svazu, kteří si volili Bat Jam jako svůj nový domov především díky blízkosti průmyslových center země a relativně nízkým cenám nemovitostí. Příliv Židů z Ruska a následující finanční skandály z počátku 21. století přivedly město na pokraj bankrotu. Bat Jam se stal synonymem upadajícího města.

V roce 2003 byl zvolen nový starosta Šlomo Lachiani a město se pomalu začalo oživovat. Ve městě byla rovněž založena malá chasidská enkláva Bobover Chasidim, známá jako Kirjat Bobov.

Na jižním okraji města se rozkládá velký hřbitov ha-Darom otevřený v 60. letech 20. století, centrální pohřebiště pro jižní části aglomerace Tel Avivu.

Cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Bat Jam ležící při Středozemním moři je oblíbené přímořské letovisko. Kromě toho má město několik muzeí, včetně Městského muzea „Ben Ari“, Rybackova muzea „Ryback“ s kolekcemi maleb Issachara Ber Rybacka. Nachází se zde také muzeum věnované památce jidiš autora Šolema Aše, který posledních deset let svého života prožil v Bat Jam a také malé muzeum holocaustu.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé - cca 110 900 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 129 500 osob).[3]

Jde o velkou obec městského typu s dlouhodobě stagnující populací. K 31. prosinci 2013 zde žilo 128 900 lidí.[2]

Vývoj počtu obyvatel Bat Jam 1948–2000[6]
Rok 1948 1961 1972 1983 1995 2000
Počet obyvatel 2 325 31 694 100 091 128 738 136 416 137 000
Vývoj počtu obyvatel Bat Jam 2001–2013[7][3][2]
Rok 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Počet obyvatel 135 500 131 917 130 389 129 695 129 437 129 092 128 851 129 973 130 400 128 200 129 400 128 900

* údaje za rok 2001 a od roku 2010 zaokrouhleny na stovky

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bat Yam na anglické Wikipedii.

  1. נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-06]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  2. a b c POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31 XII 2013 [online]. ročenka Centrálního statistického úřadu 2014, [cit. 2014-09-22]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  3. a b c יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-06]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  4. קו הרכבת תל אביב – ראשל"צ מערב [online]. Izraelské dráhy, [cit. 2011-12-15]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  5. a b c Bat Yam(Israel) [online]. Flags of the World, [cit. 2010-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-07-07]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  7. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel z let 2001-2008 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-07-07]. Dostupné online. (hebrejsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]