Anna Patzaková-Jandová

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Anna Patzaková-Jandová
Narození6. června 1895
Plzeň
Úmrtí12. února 1990 (ve věku 94 let)
Heřmanův Městec
Povoláníkritička, publicistka a překladatelka
Národnostčeská
Manžel(ka)Václav Patzak
RodičePetr Janda, Marie Jandová-Benešová
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Její manžel Václav Patzak, někdy uváděn jako Václav Pacák (* 20. února 1891 Plzeň – 8. dubna 1954 Praha)

Anna Patzaková-Jandová[1] (6. června 1895 Plzeň[2] – 12. února 1990 Heřmanův Městec) byla česká muzikoložka, spisovatelka, novinářka, redaktorka a překladatelka.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Rodiče Anny byli: Petr Janda, kovář při c. k. státní dráze v Plzni (24. 6. 1868) a Marie Jandová-Benešová (13. 5. 1874), svatbu měli 21. 8. 1894. Měla čtyři sourozence: Marii Jandovou (1898–1899), Marii Jandovou (18. 6. 1903), Karla Jandu (1904–1904) a JUDr. Bohuslava Jandu (2. 9. 1904). Manžel Anny byl Václav Patzak (20. 2. 1891 Plzeň – 8. 4. 1954 Praha) pedagog, publicista, osvětový a politický činitel.

Anna Patzaková-Jandová absolvovala obchodní školu v Plzni a soukromě studovala klavír u Karla Hoffmeistera (1912–1918). Roku 1920 vystoupila z církve katolické. V roce 1923 maturovala v Praze na reálném gymnáziu a pokračovala ve studiích na Karlově univerzitě, v oboru hudební věda u Zdeňka Nejedlého (1925–1929). Studia ale nedokončila.

Od 26 let publikovala kritiky v plzeňském tisku (deníku Nová doba, měsíčníku Česká stráž a deníku Národní osvobození). Přispívala do Nové svobody, Dělnické osvěty, Tempa a Prager Rundschau. Redigovala časopis Smetana (1936–1938). Ve 30. letech pracovala v hudební redakci pražského rozhlasu. Podílela se na založení Společnosti Otakara Ostrčila, jehož byla jednatelkou (1935–1939 a po roce 1956). Popularizovala zejména hudební umění Bedřicha Smetany a jeho následovníků Zdeňka Fibicha, Otakara Odstrčila a Otakara Jeremiáše.

Za okupace žila v Anglii (1939–1945), kde usilovala o propagaci české hudby, organizovala přednášky a koncerty a pracovala v českém vysílání BBC. V letech 1942–1945 redigovala v Londýně politický měsíčník Nová svoboda

Po válce začala opět pracovat v Československém rozhlasu, byla jednatelkou Společnosti B. Smetany, místopředsedkyně Výboru čs. žen, členkou ÚV SČSP a jednatelkou jeho hudební sekce. V letech 1948–1950 zastávala funkci vedoucí katedry hudební vědy na Karlově univerzitě. V prosinci 1950 byla zatčena a odsouzena, jako součást vykonstruovaného procesu s jejím manželem. Na svobodu se po delší době dostala, ale manžel ve vězení zemřel. V Praze XII bydlela na adrese Záhřebská 32.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Spisy[editovat | editovat zdroj]

  • Hynek Palla – (in: Sborník prací k 50. narozeninám Zdeňka Nejedlého. Praha: 1929)
  • Klavírní skladby Josefa Bohuslava Foerstra (in: Památník Foerstrův 1929)
  • Foerster dnes (in: J. B. Foerster, jeho životní pouť a tvorba, Praha 1929)
  • Dějiny plzeňského divadla – 1930
  • Opera ND a státní správa (in: Listy pro umění a kritiku III, 1935, č. 16)
  • Göteborg a Bedřich Smetana (in: Smetana, II/1937–38, 105)
  • Über die tschechische Oper (in: Prag heute, ed. Fr. Warschauer, 1937)
  • Opera jako umělecký a politický výraz státu (in: Smetana I, 1936/37)
  • Artuš Rektorys (in: O Zdeňku Nejedlém: stati a projevy k jeho šedesátinám, Praha 1938)
  • Z odstupu deseti let (in: Sborník Národního divadla vzpomíná desátého výročí smrti O. Ostrčila, Praha 1945)
  • O naší kulturní práci za války v Británii (in: Nová svoboda XXII, č. 16–17)
  • Vít Nejedlý (Hudební rozhledy, roč. 2, 1950, č. 6)
  • Mozart v repertoáru O. Ostrčila – Praha: s. n., 1960

Překlady[editovat | editovat zdroj]

  • Manželství: román – H. G. Wells; z angličtiny. Praha: Družstevní práce, 1930

Jiné[editovat | editovat zdroj]

  • Sborník prací k padesátým narozeninám profesora Zdeňka Nejedlého : 1878–1928 – vydali jeho žáci za redakce A. J. Patzakové a Mirka Očadlíka. Praha: František Borový, 1929
  • Prvních deset let Československého rozhlasu – uspořádala. Praha: Radiojournal, 1935
  • Mládí Bedřicha Smetany – Praha: Společnost Československého Červeného kříže, 1935
  • Šedesát let Artuše Rektoryse: Stati spolupracovníků a přátel ke dni 20. ledna 1937 – redigovala. Praha: Melantrich, 1937
  • Španělsku – V. Mandler; František Nechvátal; A J. Patzaková; Jaroslav Seifert. Praha: Výbor pro pomoc demokratickému Španělsku, Praha-Smíchov: Melantrich. 1937
  • 30 let sovětské hudby – Praha: Orbis, 1947
  • O Zdeňku Nejedlém: stati a projevy k jeho šedesátinám – redigovali Anna J. Patzaková, Artuš Rektorys. Praha: Melantrich, 1938
  • Výstava Puškin, 1799–1949 – Alexander Sergějevič Puškin: Věnceslava Havlíčková; Puškin v české literatuře: Helena Procházková; Stručný průvodce výstavou: Václav Čejchan, Anna Patzaková a Helena Procházková. Zrcadlový sál Klementina, 31. května 1949–30. června 1949.
  • Otakar Ostrčil, Otakar Jeremiáš ve svých dopisech, v práci a zápasech o pokrokovou linii českého umění – uspořádala. Praha: Společnost Otakara Ostrčila, 1959
  • Zdeněk Nejedlý o Bedřichu Smetanovi – edičně připravil a předmluvu napsal Jaroslav Jiránek; předběžné materiály shromáždila a komentář napsala A. J. Patzaková. Praha: Academia, 1980

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 325. 
  2. ↑ JANDOVÁ, Anna. Matrika narozených [online]. Plzeň: SOA [cit. 2020-08-21]. S. 388. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Anna_Patzaková-Jandová&oldid=23488462“